Souběžně s prezidentskými volbami proběhlo i hlasování v jedenácti obecních referendech. V pražských Řeporyjích se například více než 50 procent občanů vyslovilo, aby městská část podnikla sérii kroků proti výstavbě bytových domů v přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí. V Horních Řasnicích u Frýdlantu na Liberecku obyvatelé s těsnou většinou odmítli výstavbu devíti větrných elektráren. Referendum o nahrazení Vřídelní kolonády v Karlových Varech za repliku litinové kolonády naopak platné není z důvodu nízké účasti, což se stalo také v Kladně, kde lidé neodhlasovali zákaz hazardu.
Referendum se v největším středočeském městě konalo zároveň s prezidentskými volbami, v nich účast kladenských voličů dosáhla 62 procent. Členka iniciativy a kladenská opoziční zastupitelka Anna Gamanová (STAN) oznámila, že iniciativa udělala maximum. Zároveň k průběhu referenda zaznamenala řadu stížností, konkrétně ohledně označení míst pro hlasování v jednotlivých okrscích a též ohledně nabízení volebních lístků. Podle kladenského primátora Milana Volfa (Volba pro Kladno) ve městě nejsou s hazardem problémy.
„Velmi děkuji Kladeňákům, že si dokázali zachovat zdravý rozum, dali na naše doporučení a výraznou neúčastí v hlasování zcela jasně vyslovili svůj názor. Evidentně jsme vyspělé město, kde žijí rozumní lidé. Za to nikdy nepřestanu být vděčný,“ prohlásil Volf.
V minulosti bylo na Kladně okolo 130 míst s provozem výherních hracích přístrojů, v uplynulých letech došlo k postupné regulaci. V roce 2020 umožnilo zastupitelstvo fungování 12 heren na přesně určených adresách. Město získává z hazardních her ročně do rozpočtu přibližně 100 milionů korun.
Stopka kolonádě
Požadavek v Karlových Varech, aby město zbouralo kolonádu ze 70. let 20. století a postavilo místo ní napodobeninu z 19. století, také neprošel. Magistrát však předem upozorňoval na fakt, že i kdyby záměr prošel, nemá peníze na jeho realizaci.
V seznamech voličů v Karlových Varech je zapsáno celkem 35 851 voličů. Aby referendum bylo platné, muselo by v něm volit alespoň 35 procent z nich, tedy 12 548 lidí. Hlasovací lístky ale hodilo do uren jen 11 081 voličů.
Primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová (ANO) konstatovala, že je v podstatě ráda, jak hlasování dopadlo. „Karlovaráci už podruhé ukázali, že chápou potřeby města a že před nesmyslně drahou replikou je pro ně důležitější to, jak to město bude fungovat dál. Jsou před námi velké výzvy, které budou stát nejen spoustu úsilí, ale i spoustu peněz. To znamená, že si jsou vědomi, že pokud bychom šli do repliky kolonády, tak to rozpočet možná na několik desítek let zasáhne tak, že nebude možné do města investovat ani korunu.“
Novotný: Budu respektovat vůli lidu
„Budu respektovat vůli lidu a více se k tomu nebudu vyjadřovat,“ prohlásil starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS), který už dříve k situaci sdělil, že celou kauzu považuje za součást politického boje. „Je to politická předvolební petice, co se přelila do referenda. Řeporyje, mateny návodnou otázkou, udělají chybu, ale jejich vůle je mi svatá. Jsem z toho smutný, ale nemohu porazit všechno,“ řekl v minulosti.
S investorem se Novotný plánoval na podmínkách stavby dohodnout. Referendum si svými podpisy vymohli místní obyvatelé, kteří s projektem nesouhlasí a iniciovali i petici.
Ruina bývalého Trunečova mlýna se nachází na stavební parcele v Dalejském údolí. Pozemky podle katastru nemovitostí vlastní firma Starten Prague s.r.o. Podle odpůrců by výstavba bytů narušila charakter přírodního parku. „Chceme, aby Dalejské údolí zůstalo přírodě a nám všem k odpočinku, procházkám a pohledům do zeleně, a nikoli do zdi,“ uvedli.
Kritici výstavby nesouhlasí s argumentací radnice, že nemůže bránit stavbě na soukromých stavebních parcelách. Městská část podle nich má možnosti, jak stavbě bránit, a minimálně by neměla se zástupci investora podepsat dříve zmiňovanou smlouvu o spolupráci.
Stop výstavbě větrných elektráren
V referendu v Horních Řasnicích o výstavbu větrných elektráren hlasovalo 114 ze 188 voličů, jeden odevzdaný hlas byl neplatný. Pro ukončení spolupráce s firmou W.E.B Větrná energie bylo 60 lidí, tedy zhruba 53 procent hlasujících. O výsledku informoval starosta obce Radek Haloun.
