Doživotní imunita dnes oficiálně přestává platit

Praha - České zákonodárce a ústavní soudce ode dneška přestává chránit doživotní imunita. Pokud je jejich kolegové odmítnou vydat k trestnímu stíhání, může si policie počkat na skončení mandátu. Zrušení doživotní imunity slibovali poslanci už 20 let, až do února letošního roku ale chyběla politická vůle. Pro schválení byl potřeba souhlas třípětinové většiny, tedy 120 hlasů. Nakonec se jich našlo 148. V Senátu pak bylo pro 58 senátorek a senátorů.

Pokud zákonodárci svého kolegu nevydají, bude policii stačit, aby si počkala na konec jeho mandátu. Podobné pravidlo bude platit pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní komora.

Od roku 1993 bylo na žádost policie zbaveno imunity 17 poslanců. K nejznámějším případům posledních let patří vydání tehdejšího předsedy poslanců Věcí veřejných Víta Bárty kvůli obvinění z podplácení. Na začátku loňského léta potvrdila sněmovna trestní stíhání bývalého středočeského hejtmana a poslance Davida Ratha. V červenci 2012 přichází o imunitu exministryně obrany Vlasta Parkanová v souvislosti s nákupem dopravních letadel CASA pro armádu.

Poslanci, o jejichž vydání jednal v posledních dvou letech mandátový a imunitní výbor:

4. 12. 2012 Roman Pekárek (ODS) - Byl poslancem teprve od listopadu loňského roku, kdy zaujal křeslo po rebelujícím poslanci Petru Tluchořovi. Po vydání sněmovnou byl stíhán za korupci při prodeji městských pozemků, které se měl dopustit coby kolínský místostarosta.

3. 9. 2012 David Rath (ČSSD) – Bývalý středočeský hejtman čelil žádosti policistů o vydání ke stíhání v souvislosti s údajnou korupcí při nákupu vybavení do tří středočeských nemocnic. Výbor ho ke stíhání doporučil vydat.

10. 7. 2012 Vlasta Parkanová (TOP 09) – Policie chtěla Vlastu Parkanovou stíhat kvůli tomu, že nenechala zpracovat posudek na cenu letounů. Vznikla údajně škoda 658 milionů korun. Výbor ji ke stíhání doporučil vydat.

12. 6. 2012 Otto Chaloupka (VV) – Mandátový a imunitní výbor nezaujal k Chaloupkově kauze jednoznačné stanovisko, rozhodnutí o vydání tedy bylo plně na poslancích. Ti rozhodli ve prospěch vydání Chaloupky, který čelil podezření z přijímání úplatků od bývalého asistenta.

22. 5. 2012 David Rath (ČSSD) – Mandátový a imunitní výbor doporučil sněmovně, aby potvrdila stíhání poslance Davida Ratha. Policie vinila Ratha z přijetí sedmimilionového úplatku v souvislosti s opravou zámku Buštěhrad.

25. 8. 2011 Vít Bárta (VV) a Jaroslav Škárka – Výbor jednomyslně doporučil sněmovně, aby vydala k trestnímu stíhání předsedu poslanců VV Víta Bártu a nezařazeného poslance Jaroslava Škárku (dříve VV). Policie je chtěla stíhat kvůli podezření z korupce.

25. 3. 2011 Stanislav Huml (VV) – Mandátový a imunitní výbor se k Humlově vydání jednoznačně nevyjádřil. Poslanci následně nevydali Humla k trestnímu stíhání, ač o to v projevu ve sněmovně sám požádal. Policie Humla podezřívala ze zmanipulování posudku nehody.

Politici už dlouhá léta v různých obměnách vzkazují veřejnosti, že poslanci a senátoři si mají být před zákonem s občany rovni – nebo alespoň od chvíle, kdy z křesla zákonodárce odejdou. Každý pokus omezit ochranu politiků před stíháním ale zatím skončil nezdarem.

Nejblíže od schválení byl zákon o omezení imunity loni v dubnu. Sněmovnou sice prošel, tehdy ho ale nepodpořilo dostatečné množství senátorů. Pro schválení ústavního zákona tehdy scházely dva hlasy. Senátoři, ale i poslanci poté obratem předložili stejné úpravy znovu. Nyní paradoxně ve sněmovně leží hned dva téměř totožné návrhy. Pokud neprojde ústavním výborem nedávno schválená sněmovní varianta, je v záloze ještě senátní. „Je zcela jedno, který z těch návrhů bude schválen, ale je potřeba tímto způsobem imunitu omezit,“ zmiňuje senátor ČSSD Jiří Dienstbier.

Pod zákon se podepsaly všechny sněmovní strany a přistoupily na to, že imunita by už neplatila doživotně, ale jen po dobu trvání mandátu. Stávajícího poslance či senátora by tedy ke stíhání musela stejně jako dosud vydat příslušná komora parlamentu. Stíhat zákonodárce by policie mohla až po vypršení jeho mandátu ve sněmovně nebo senátu. Obdobně by zákon platil také pro ústavní soudce.

Reakce na konec imunity:

Petr Nečas, premiér (ODS): „Nemám s tím žádný problém, nikdy by mě ani nenapadlo institut imunity využít.“

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD: „Imunita vyvolávala nepochopení a odpor velké části občanů.“

Karolína Peake, vicepremiérka (LIDEM): „Popravdě řečeno, příliš se v tomto volebním období nevyužívala.“

Čerstvě poslanci vzali i nárok na plat a náhrady těm ze svých řad, kteří skončí ve vězení. Zákon inspirovaný prvním uvězněným poslancem Romanem Pekárkem ale teprve míří do Senátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna bude o zrušení poplatků pro ČT a ČRo hlasovat v sobotu v půl páté ráno

Sněmovna bude v prvním čtení o zrušení rozhlasových a televizních poplatků hlasovat v sobotu 24. října ve 4:36. Rozhodla o tom v pátek před 20. hodinou hlasy vládní koalice na návrh předsedy SPD a sněmovny Tomia Okamury. Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila přednostní projednání tohoto vládního návrhu dopoledne. Postup vládního tábora rozhořčil opozici, která varuje před zestátněním obou veřejnoprávních médií a ohrožením jejich nezávislosti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé protestují proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 9 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 10 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.