Záchranáři apelují na turisty, aby pravidelně sledovali předpovědi počasí – zvláště v tomto ročním období, kdy jsou bouřky na horách časté. I slabá bouřka totiž může být nebezpečná, varují meteorologové. Čtyři zranění, které ve čtvrtek v Beskydech zasáhl blesk, zůstávají v nemocnicích v Ostravě a Frýdku-Místku. Jednoho z turistů v pátek propustili domů.
I slabá bouřka je nebezpečná, varují meteorologové. V Beskydech smetla skupinu turistů
Pět lidí bylo ve čtvrtek odpoledne na Frýdecko-Místecku v Beskydech zraněno poté, co do blízkého stromu udeřil blesk. Neštěstí se stalo dva kilometry pod vrcholem Lysé hory. Skupinka turistů se vracela z výletu po červené turistické trase směrem k obci Ostravice.
Zranění lidem způsobil jak následný elektrický výboj, tak tlaková vlna, která vznikla při úderu do stromu. „Nebylo to cíleně, že by se tam skupina schovávala pod stromem. Prostě šli a zrovna do stromu, který byl u chodníku, udeřil blesk,“ popsal záchranář Pavel Masopust.
„Bouřka nebyla nijak významná, byla slabá. Náhoda. Tady v okolí Lysé hory jsou bleskové výboje časté do země i do vrcholu, takže bohužel byli ve špatnou dobu na špatném místě,“ říká meteorolog Milan Čermák.
Sedmnáctiletý chlapec utrpěl popáleniny
Nejvážněji zraněn byl sedmnáctiletý chlapec, který měl po zásahu spálený oděv a utrpěl popáleniny prvního až druhého stupně na trupu. Záchranáři ho převezli do Fakultní nemocnice v Ostravě, kde ho lékaři nepřetržitě monitorují na jednotce intenzivní péče. „Má popáleniny na dvanácti procentech těla, nicméně pacient je ve stabilizovaném stavu a komunikuje s lékaři,“ uvedla mluvčí nemocnice Naďa Chattová.
Padesátiletá žena byla úderem blesku podle všeho odhozena a při pádu na zem si poranila hlavu. „Tam bylo poranění tváře, kdy spadla obličejem přímo na kameny, takže tam byly mnohačetné odřeniny, podlitiny, hematomy,“ popsal zranění záchranář Masopust.
Šestnáctiletého chlapce blesk srazil k zemi. „Zasahující lékař u něj zjistil stopy po zásahu, chlapec však neutrpěl popáleniny. Dívka stejného věku byla po působení účinků blesku otřesená a prochladlá,“ popsal mluvčí záchranné služby Lukáš Humpl. Otřesená byla rovněž devatenáctiletá dívka, která neměla žádné vnější známky zranění.
Záchranáři apelují na turisty, aby sledovali předpovědi počasí – zvláště v tomto ročním období, kdy jsou bouřky na horách časté a silné. I slabá bouřka přitom může být podle meteorologů velmi nebezpečná.
- Pokud člověka zasáhne přímo hlavní proud blesku, většinou se mu zastaví srdce a umírá. Při slabším zásahu dochází k poruchám vědomí, zraku, ztrátě paměti, popáleninám. Větší popáleniny než samotný blesk často způsobí oblečení, které vlivem výboje vzplane. V případech, kdy blesk nejdříve zasáhne zemi a člověka potom následný výboj, dochází ke křeči organismu. Vždy je proto nutná okamžitá první pomoc a masáž srdce. Sedmdesát procent lidí si nese trvalé následky, jakými jsou poruchy citlivosti nervů, hybnosti nebo srdeční arytmie.
Zásah bleskem lze přežít
Zásah bleskem zažil v roce 2006 Vít Sochovský, kterého u vody nečekaně překvapila bouřka. Skončil v bezvědomí, probral se až v nemocnici. Na krku měl vypálená černá místa. Tomáše Vymazala v roce 2007 zasáhlo několik výbojů, jejich sílu přirovnal k horolezeckým lanům. Jediné, co si pamatuje, byl chlad. Nakonec vyvázl bez zranění. Miloslava Katana v roce 2012 zasáhl dvakrát kulový blesk do ruky a nohy. Stalo se to přímo doma, zachránili ho kamarádi, kteří ho našli zraněného a odvezli do nemocnice.
Předloni v červnu zasáhl blesk mladou ženu na pražském Střížkově. Po dlouhé resuscitaci se záchranářům podařilo životní funkce obnovit, po týdnu však v nemocnici zemřela. O necelý měsíc později blesk udeřil do patnáctiletého chlapce na ulici v Třinci. Při příjezdu záchranářů byl v bezvědomí. Srdeční masáž mu poskytovali svědci události a poté i záchranáři, chlapce nakonec oživili. Loni blesk zasáhl taktéž v Třinci tři chlapce, kteří se při bouřce schovali pod stromem.
Každý rok je sice v Česku zasaženo bleskem několik lidí, ale stává se to převážně mimo města. Mezi domy je úder blesku do člověka velmi ojedinělý. „Obvyklá místa jsou hory, skály v přírodě, kde nejsou okolo vysoké stavby, hromosvody, stožáry, antény, trolejové vedení a podobně,“ řekl už dříve mluvčí záchranářů Ondřej Franěk.