Senioři se od pátečního rána mohou registrovat do systému očkování. Jeho spuštění ale provázely komplikace, uživatelé čekali na ověřovací SMS i několik desítek minut. Nakonec termín očkování získaly asi tři tisíce lidí. Podle vicepremiéra, ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) udělali všichni tvůrci očkovacího systému kus dobré práce. Uvedl to v Interview ČT24.
Klobouk dolů před lidmi, co připravovali registrační systém očkování, říká Havlíček
„Klobouk dolů,“ smeká alespoň obrazně před tvůrci registračního systému k očkování ministr Karel Havlíček. Podle něj udělali úžasný kus práce. Chyby v systému bere jako marginální. „Během dne funguje bez problému, už v něm máme přes 100 tisíc registrovaných lidí. Ten systém vydržel zátěž,“ myslí si Havlíček.
Opozice podle něj očkování zneužívá ke kritice vlády. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) je hlavní limitací systému nedostatek vakcín. Ministr Havlíček pak uvedl, že s mobilními operátory dlouhodobě komunikuje a o chystaném systému rezervací za pomoci SMS věděli.
Havlíček současně upozorňuje, že je nutné se už připravovat na dobu, kdy bude vakcín k dispozici větší množství. „Někdy od března, od dubna bude narůstat počet vakcín, a to pak bude o logistice, komunikaci a systémech,“ uvedl Havlíček.
Informační systém je tedy podle něj nastavený dobře, výzvou pak bude faktická distribuce vakcín. V tomto Havlíček očekává, že teprve tehdy například hejtmani ukážou, jak dobře umí distribuci organizovat.
Jako téma k diskusi vidí Havlíček otázku, jestli se má vytvářet fronta lidí v systému očkování, kteří se zaregistrují dlouhé měsíce předtím, než se na ně dostane termín a opravdu dávku dostanou.
Programy podpory podnikatelů
V další části pořadu se ministr vyjadřoval k programům na podporu ekonomiky. „Kdybychom neudělali další programy, tak nám lidé řeknou, že jsme na někoho zapomněli. Jestli někdo žije v iluzích, že tady bude jeden program a všichni budou spokojení, tak nebudou,“ myslí si Havlíček a reaguje tak na kritiku roztříštěnosti jednotlivých podpůrných programů.
Uznává ale, že i přesto, že téměř každý týden vláda přichází s novým programem, najdou se lidé, kteří sítem propadnou a nedostane se na ně. Proto by chtěl udělat finální program, takzvaný záchranný kruh, který by mohli využít podnikatelé, kteří na jinou podporu nedosáhli. Systém by fungoval na základě nákladů, které podnikatelé prokážou.
Naopak kompenzaci na základě tržeb Havlíček stále odmítá. Přijdou mu nespravedlivé. „To přesně nastalo v Rakousku, a proto kompenzace snížili. Tržba má v sobě zisk, my chceme kompenzovat na základě nákladu, kde zisk není,“ myslí si Havlíček. Ať se vymyslí jakýkoliv kompenzační program, tak nikdy nebude ideální pro všechny, říká ministr.
„Náklady jsou nesporné, a ať už jde o nájemné, nebo lidi, tak se nyní firmám snažíme náklady uhradit. Tržba už je spekulativní a těžko diskutovat, jaká by byla, kdyby nebyl covid,“ argumentuje Havlíček.
Na kritiku, že někteří podnikatelé stále nedostali kompenzace například za červen loňského roku, Havlíček reaguje s tím, že jeho úřad žádosti zpracovává řádově do dvou až tří týdnů. „Záleží na tom, kdy nám to poslal a jestli měl žádost v pořádku. Žádostí přišlo 40 tisíc a k pátku jsme měli proplacených řádově 80 procent,“ komentuje případ programu covid-nájemné.
V protiepidemickém systému PES pak chce vláda upravit sortiment produktů, které se mohou prodávat za nejhoršího stavu ve stupni pět. „Je velmi pravděpodobné, že tam dáme segment papírnictví,“ avizuje Havlíček.