Dopravní policie bude řidičům víc na očích, slibuje její nový šéf. Pomáhá to, říká psycholog

65 minut
90’ ČT24: Plány nového ředitele dopravní policie
Zdroj: ČT24

Aby byla dopravní policie na silnicích více vidět – to je jedna z priorit, které přináší její nový ředitel Jiří Zlý. Podle něj více označených policejních aut může působit preventivně na chování řidičů. S tím souhlasí i dopravní psychologové nebo někteří politici. Bezpečnost silniční dopravy včetně připravovaných změn bodového systému byla tématem úterní 90' ČT24.

Dopravní policie má nového ředitele. Jiří Zlý ji sice vede již od září, jistotu, že na postu zůstane, má však až od počátku prosince, kdy byl jmenován po úspěšném výběrovém řízení. Zlý mezi své priority – jež do značné míry převzal po bývalém řediteli „dopraváků“ Tomáši Lerchovi – nově zařadil snahu policii na silnicích zviditelnit.

„Chtěl bych vyvážený systém skrytého a viditelného dohledu. Je to činnost ve vztahu k budování bezpečného dopravního prostoru,“ řekl Jiří Zlý v 90‘ ČT24. Připustil, že hlídkování na dálnicích v neoznačených autech má svůj význam v boji s „piráty silnic“, ale s tím, že o policistech řidiči nevědí, jako by se vytrácela preventivní funkce jejich práce.

To potvrdil i dopravní psycholog Michal Walter. „Byl bych rád, kdyby byla policie více vidět. Když označené auto někde stojí, tak řidiči podvědomě dají nohu z plynu a začnou lépe monitorovat provoz kolem sebe,“ poukázal.

Zlý ale odmítl, že by méně označených aut na silnicích vypovídalo o selhání policejního sboru. Zdůraznil, že hlavním faktorem, který ovlivňuje bezpečnost provozu, není policie, nýbrž sami řidiči.

Místo volantu mobil. Problém pro policejní dohled i pro zákonodárce

Příkladem může být docela čerstvá nehoda, která se stala v úterý na dálnici D6. Do auta hasičů, kteří zasahovali u jiné nehody, narazila rozjetá dodávka. Záznam incidentu se záhy dostal na veřejnost. Podle Zlého jde o zjevný příklad nevěnování se řízení.

„Ten řidič prakticky neměl reakci, jakoukoli snahu vozidlo ovládat, brzdit. Je otázkou, co před nehodou v kabině vozidla dělal,“ poukázal.

Právě rozpoznávání řidičů, kteří se nevěnují řízení, by podle poslance Jana Birkeho (ČSSD) mělo být jedním z nejdůležitějších úkolů pro dopravní policii. „Lidé smskují, starají se o navigaci a nevěnují se volantu. Je to věc, která byla v roce 2018 o 20 procent navýšena,“ poukázal.

Zlepšení situace na silnicích si policisté, psychologové i politici slibují od změny bodového systému a pokut. O tom se ostatně zmínil i ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) po úterním zasedání rady vlády pro bezpečnost silniční dopravy – k posouzení ministrům, a poté zákonodárcům by se měla příslušná novela dostat v příštím roce.

Například za držení mobilu v ruce by se měla pokuta zvýšit z nynějších 1500 až 2500 korun na čtyři až 10 tisíc a bodový postih vzrůst ze stávajících dvou na čtyři.

Výrazné zpřísnění trestu za některé přestupky uvítal i dopravní psycholog Michal Walter. „Je třeba od začátku nastavit systém tak, aby si řidiči uvědomili, že existují nějaká pravidla a aby je respektovali,“ poznamenal.

Ministerstvo zároveň počítá s rehabilitačním programem pro recidivisty – tedy řidiče, kteří opakovaně páchají vážné přestupky. Podle Waltera ale má stát v tomto ohledu už zpoždění. Upozornil, že k rehabilitačním programům již vznikla metodika a jsou i vyškolení lektoři.

„Působí to na změnu chování, způsobu přemýšlení řidiče, na jeho návyky. Výsledky v zahraničí i tady – pilotně se to dělalo – jsou velmi dobré. Ti lidé si mají šanci sednout, zapřemýšlet o tom, jak by měli řídit, rozeberou se s nimi předchozí přestupky,“ poznamenal.

Policisté jako preventisté. A kritici stavu silnic

V souvislosti s příchodem nového ředitele dopravní policie se ale vrací také debata o jejím postavení nejenom jako represivního orgánu, nýbrž i instituce dopravní prevence.

„Pana ředitele čeká velký úkol. To je změnit vnímání policie ze složky represe ve složku, která pomáhá s prevencí. V tomto směru by změny měly jít nejenom za policií, ale ruku v ruce i v legislativě,“ míní poslanec Ondřej Polanský (Piráti).

Zlý se tomu nebrání. Upozornil, že je policie zapojena do mnoha preventivních projektů, zároveň také přispívá k tomu, aby k nehodám nenapomáhal stav silnic. Policisté především doporučují vlastníkům komunikací, co by měli zlepšit – a je nač upozorňovat, ujistil šéf dopravní policie. „Rezervy tady jsou,“ komentoval Jiří Zlý stav českých silnic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 38 mminutami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 1 hhodinou

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 1 hhodinou

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 1 hhodinou

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 3 hhodinami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 7 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 9 hhodinami
Načítání...