Za posledních jedenáct měsíců v Česku opět poklesla kriminalita. Od počátku ledna do konce listopadu totiž policisté zaznamenali zhruba 142 500 trestných činů, což bylo o třináct a půl tisíce méně než ve stejném období loňského roku. Ze statistik policie vyplývá, že se snížil počet krádeží, majetkových trestných činů i obecné kriminality.
S výjimkou roku 2019 kriminalita v Česku v posledních letech klesala. Kompletní statistiky za rok 2021 by měla policie představit v lednu.
Na přetrvávajícím poklesu kriminality se i letos mohla odrazit protikoronavirová opatření a nižší počet turistů. Od října loňského roku se k tomu přidala novelizace trestního zákoníku, podle které je hranice škody pro posouzení skutku jako trestného činu stanovena na deset tisíc korun. Dříve byla částka poloviční.
Objasněnost trestné činnosti se stejně jako v minulých letech pohybovala nad pětačtyřiceti procenty. Za jedenáct měsíců letošního roku vyřešili policisté 65 tisíc kriminálních činů. Nejlépe se kriminalistům, stejně jako dříve, dařilo řešit vraždy, tradičně nejméně zůstává objasněna majetková kriminalita.
Loni se snížil počet vražd. Převažovala majetková kriminalita
Majetková kriminalita také jako v minulých letech tvořila většinu zaznamenaných trestných činů. Za jedenáct měsíců řešila policie 24 638 krádeží a 28 321 vloupání. Spolu s dalšími zločiny tak zjistila zhruba 71 400 majetkových trestných činů. Loni jich ve stejném období bylo kolem 77 300.
Letos se opět snížil i počet vražd. Policisté jich od ledna do listopadu evidovali 98, objasnili téměř třiadevadesát procent z nich. Loni ve stejném období zaznamenali 123 těchto trestných činů. Loňská objasněnost za 11 měsíců byla sedmaosmdesát procent. Poklesla i hospodářská kriminalita, ze zhruba 17 400 trestných činů na 11 561.
Loni v Česku poklesla kriminalita o 16,9 procenta na 165 525 skutků, o rok dříve zaznamenali policisté 199 221 trestných činů. Před rokem 2019 se kriminalita naposledy zvýšila v roce 2013 po lednové amnestii, kterou vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus. Kriminalita tehdy vzrostla o sedm procent na více než 325 tisíc trestných činů, přičemž více než polovinu pachatelů tvořili recidivisté.
