Evropská komise zažalovala Česko a Polsko u Soudního dvora Evropské unie kvůli tomu, že nedovolují cizincům z EU vstupovat do politických stran. Podle unijní exekutivy tím obě země omezují jejich právo kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané.
Evropská komise žaluje Česko a Polsko. Země podle ní omezují cizincům z EU vstup do stran
Česko a Polsko jsou podle Bruselu jedinými zeměmi sedmadvacítky, jejichž právní předpisy členství v politických stranách občanům jiných států Unie zakazují. Komise dospěla k názoru, že tím porušují ustanovení unijní smlouvy, které zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti.
„Evropští občané, kteří si přejí uplatňovat svá politická práva v jiných členských státech EU, by měli mít možnost tak činit bez omezení. Zejména by měli mít možnost kandidovat v místních a evropských volbách v členském státě bydliště, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci daného členského státu,“ píše Komise s tím, že „podporuje aktivní účast všech občanů EU na demokratickém procesu“.
Komise se českým omezením zabývá již od roku 2012, kdy formálně zahájila řízení pro porušování unijních pravidel. Česko však podle unijní exekutivy na opakované výtky reagovalo tvrzením, že jeho zákony jsou v souladu se společnými předpisy evropského bloku.
Naposledy adresovala EK do Prahy dopis s dotazem na nejnovější vývoj loni v prosinci, podle Komise však zůstal bez uspokojivé odpovědi. Podobně tomu je i v případě Varšavy.
„Ministerstvo vnitra zatím nezná obsah žaloby a argumentaci Evropské komise. K dané záležitosti se tedy může vyjádřit až poté, co mu předmětné skutečnosti budou známy,“ konstatoval mluvčí ministerstva Adam Rözler.
Při odmítnutí mohou přijít pokuty
Unijní soud v Lucemburku nyní žalobu posoudí a bude mít možnost vyslechnout argumenty všech stran. Vzhledem k obvyklým lhůtám se dá očekávat vydání verdiktu nejdříve příští rok. Pokud žalobu shledá oprávněnou, může Česku a Polsku nařídit, aby své právní předpisy upravily. Jestliže to země odmítnou, má Komise možnost soud požádat, aby jim udělil vysoké pokuty.
Sdružování v politických stranách upravuje v České republice zákon číslo 424/1991, který používá termín občan, avšak jak upozorňuje ve své studii z roku 2015 Parlamentní institut (servisní organizace sněmovny a Senátu), není v předpisu výslovně uvedeno, že se jedná o státního občana České republiky. Stanovy některých politických stran (například ČSSD, ANO, KSČM nebo TOP 09) však české státní občanství jako podmínku členství stanovují.
Jiří Hřebejk z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je přesvědčen, že není nejmenších pochyb, že formulací o občanech je v zákoně myšlen občan ČR. Otázkou podle něj zůstává, zdali se takový koncept za uplynulé tři dekády nepřežil.
„Jde o střet koncepcí. Jedna koncepce je, že EU je státem a členské státy mají povinnost poslouchat rozhodnutí unijních orgánů. Druhá je, že členské země jsou suverénní a jako suverénní si mohou legislativu upravit dle vlastního uvážení,“ vysvětluje.
Pravidla uvolnit lze, ale pozor na zneužití, varuje expert
Většinový právní názor tvrdí, že členství v politických stranách na občanství ČR vázáno je, a v minulosti se tím zabýval i úřad veřejného ochráce práv. „… zákon o sdružování v politických stranách a hnutích toto právo přiznává pouze občanům České republiky. Ani občané Evropské unie, kteří v České republice získají povolení k trvalému pobytu, se tak nemohou stát členy politické strany. Ve volbách jsou tak znevýhodněni,“ stojí ve stanovisku ombudsmanky z roku 2014.
„V případě voleb do Evropského parlamentu, kdy mohou své kandidáty nominovat výhradně politické strany, jsou tak cizinci z jiných zemí Evropské unie s pobytem v České republice přímo diskriminováni,“ doplňuje dokument.
Hřebejk z Právnické fakulty Univerzity Karlovy o žalobě EK (zdroj: ČT24)
Hřebejk se domnívá, že pravidla rozvolnit lze, otázkou je ale možné zneužití. Kdyby český zákon byl tak problematický, tak by země měla problém už se vstupem do Unie, upozorňuje. „Jestliže to EU nevadilo a najednou jí to začíná vadit, je otázka, v čem se posunula Evropská unie jako taková,“ uvažuje Hřebejk, podle kterého se Brusel někdy začíná chovat jako federace.
Podotýká také, že politické strany se do značné míry chovají jako soukromé osoby, které lze těžko nutit přijmout někoho, koho nechtějí. „Je to složité a bourají se tu určité zavedené tradice, stereotypy. Možná nejdeme rychlým krokem EU, otázka je, jestli je to dobře, nebo špatně,“ komentuje Hřebejk z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.