Jednou ano, podruhé ne. Sněmovna vzala zpět apel na vládu ohledně zvýšení platů učitelů

Sněmovna netrvá na výzvě vládě, aby zvýšila platy učitelů tak, že by dosáhly 130 procent průměrné celostátní mzdy nejpozději příští rok. Usnesení směřované vládnímu kabinetu přijala dolní komora na návrh Lukáše Bartoně (Piráti) v úterý večer, ve středečním opakovaném hlasování ho ale znovu neschválila. Jednání doprovázel i spor, po jaké době můžou zákonodárci o stejné věci hlasovat znovu.

Zákonodárci v úterý schválili Bartoňův návrh. Ve středu ale výsledek zpochybnil poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna tvrzením, že se hlasování zdržel, ale v protokolu je i přesto zaznamenáno, že hlasoval pro návrh.

V tu chvíli předsedající Vojtěch Pikal (Piráti) namítal, že takový postup by nemusel být možný s ohledem na to, že poslanec musí podle jednacího řádu zpochybnit záznam svého hlasování bezprostředně.

Šéfové klubů ANO a KSČM Jaroslav Faltýnek a Pavel Kováčik nicméně poukazovali na to, že v úterý předsedající Tomio Okamura (SPD) ukončil tento bod i jednací den tak rychle, že poslanci neměli šanci hlasování zpochybnit.

Pikal navzdory tomu Foldynovo zpochybnění hlasování nepřijal. Proti jeho postupu podal námitku po několika přestávkách Kováčik, do čehož ale vstoupil předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. „Problém spatřujeme v tom, že nyní je jiné složení sněmovny než v úterý večer,“ prohlásil.

Spor o proceduru nakonec dospěl k opakovanému hlasování o Bartoňově usnesení a sněmovna je nepřijala. Opoziční poslanci pak vyčítali vládní koalici ANO a ČSSD tolerované KSČM, že učitelům nechce přidat tolik peněz, kolik slíbila.

Rovněž poslankyně sociální demokracie Kateřina Valachová ještě před hlasováním řekla, že Bartoňův návrh je zcela v souladu s programem kabinetu. Vláda v programovém prohlášení přislíbila kroky, aby se platy učitelů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017.

Ohledně pedagogů zůstaly v platnosti návrhy usnesení, jak je v úterý prosadil Roman Kubíček (ANO). Sněmovna v nich mimo jiné souhlasila „s postupným a systémovým navyšováním platů pedagogických a nepedagogických pracovníků v souladu s programovým prohlášením vlády“ a podpořila „dosažení strategického cíle, to je navýšení platů pedagogů na 130 procent průměrné mzdy“, ovšem bez uvedení termínu.

Během čtyř let na 150 procent

Postup vlády v úterý před sněmovnou hájil ministr školství Robert Plaga (za ANO), závazek z programového prohlášení o zvyšování platů učitelů v regionálním školství podle něj kabinet naplňuje. První návrh státního rozpočtu pro příští rok předpokládá jejich růst znovu o 15 procent, řekl poslancům v úterý.

Kabinet v prohlášení přislíbil kroky, aby se platy učitelů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017. Podle Plagy jde o 45 tisíc až 46 tisíc korun. „Závazek držíme,“ prohlásil ministr.

Loni podle ministra platy v regionálním školství meziročně vzrostly reálně o 11 procent a průměr v regionálním školství činil 35 089 korun. Za posledních pět let představovalo zvýšení podle Plagy 31 procent. „Deficit, který nastoupal, se daří postupně odstraňovat,“ uvedl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
12:16Aktualizovánopřed 35 mminutami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna pro ČT

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 50 mminutami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 1 hhodinou

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
15:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
16:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 3 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Vyjádření provozovatele Počerad zatím není známé. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
před 4 hhodinami
Načítání...