Projekt větrného parku tím ale podle vyjádření zmíněné firmy nekončí, neboť na území obce měly vyrůst jen dvě elektrárny. Dalších sedm společnost plánuje postavit v katastrech sousedních obcí Dolní Řasnice a Krásný Les. Projekt je nyní ve fázi zpracování takzvané EIA, tedy vlivu na životní prostředí.
O výstavbě větrných elektráren se rozhodovalo také v obci Ptenín na Plzeňsku. Referendum je platné a závazné. Pro možnost NE, tedy aby obec nepodpořila záměr na stavbu dvou větrných elektráren, se vyslovilo 63 lidí, naopak pro výstavbu bylo 57. Ze 164 voličů přišlo hlasovat 122 obyvatel, tedy 74,4 procenta. Aby bylo referendum platné, musí se ho účastnit nejméně 35 procent voličů.
„Hlasování bylo těsné, ale pro nás je závazné. Tedy minimálně dva roky se další referendum na toto téma nemůže konat,“ uvedl v reakci starosta obce Martin Kastner (nezávislý).
Obnova kostela na vrchu Chloumek a lom na kaolin
V Habřinách na Královéhradecku si lidé přejí obnovu areálu kostela na vrchu Chloumek. „Dvě třetiny z nich se v referendu vyslovily pro záchranu památky,“ oznámila místostarostka Dagmar Bittnerová. „Výsledek hodnotíme pozitivně, referendum je platné a závazné,“ dodala.
Hybatelem projektu je Spolek Chloumek. Římskokatolický poutní kostel svatého Václava je památkově chráněný a stojí od centra Habřin asi 1,5 kilometru. Areál je vidět z dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří. Jeho obnova je rozdělená na dvě části. Jedná se o rekonstrukci historických objektů a o novostavbu rondelu, tedy kruhového objektu zapuštěného pod úroveň povrchu.
V Trnové a Krašovicích na Plzeňsku se lidé vyjádřili proti záměru vzniku nového dobývacího místa kaolinu na území obcí. Výsledky obou referend jsou pro obce platné. Měly by tak udělat vše pro to, aby lom na území obcí nevzniknul.
V Krašovicích je 304 oprávněných voličů. Hlasovat v referendu přišlo 220 lidí, platných hlasů bylo 216. Na otázku, zda má jejich obec podniknout veškeré kroky k tomu, aby zabránila vzniku nového dobývacího místa kaolinu na území obcí, odpovědělo 198 voličů ANO, proti bylo jen 14 hlasů, čtyři lidé neoznačili žádnou odpověď.
Domov důchodců a demolice bývalé školy
Obyvatelé Dudína na Jihlavsku chtějí, aby se obecní úřad v tomto volebním období zabýval možností stavby domova pro seniory v této obci. V referendu se pro tuto možnost vyslovilo 86 lidí, tedy 74,14 procenta ze 116 odevzdaných hlasů. Proti bylo 30 lidí.
„Co udělám jako první, svolám lidi do místního pohostinství, kde bude nějaká prezentace ohledně dalšího postupu. A začneme na celé věci pracovat,“ informoval starosta Luboš Jakubů (nestraník) bez dalších podrobností.
V Hrušce na Prostějovsku se lidé v referendu vyjádřili proti demolici více než 100 let staré budovy školy, pro kterou obec dosud nenašla nové využití. „Obec bude hledat možné využití budovy,“ sdělila starostka Vladana Šplíchalová.
Kvůli historické školní budově bylo v obci uspořádáno referendum už v roce 2017. Lidé se tehdy vyslovili pro její demolici, avšak záměr zůstal pouze na papíře. „Jsme rádi, že se tolik občanů zúčastnilo. Překvapil nás výsledek, protože je opačný výsledku minulého referenda. Překvapil nás i výrazný rozdíl, kdy většina lidí je pro zachování budovy. My s tímto názorem souzníme, protože si myslíme, že bychom si měli vážit práce našich předků a že tato největší a jedna z mála historických budov by měla být zachována v naší vesnici,“ dodala starostka.
V Horních Bludovicích na Karvinsku se lidé postavili proti výstavbě závodu na zpracování plastových výrobků pro farmaceutický průmysl, který chce v obci vybudovat společnost Vinamet, a v Opatovicích nad Labem na Pardubicku se občané vyslovili proti stavbě průmyslové haly. „Výsledky jsou platné a závazné,“ konstatoval starosta Pavel Kohout (Opatovice podle vás). Developer má koupené pozemky, územní plán stavbu povoluje.
V referendu v Dobříši na Příbramsku se obyvatelé vyslovili proti další zástavbě v okolí města. Na všechny tři otázky týkající se omezení výstavby totiž odpověděli kladně. Plebiscitu se zúčastnilo 3688 z celkového počtu 6784 oprávněných voličů, tedy 54,36 procenta.
„Navrhovatelé a zástupci přípravného výboru docílili svého záměru, obyvatelé přišli v hojném počtu a hlasovali. Teď je na zastupitelích, aby změny, které byly odhlasované a jsou platné, propsali do změny územního plánu,“ řekl starosta Pavel Svoboda (za ODS a nezávislí).
