Janoušek podal proti zamítnutí podmíněného propuštění blanketní stížnost. Na základě odůvodnění soudu ji buď stáhne, nebo doplní

Lobbista a podnikatel Roman Janoušek podal ve lhůtě blanketní stížnost proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6, který v úterý zamítl jeho žádost o podmíněné propuštění z vězení. Na dotaz ČT to uvedl Janouškův advokát Martin Sadílek. Doplnil, že jakmile soud vyhotoví písemné odůvodnění, stížnost podle argumentů soudu buď doplní, nebo stáhnou. Janoušek si ve vězení odpykává 4,5letý trest za to, že v roce 2012 srazil opilý autem ženu. V červenci uplynula polovina jeho trestu, který mu byl v minulosti ze zdravotních důvodů opakovaně přerušován.

„Podali jsme blanketní stížnost proti rozhodnutí a nyní čekáme na jeho písemné vyhotovení,“ sdělil ČT Sadílek. O dalších krocích budou podle něj s klientem rozhodovat až poté, co písemné rozhodnutí soudu obdrží. „Pokud by rozhodnutí soudu bylo přesvědčivým způsobem odůvodněno, žádost stáhneme,“ dodal.

V opačném případě by pak blanketní stížnost doplnili o odůvodnění. „Argumenty, které soud uvede ve svém odůvodnění, budou rozhodné pro argumentaci ve stížnosti,“ upřesnil Janouškův advokát.

Soudce: Účelu trestu nebylo dosaženo

Obvodní soud pro Prahu 6 v úterý zamítl Janouškovu žádost o podmíněné propuštění, kterou si podal po odpykání poloviny trestu. Podle předsedy senátu Lubomíra Janouška se neprokázalo, že v případě lobbisty bylo dosaženo účelu trestu.

Nehoda, při které vlivný podnikatel v pražské Michli vážně zranil svým autem ženu a od nehody ujel, se stala v roce 2012. Původně byl obžalovaný za pokus o vraždu, soudy ho ale uznaly vinným z ublížení na zdraví a z řízení pod vlivem návykové látky.

Do věznice nastoupil v listopadu 2014, od března 2016 až do loňského července byl ale na svobodě. Brněnská justice mu totiž výkon trestu opakovaně přerušovala na základě lékařských posudků, podle kterých u Janouška existuje po operaci hlavy riziko těžkého poranění mozku, potřebuje dohled a musí se při chůzi opírat o berli. S berlí a helmou na hlavě přišel Janoušek k soudu i v úterý.

Jízda na kole, návštěva galerie či výlet do Alp

Janoušek v minulosti dvakrát žádal pražský městský soud o prominutí zbytku trestu, ten mu však nevyhověl. Sledování nařízené pražským vrchním soudem lobbistu v době přerušení trestu zastihlo na plovárně, na kole nebo v galerii.

Média také zveřejnila fotografie z přelomu let 2019 a 2020, na kterých je Janoušek bez hole v Alpách. „Samozřejmě vnímám, že mediální zkratka mě nelíčí v dobrém světle,“ řekl k tomu Janoušek v úterý u soudu. Vysvětloval, že mívá dny, kdy se cítí dobře, a že by podle lékařů neměl rezignovat na běžný život ani pohybové aktivity.

Právě na tento rozpor v Janouškově chování poukazoval při rozhodování o podmíněném propuštění jak státní zástupce Richard Petrásek, tak i soudce. Petrásek označil zdravotní posudky za tendenční. Připomněl také, že Janoušek podruhé loni v červenci nastoupil do věznice až poté, co na něj policie vydala příkaz k dodání do výkonu trestu. Do vězení se musel Janoušek vrátit poté, co státní zástupce uspěl se stížností proti přerušení trestu ze zdravotních důvodů u Vrchního soudu v Olomouci.

Podnikatel čelí obžalobě ještě z podílnictví v případu úhrad zdravotních pojišťoven pro společnost Chambon. Soud ho letos nepravomocně osvobodil. Státní zástupce pro Janouška žádal sedmileté až osmileté vězení a proti verdiktu se odvolal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...