Nový stavební zákon ve čtvrtek půjde do legislativní rady vlády. Ta ho přes léto projedná a v září by měli návrh posoudit poslanci, nastínil premiér Andrej Babiš (ANO). Platit by podle něj měl od jara 2021, účinnost by měla nabíhat postupně do poloviny roku 2023. Podle vládní analýzy přichází česká ekonomika pomalým povolováním staveb ročně o 7,1 miliardy korun. Novou podobu zákona už v pondělí kritizovaly podnikatelské komory a svazy, nelíbí se ani České komoře architektů.
Investoři nemohou čekat roky, míní Dostálová. Stavební zákon má jít do sněmovny v září
UDÁLOSTI: Nový stavební zákon má zkrátit povolování maximálně na rok (zdroj: ČT24)
„Nyní musíme udělat vše, abychom ekonomiku nastartovali po koronavirové krizi. V tom pomohou v první vlně státní investice. Jakmile se firmy postaví na nohy, musí ale přijít také soukromé investice a k tomu bude potřeba mít co nejdříve nový dynamický stavební zákon,“ zdůrazňuje Babiš.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), jejíž úřad za přípravu stavebního zákona odpovídá, doplňuje, že není možné, aby investoři čekali na prosazení svých projektů pět let a u dopravní infrastruktury dokonce 13 a více let.
„Tak bychom se z krize nikdy nedostali. Do roka musí firmy vědět, zda mohou stavět, či nikoliv. Hlavním principem je zrychlení stavebního řízení, odstranění přebujelé administrativy, která ho provází, a zajištění dodržování lhůt ze strany státu,“ míní Dostálová.
Památkářům a ochráncům přírody v některých případech zůstane poslední slovo
Podle ní je problémem současné stavební legislativy především roztříštěnost předpisů a stavebních úřadů. Dnes v Česku existuje téměř dvacet typů stavebních řízení a deset typů různých povolovacích procesů.
„To nový stavební zákon vyřeší tím, že do budoucna bude už jen jedno správní řízení a celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad. Výsledkem celého řízení tak bude u běžných staveb jedno razítko. Celý proces bude navíc digitalizovaný,“ popisuje ministryně.
Neintegrovaní podle ní zůstanou pouze částečně památkáři, a to u samotných kulturních a národních památek a památkových rezervací. „Tam je nicméně definitivní slovo památkářů namístě. Stejně tak jako životní prostředí, kde zůstane samostatné postavení Agentuře ochrany přírody a krajiny, a to ve zvláště chráněných územích. U případných staveb v národních parcích a podobně významných územích přece musí mít orgán životního prostředí poslední slovo,“ vysvětluje Dostálová.
Nový stavební zákon dle jejích slov vychází z věcného záměru. Jediné, čím se od něj částečně vzdálil, je dohoda se Svazem měst a obcí ze začátku ledna. Podle ní budou stavební úřady v první linii zachovány na obcích, státní stavební správa vznikne od krajů výš.
„Do ní budou integrovány dotčené orgány. Vznikne tak 14 krajských stavebních úřadů plus jeden specializovaný pro velké strategické stavby typu dálnic. V čele bude stát Nejvyšší stavební úřad,“ líčí Dostálová.
Předseda svazu František Lukl si ale postěžoval na nedostatek informací, byť ponechání stavebních úřadů na radnicích ocenil. „Na druhou stranu bohužel doteď nevíme, v jaké podobě a v jakém množství,“ poukázal.
Zákon má zrychlit stavbu dálnic
Vláda si od nového stavebního zákona slibuje zejména zrychlení dopravních staveb. Ředitelství silnic a dálnic má nyní až třicet různě blokovaných prioritních staveb v různém stádiu příprav. „Dnes dokáže jednotlivec donekonečna zdržovat povolení klíčových staveb, ze kterých by měla prospěch celá společnost. Současný stavební zákon mu dává neskonale široké možnosti, jak obstruovat,“ kritizuje generální ředitel organizace Radek Mátl s tím, že zdržení trvá i roky.
Vítá, že nový stavební zákon by měl také zřídit nový specializovaný stavební úřad. Malé stavební úřady bez zkušeností s povolováním velkých staveb podle Mátla zdržují řadu významných dálničních úseků. Jde například o část Pražského okruhu mezi D1 a D11, dále dálnice D11 nebo D35.
