Ministerstvo práce chystá změny v poskytování nadregionálních sociálních služeb, na které poskytuje dotace. Od roku 2026 chce nastavit jejich novou síť. Část služeb, mezi které spadají třeba krizové linky, by se podle plánu mohla přesunout pod kraje. Vedení resortu o tom chce jednat s nimi i s poskytovateli péče, řekl v úterý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Řada poskytovatelů péče návrh kritizuje. Obávají se omezení financí a dostupnosti poradenství či krizové podpory pro potřebné. Žádají změny.
„Síť nebyla definována zákonem, my tento stav napravujeme... Stát se k ní (nadregionální síti) hlásí, počítá s ní a je připraven ji financovat,“ uvedl Jurečka. Podle něj je potřeba v nastavení „udělat pořádek“ a dohlížet na efektivitu a nákladovost. Ministr zmínil, že právní neukotvení či nehospodárnost zjistil audit.
Změnu pravidel poskytování nadregionálních služeb upravuje poslanecká novela o sociálních službách, kterou předložil Jurečka spolu s dalšími poslanci. Předloha je před závěrečným schvalováním.
Podle návrhu by měla vzniknout síť, kterou by sestavilo ministerstvo práce. Patřit do ní má taková potřebná péče, kterou nemohou zajistit kraje. Toto vymezení by mělo podle záměru platit od letošního července, síť by měla být nastavena ale až od ledna 2026.
„V roce 2024 a 2025 bychom vedli jednání s kraji a poskytovateli, o kterých si myslíme, že by charakterem a rozsahem měli být v krajské síti. Nestane se, že by služba zůstala ve vzduchoprázdnu. Garantujeme, že proces (přeměny) bude bezpečný,“ ujistil ministr.
Žadatelé o dotace
Mezi nadregionální či celostátní služby patří krizové linky, sociální a právní poradenství či sociální rehabilitace. Celkem jich je letos 231. Poskytovatelé péče na každý rok žádají o dotace. Loni ministerstvo rozdělilo 1,5 miliardy korun, letos o 20 milionů více. Organizace prosazují změnu připravované Jurečkovy poslanecké novely. Navrhují, aby se dosud fungující služby překlopily do zamýšlené sítě. Stěžují si na nejistotu a varují před omezením služeb pro potřebné. Usilují o to, aby jejich návrh podali ve sněmovně opoziční poslanci.
„Reálně nadregionální poskytovatelé zajišťují péči asi pro 400 tisíc lidí ročně. Je to stejné jako počet obyvatel Brna. Kdybychom tyto služby škrtli, dopad by byl veliký,“ upozornil v úterý na tiskové konferenci David Pospíšil z Unie sociálních služeb ČR. Podle něj ministerstvo mění podmínky dotací v posledních dvou letech a část služeb kvůli nedostatku peněz končí.
Pospíšil tvrdí, že komunikace s resortem vázne. Unie tak nemá oficiální informace o tom, kdo z provozovatelů by měl za necelé tři měsíce zůstat v nadregionální síti. Organizace se obávají toho, že většina z nich vypadne. „Máme kusé informace, že by se to mělo týkat značné části poskytovatelů, ale jak velké a jakých konkrétních sociálních služeb nebo konkrétních poskytovatelů, to v tuto chvíli oficiálně nevíme,“ podotkl Pospíšil.
Šéf Unie sociálních služeb: ministerstvo neposkytlo data
Podle šéfa unie Vojtěcha Kubce se poskytovatelé nastavení pravidel nebrání, mělo by se to ale udělat až po propočítání dopadů. Kubec řekl, že tak není jasné třeba to, zda přeřazení pod kraje nevyjde dráž. Poukázal třeba na zvýšení administrativy – celostátní poskytovatel by o dotace místo na ministerstvu musel žádat ve všech krajích. Zmínil, že unie opakovaně stála o spolupráci s resortem.
„Upozorňovali jsme na to, že bychom se rádi zapojili do analýz nebo dotazníkových šetření, a vyzývali jsme několikrát ministerstvo práce a sociálních věcí, aby nám zdokladovalo, proč dělá tu změnu, na základě jakých parametrů dochází k závěrům. Jinými slovy, aby nám představili analýzu, z čeho analýza vychází a závěr. Do dnešního dne – po roce a půl – jsme nedostali vůbec nic,“ prohlásil Kubec s tím, že jde tak o „dojmologii“, která není podložena daty. „My zdviháme ukazováček nad tím, že není možné dělat změnu něčeho, když to konkrétně neznáte. To vždy končí špatně,“ je přesvědčený.
Také hnutí ANO budoucí nejasné financování kritizuje. Chce ve sněmovně prosadit alespoň přechodné období, během kterého by měly služby čas na jednání s hejtmany. „To, že to přechází na kraje, nebylo prodiskutováno ani se všemi kraji. Domnívám se, že tam už mají veškerou finanční kapacitu udělanou na sto procent,“ uvedl člen sněmovního sociálního výboru Aleš Juchelka (ANO).
Podle Jurečky a dalších poslanců jejich předloha fungování systému zlepší a dá právní jistotu. V odůvodnění své novely uvedli, že financování celostátních a nadregionálních služeb „ad hoc dotačními řízeními“ na každý rok je nevyhovující a ministerstvo nemá povinnost dotace vypisovat. „Současný stav je tak charakterizován tím, že síť celostátních a nadregionálních služeb de facto funguje, poskytovatelé i jednotliví klienti s ní počítají, ale de iure takovou síť současné znění zákona nezná,“ stojí v poslanecké novele.
