Každá padesátá trestní kauza končí v Česku dohodou o vině a trestu. U nejzávažnějších případů je to už každá sedmá. Podmínkou je úplné přiznání viny. Na trestu se obžalovaný domlouvá se státním zástupcem a případnou dohodu pak potvrzuje soud bez procesu, který může trvat roky. Zákon vysloveně neříká, že má pachatel dostat nižší trest, žalobci však doznání zohledňují.
Dohod o vině a trestu výrazně přibylo, u složitějších kauz jsou až sedmkrát častější
Možnost vyjednávat o trestu až po zahájení soudu mají obě strany od předloňského října. I díky tomu počet dohod stoupl víc než desetinásobně.
„Odvíjí se to do značné míry od důkazní situace, někdy třeba i od rodinné situace obviněného, tedy ty faktory se můžou během hlavního líčení, nebo celého trestního řízení, měnit,“ vysvětlil advokát a zároveň profesor trestního práva Tomáš Gřivna.
„Názor státního zastupitelství dlouhodobě je takový, že čím dříve obviněný, potažmo obhájce, přijde s iniciativou a vůlí uzavřít dohodu, tím větší je šance na úspěšné uzavření dohody,“ uvedl viceprezident Unie státních zástupců Ondřej Šťastný.
Zatímco obvodní a okresní soudy letos vyřešily dohodou o vině a trestu dvě procenta případů, na krajské úrovni, kde soudci řeší závažnější a složitější kauzy, to bylo sedmkrát častěji.
„Asi je lepší vyřešit věc během dvouhodinového jednání ohledně dohody o vině a trestu než nařizovat sáhodlouhá jednání s výslechem x svědků, znalců a tak dále,“ konstatoval soudce pražského městského soudu Kamil Kydalka.
Výsledek vyjednávání obžaloby a obhajoby letos soudci odmítli pouze dvakrát. Třeba v kauze solárního podvodu soud sice souhlasil, přidal ale ještě náhradu škody navíc. Zdeněk Zemek se dohodl se státním zástupcem na podmínce a osmimilionovém peněžitém trestu. Soud ale trval na dalších osmnácti a půl milionech pro stát.
Zatímco proti dohodě není možné se odvolat, dodatek o odškodnění napadl jak Zemek, tak stát. Soudy ale rozhodnutí potvrdily.