Chytrá karanténa s označením 2.0, která má za úkol připravit Česko na případnou druhou vlnu koronavirové epidemie, bude podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) mnohem robustnější, řekl to v Otázkách Václava Moravce na ČT. Letos by měla státní kasu přijít na 200 milionů korun. Na resortu zdravotnictví by podle jeho šéfa měl vzniknout samostatný odbor pro pohotovost, pod kterým by mělo být i řízení chytré karantény. Krajské hygienické stanice by měly nabrat až 140 nových pracovníků.
Chytrá karanténa bude podle Vojtěcha robustnější, letos bude stát až dvě stě milionů korun
60 minut
Otázky Václava Moravce 24. 5. 2020 (1. část)
„Chybí nám nějaké oddělení, které by fungovalo a řešilo hrozby pro veřejné zdraví. Pod tímto odborem by mělo být řízení chytré karantény,“ uvedl Vojtěch. Na ministerstvu kvůli tomu přibude asi sedmnáct nových lidí a dalších 140 pak na jednotlivých hygienických stanicích, tedy zhruba deset na každou.
„Nevím, kde se seberou, protože dvě třetiny lidí odešly v předchozích letech a v podstatě to jsou teď úředníci, ani ne pomalu lékaři. Placeni jsou jako státní úředníci,“ argumentovala senátorka a lékařka Alena Dernerová (za SD-SN).
Podle ministra zdravotnictví bude vše nastaveno tak, aby se zvládlo trasovat až 400 nakažených lidí denně, případně by bylo možné kapacitu rozšířit až na tisíc denně. Klíčová je rychlost opatření a rychlost záchytu, a to do 24 hodin. „Abychom byli schopni kontakty vytrasovat a umístit je do karantény,“ dodal ministr.
Návrh projektu nové chytré karantény 2.0 má v pondělí schvalovat vláda, podle ministra se nyní dokončuje a bude včas připraven. S ministerstvem financí už je podle něj financování předjednáno. Ve 200 milionech korun, na které má letos tato karanténa vyjít, jsou zahrnuté náklady na informační technologie i na nové pracovníky.
Jde o sledování lidí? Podle Vojtěcha je vše dobrovolné
Vojtěch ve vysílání ČT odmítl, že by šlo o sledování pohybu lidí. „Vše je to na dobrovolné bázi. Lidé musí souhlasit jak s použitím aplikace e-rouška a s využitím dat, tak i s vyvoláním vzpomínkových map,“ uvedl.
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula už dříve řekl, že na to zatím přistoupilo zhruba dvě stě tisíc lidí, což je ale méně, než očekával. Vojtěch ale odmítl, že by využívání aplikace bylo povinné, zároveň ale řekl, že by měla vzniknout i jakási kampaň, která v lidech vyvolá důvěru.
„Trasování beru tak trošku jako omezování osobní svobody. Když si vezmeme, že se předpokládají lokální ohniska nákazy, tak si nemyslím, že bychom měli být všichni sledováni,“ uvedla Dernerová s tím, že další významy chytré karantény považuje za užitečné.
Kuba: To, co zvládne chytrá karanténa, zvládají už teď hygienici
Projekt chytré karantény částečně zpochybnil lékař a bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS). „Myslím, že chytrá karanténa bohužel zase trpí tím, že se označí jako chytrá a všichni se tváříme, že to řeší nějaký problém,“ uvedl.
Podle Kuby je to, o čem ministr Vojtěch mluví, běžná práce krajských hygienických stanic, které jsou schopné vytrasovat stovky kontaktů. Podle něj je ale důležité definovat, co je na karanténě to chytré. Chytrost spočívá podle něj pouze v tom, že operátor po souhlasu předá polohové údaje, případně dostane resort informace o platbách platební kartou.
Je to jenom hra na to, že je to něco chytrého. Přitom to dělají kvalitní epidemiologové dnes a denně.
„Krajské hygienické stanice odvedly skvělou práci, díky nim jsme tam, kde jsme. Ty chytré nástroje však nejsou jenom vzpomínkové mapy, to je právě i e-rouška, která je schopna zachytit kontakt mezi dvěma lidmi, kteří mají mobilní telefon,“ argumentoval Vojtěch.
Ministr zdravotnictví také upozornil, že chytrá karanténa má hygienikům zejména pomoci zrychlit jednotlivé procesy epidemiologického šetření. Zároveň zmínil, že podobným směrem jdou i ostatní evropské země. Cílem je, aby jednotlivé systémy byly jakýmsi způsobem propojené a vzájemně spolu komunikovaly.
Potřebu využití chytré karantény zpochybnil také vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové Jiří Beran. „Čeští epidemiologové byli schopni dohledat i bez elektronických záznamů až 99,6 procenta všech nemocných. To je víc než úžasný výsledek.“ uvedl pro Otázky Václava Moravce.