Školství má mít podle návrhu rozpočtu příští rok na výdaje o 11,6 miliardy méně než letos. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) však upozorňuje, že návrh není finální, své koaliční kolegy chce přesvědčit, že takový významný škrt není dobrý nápad. Poslankyně a stínová ministryně školství Jana Berkovcová (ANO) pochybuje o tom, zda škrty ve vzdělávání jsou správné. Nebyla by proti převodu peněz do školství z obrany.
Když najdete na obranu, najděte i na školství, vyzvala Berkovcová. Bek slibuje jednání
Berkovcová, Bek a Kozel hovořili o stavu školství (zdroj: ČT24)
Dominantou tohoto školního roku budou změny v přijímacích zkouškách na střední školy, míní Bek. „Podařilo se nám během léta na ministerstvu připravit legislativní návrh ve spolupráci s poslanci ze všech frakcí ve sněmovně, i z opozice,“ připomněl Bek.
„Pokud na něm nenajdeme tento týden ještě nějakou technickou mouchu, (…) poslanci by ho předložili jako poslanecký pozměňovací návrh, aby prošel rychle sněmovnou. To by mohlo zajistit, že příští přijímací zkoušky budou probíhat v elektronickém režimu,“ ujasnil.
Školství je podle Beka i přes snahy o konsolidaci financí stále vládní prioritou. „První návrh přerozdělení peněz nevyjadřoval žádné politické stanovisko vlády jako celku. Byl předložený ministerstvem financí, já jsem s ním byl nespokojen,“ sdělil. „Mým úkolem je teď vyjednávat, přesvědčovat své kolegy. Od toho návrhu z konce května jsme se posunuli k návrhu, který počítá se škrtem jedenáct nebo dvanáct miliard,“ doplnil. Ten podle něj ještě není finální.
Bek: Ideální by bylo 25 až 27 miliard oproti současnému návrhu navíc
„Začátek letošního školního roku mnohým pracovníkům ve školství poněkud zhořkl,“ prohlásila Berkovcová. „Pokud vidí návrh státního rozpočtu do školství na příští rok, a vidí tam ty plánované škrty ve výši 11,6 miliard a plánované snižování počtu pracovníků ve školství o dvacet až třicet tisíc, tak to nesvědčí o tom, že vzdělávání je pro tuto vládu prioritou,“ míní.
Berkovcová se tak táže, kde chce vzít Bek peníze na slibované zvýšení platů učitelům na 130 procent. „A kde jsou ty slibované investice do školské infrastruktury na rozšiřování kapacit škol?“
Jednání dle Beka ale ještě budou pokračovat, za ideální by považoval pětadvacet až sedmadvacet miliard navíc oproti současnému návrhu. „Já bych byla spokojená, kdyby došlo k navýšení alespoň o třicet miliard. Pan ministr opakovaně tvrdí, že nebudou žádné škrty v rozpočtu pro školství, já bych tomu ráda věřila, ale dokud to neuvidím černé na bílém, tak není důvod k radosti,“ poznamenala Berkovcová.
Není si jistá, zda škrty ve vzdělávání jsou správné. „Je to šetření na nesprávném místě,“ míní. „Pokud se najdou peníze na zvyšování výdajů na obranu, proč by se neměly najít i na školství,“ uvedla. Na dotaz, zda by peníze, které jdou na obranu, dala do školství, odpověděla souhlasně.
Podle ministra to ale není tak jednoduché. „Zvýšení výdajů na školství v roce 2021 bylo celé na dluh. Tehdy byl rozpočet v největší nerovnováze, jakou jsme zažili. Je jasné, že rovnováha se musí postupně hledat, a zároveň musíme splnit povinnost obsloužit základní funkce státu. To je určitě obrana, doprava, je to školství. Ale v míře, která je slučitelná se stabilizací veřejných financí,“ brání se Bek.
Snižování pracovníků ve školství
Bek chápe, že šíření „preventivní paniky“ je úkolem opozice a do jisté míry i odborů, na druhou stranu ale dokud není o rozpočtu finálně rozhodnuto, vyjednává se. „Rozhodnuto musí být na konci září,“ připomněl.
Co se týče snižování počtu pracovníků ve školství o dvacet až třicet tisíc, to by dle ministra bylo ve hře tehdy, kdyby byl v rozpočtu resortu školství významný škrt. Významným škrtem je dle Beka i zmiňovaných jedenáct miliard. „Proto přesvědčuji své kolegy ve vládě, že to není dobrý nápad něco takového dopustit.“
Digitalizace přijímacího řízení na střední školy se dle Beka stihne zařídit. „Je to velký krok k elektronizaci, ale zároveň nerozkolísá systém,“ míní.
Hnutí ANO elektronizaci přijímacího řízení vítá, sdělila Berkovcová. „Podpoříme urychlené schválení novely školského zákona. Budeme doufat, že i CERMAT zvládne vše technicky připravit,“ doplnila.
Kozel: Školu dělá dobrý učitel
Ředitel organizace Učitel naživo Martin Kozel doufá, že školství prioritou současného kabinetu bude. „Používám futurum… Z těch dokumentů, které jsme viděli, by člověk mohl pochybovat. Pevně věřím slovům pana ministra, že vyjednávání je na počátku,“ vzkázal.
Peníze ale nejsou podle něj hlavním problémem českého školství. „Jen to, že do vzdělávání zainvestujeme, nepřinese vyšší kvalitu. Ale pokud do něj nezainvestujeme, bude obtížné vyšší kvality dosáhnout,“ ujasnil.
„Změny, které nejvíce pomohou, nakonec nejsou o nejvyšších zdrojích, protože (…) školu dělá dobrý učitel,“ poznamenal. „Měli bychom si tím pádem klást otázku, co učitelům pomůže svou práci dělat co nejlépe,“ soudí. Učitelé podle něj potřebují dobře se na profesi připravit či pracovat v kolektivu lidí, o které se mohou opřít.