Demonstrující v Pardubicích měli v listopadu 1989 svého maskota. Ze střechy je denně zdravil vlajkonoš Jirka

Jiří H. Kubík v listopadu 1989 vytáhl z půdy českou vlajku po dědečkovi a vyrazil do ulic. Deset dní pak chodil na střechu tehdejšího hotelu Grand, kde shora dohlížel na dav demonstrujících.

„Chtěl jsem demonstranty nějakým způsobem povzbudit. Tehdy ještě nikdo nevěděl, že je to začátek revoluce, to byla spontánní událost a nikdo netušil, jak to dopadne,“ popisuje Kubík, který lidi pod sebou zdravil vždy máváním vlajky. Tu má jeho rodina už nejméně osmdesát let, a proto se ji nyní vlajkonoš Jirka – jak ho znají v Pardubicích – rozhodl věnovat muzeu.

„Vlajku moje rodina poprvé vytáhla pravděpodobně už v květnu 1945 při osvobozování Československa. Po dvaceti letech, co ležela u nás v domku na půdě, ji vytáhnul můj táta při nějaké manifestaci proti okupaci v roce 1968. Pak ji zase schoval na půdu, kde přečkala dalších 21 let. Když jsem slyšel, co se stalo na Národní třídě, tak jsem si na ni vzpomněl. O víkendu jsem ji našel a v pondělí 20. listopadu 1989 jsem odpoledne sednul do vlaku a šel jsem s ní podpořit studenty do Prahy na Václavák. A od úterý jsem ji už vzal na střechu Grandu v Pardubicích,“ popisuje Kubík.

Historickou vlajku má rodina Jiřího H. Kubíka už nejméně 80 let
Zdroj: ČT24/Eva Kolovrátková

Na střechu tehdejšího hotelu, kde se nyní nachází obchodní centrum, se přitom musel dostávat tajně zadním vchodem, přes půdu a ocelové žebříky. „Nebyla to taková legrace, jako když se na to dnes člověk dívá na fotografiích. Pokoušeli se tam za mnou dostat i jiní lidé a já jsem nevěděl, jestli jsou to důstojníci Státní bezpečnosti, nebo jen nějací novináři, kteří si přišli udělat fotku. Cítil jsem velkou nejistotu a na druhou stranu radost, že komunismus se snad konečně začíná sesypávat. Radost se mísila se strachem a ještě s velkou zimou,“ vysvětluje vlajkonoš.

K obavám měl důvod. Sám patří k jedněm z nejmladších politických vězňů. Za jeho dlouhodobé protikomunistické postoje ho v roce 1983, když mu bylo 21 let, soudce poslal do pracovního tábora v Minkovicích. Zde byl jeho spoluvězněm i aktivista Pavel Wonka, který v roce 1988 za mřížemi dokonce zemřel. Ten rok komunisté Kubíka z věznice propustili. Tehdy se začal připravovat na emigraci. Než ale stačil odejít do zahraničí, propukla revoluce. A on chtěl být v centru dění i proto, aby v případě potřeby mohl poskytnout očité svědectví.

Na střechu se musel Jiří H. Kubík dostat přes půdu a okna. Jedním z nich ho pouštěla zdejší ochotná obyvatelka
Zdroj: ČT24/Eva Kolovrátková

„Bylo vidět, jak dav dole narůstá a přicházejí tam další lidé, rodiče s dětmi na ramenou, důchodci, lidé všech vrstev. Já jsem o tom chtěl mít nahoře trochu přehled, kdyby se tam dole něco semlelo jako předtím na Národní třídě, tak abych pak jako svědek mohl podat zprávu Svobodné Evropě, nebo do západních médií. Cítil jsem, že je to správné v rámci mého dlouhodobého odporu proti komunismu,“ vysvětluje Kubík.

Moderátorem pardubických demonstrací byl herec tamního Městského divadla Vladimír Čech. Ten vlajkonoše vítal a vyzýval k pozdravu máváním vlajky. A Kubík prý nadšeně odpovídal. Kvůli tehdejším mrazivým teplotám ale prochladl. Na dva dny ho tak nahradil bratr-dvojče.