Zrychlení příprav by mělo podle vlády i ušetřit náklady na ně. Dostálová v této souvislosti zmíňuje úsek Pražského okruhu u Běchovic, kde kvůli průtahům náklady vzrostly už o 1,5 miliardy korun oproti původnímu plánu. Vedle stavebního zákona by měla urychlit přípravu dopravních projektů i novela liniového zákona, kterou bude ve druhém čtení řešit sněmovna.
Nepovedená novela, kritizují svazy
O novém stavebním zákonu se hovoří už několik let. Od ledna byl současný návrh normy v meziresortním připomínkovém řízení. Podle ministerstva pro místní rozvoj se k zákonu sešlo přes pět tisíc připomínek, z nichž většinu se úřadu podařilo vypořádat.
Novou podobu zákona ovšem už zkritizovali podnikatelé, podle nichž se odchýlila od původní verze a věcného záměru. Situaci ve stavebnictví místo zjednodušení podle nich naopak zkomplikuje.
„Ze stavebního zákona se tak stala jen nepovedená dílčí novela, která situaci ve stavebnictví výrazně zhorší,“ prohlásil v pondělí prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. O aktuálním návrhu podle něj nikdo s komorou nediskutoval. Bez přepracování pak navrhuje tento návrh odmítnout.
O tom, že nejde o nový zákon, nýbrž spíše novelu toho stávajícího, mluví i prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Jiří Nouza. Legislativa situaci ve stavebnictví ještě více zkomplikuje, je přesvědčen. Navrhuje proto vrátit se k původní podobě předlohy a zapracovat do ní jen některé připomínky.
Podle Svazu průmyslu a dopravy se na návrhu odrazilo, že se představitelé veřejného sektoru a vlády nebyli schopni jasně dohodnout a jednotlivé kompetence tak zůstávají roztříštěné. Příkladem je podle svazu vodoprávní řízení, které prý integrováno nebude, proti dnešku se má navíc vyloučit možnost spojení se stavebním povolením.
„Jsme zklamáni, že zatím nedochází k původně avizované integraci všech agend a zjednodušení povolovacích procesů,“ komentuje viceprezident svazu František Chaloupecký.
Dostálová: Kompromisy byly nutné
Podle ministryně Dostálové však byl předchozí návrh maximalistickou variantou, kterou bylo nutné podrobit kompromisům. I přesto má ale zákon v této podobě výrazně urychlit pomalé povolování staveb.
„Současný stav se tak stoprocentně zlepší,“ míní ministerstvo. Procesy ke stavebním povolením by podle úřadu měly místo současných až několika let nově trvat v řádu týdnů, maximálně měsíců.
Řadu kritiků měl i původní návrh normy. Mezi nejčastější výtky patřilo to, že nahrával developerům a nechránil veřejné zájmy.
Změny ale chystají i další země
Ilustrativním a zcela aktuálním příkladem složitosti stavebního řízení v Česku může být nový kostel v Gutech. Čerstvě má za sebou slavnostní zahájení stavby, která však podle původních plánů měla začít již před dvěma lety. Příprava byla přitom zjednodušená. „Nás se netýká třeba územní řízení, máme jednodušší pozici,“ uvedl vedoucí stavebního odboru ostravsko-opavské diecéze Václav Kotásek.
Nový stavební zákon to možná zlepší, ovšem zda se tím významně zlepší i pozice Česka ve srovnání se zahraničím, je jiná otázka. Zlepšení připravují i státy, které jsou v žebříčku Světové banky podstatně výše. Například v Bavorsku připravují pravidlo, že pokud se úřady do tří měsíců od žádosti nevyjádří, je stavba automaticky považována za povolenou.
V Polsku je novela stavebního zákona již čerstvě na světě. Stanoví, že k žádosti o stavební povolení není potřeba předkládat celý projekt, například technická dokumentace se může odevzdat až před kolaudací.
Novelizaci stavební legislativy slibuje i nová slovenská vláda. Součástí má být kromě zkrácení termínů i úplná digitalizace.
Vláda si od nového stavebního zákona slibuje výrazné zrychlení a zjednodušení schvalování staveb. Podle údajů Světové banky patří Česko ve vyřízení stavebního povolení na 157. místo ze 190 porovnávaných zemí. Zákon by měl platit od začátku příštího roku. Účinnost bude podle Dostálové nabíhat postupně, nejzazší termín je polovina roku 2023.