2 minuty
Příběh pardubického vlajkonoše Jiřího H. Kubíka
Zdroj: ČT24

„Asi jsem dostal chřipku, měl jsem horečku. Šel jsem si domů lehnout a poslal jsem tam za sebe bratra, který měl s komunisty také nevyřízené účty za své protikomunistické postoje. A dělal to jako já – na pokyn moderátora, aby poslal davu pozdrav, zamával vlajkou. Lidi zatleskali, nebo se zasmáli, byli spokojení a byli rádi, že je vlajkonoš neopustil. A já jsem zatím doma kreslil protistátní plakáty, které jsme pak večer s bratrem a tátou jeli vylepovat právě na okna Grandu,“ popisuje tehdejší vlajkonoš.

Stejně stál na střeše Grandu Jiří H. Kubík i před třiceti lety. Tehdy ale byly teploty kolem nuly
Zdroj: ČT24/Eva Kolovrátková

V dalších dnech stál na střeše občas i společně s bratrem. Pokaždé ovšem s vlajkou. Tu nosí téměř každý rok v den výročních akcí před bývalý hotel. „Také letos ji tam samozřejmě vzít musím. Pak bych ji chtěl věnovat okresnímu muzeu. Snad nám ji budou případně každý rok vždycky půjčovat,“ uzavírá Kubík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 1 hhodinou

Amalgámové plomby končí, pojišťovny začínají proplácet bílé

Amalgámové plomby zubaři v Česku musí přestat používat, podle nových evropských pravidel materiál se rtutí budou moci od července použít už jen ve výjimečných případech. Pojišťovny bílé výplně již začaly proplácet. Část stomatologů ale změny kritizuje – ty základní bílé, které jsou plně hrazené, podle nich nejsou dostatečně odolné. Vyhotovení bílé vrstvené plomby navíc zubaři trvá delší čas, proto se jeho návštěvy prodraží.
před 1 hhodinou

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
před 2 hhodinami

V jeskyni v Moravském krasu byl zraněn muž

V běžně nepřístupném jeskynním systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu zůstal zraněný muž. Odhadem je v padesáti až sedmdesátimetrové hloubce a 250 až 300 metrů od vstupu. Zraněného se podle odhadu hasičů zřejmě podaří dostat ven až někdy nad nedělním ránem. Stále pokračují práce na rozšíření těch míst, kudy neprojdou nosítka, uvedl mluvčí hasičů Štěpán Komosný.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněhová situace přeje lyžařům a běžkařům

Díky ideálním sněhovým podmínkám v Česku otevřela menší a níže položená střediska. Některá z nich přitom po několikaleté přestávce. Lyžaři si kvalitu sněhu pochvalují například v Kašperských horách na Šumavě či na Trutnovsku. Na řadě míst se také běžkuje. Provozovatelé velkých lyžařských areálů si nicméně všímají, že přibývá lidí, kteří v zimě vyrazí na hory, i když nelyžují. Proto pro ně rozšiřují aktivity, při kterých lyže nepotřebují. Jde o bobovací dráhy, wellness služby nebo třeba bazény.
před 11 hhodinami

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 13 hhodinami

Politici rozdmýchávají nenávist, říká Ukrajinka žijící v Česku

Jedním z témat návštěvy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Ukrajině byly i vztahy Čechů k Ukrajincům. Macinka podle svého vyjádření chce, aby byly podobné, jaké mezi sebou mají Češi a Slováci. O tom, jak se příslušníkům ukrajinské komunity v Česku žije, s jakými problémy se potýkají a jak je ovlivňuje rétorika politiků, v pořadu 90′ ČT24 promluvili spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska a Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců. Debatou provázel Jakub Musil.
před 15 hhodinami

STAN chce Turka kvůli jeho výrokům z Kyjeva zbavit funkcí ve sněmovních výborech

Opoziční hnutí STAN chce odvolání čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka z funkcí místopředsedy sněmovních výborů zahraničního a evropského. Důvodem jsou poslancovy páteční výroky o příčinách ruské agrese vůči Ukrajině. Ani s pomocí dalších opozičních stran ale Starostové nemají na sesazení Turka dostatek hlasů.
před 16 hhodinami
Načítání...