Český výzkum navzdory mnohamiliardové podpoře zaostává za Evropou, tvrdí NKÚ

Česká republika si ve své inovační strategii do roku 2030 stanovila, že se chce stát inovačním lídrem, ale tento cíl se jí ve srovnání se zeměmi EU nedaří plnit. Stát v letech 2021 až 2023 podpořil výzkum, vývoj a inovace prostřednictvím Grantové agentury (GA ČR) a Technologické agentury (TA ČR) téměř třiceti miliardami korun. Přesto Česko patří v evropském měřítku stále mezi takzvané mírné inovátory, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Kontrolní úřad uvádí, že od roku 2019 například klesá počet patentů. Citovanost výsledků základního výzkumu v renomovaných vědeckých publikacích podle něj stále nedosahuje ani poloviny evropského průměru.

„Podpora základního výzkumu nesměřuje do strategických oblastí a nepřispívá tak k řešení konkrétních významných celospolečenských a hospodářských problémů. Obě agentury, které patří mezi nejvýznamnější poskytovatele účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v Česku, vzájemně nespolupracují,“ stojí v tiskové zprávě úřadu.

„Rozpočet obou agentur představuje přibližně čtvrtinu státních výdajů na výzkum a vývoj, a jejich vliv na celkové ukazatele inovační výkonnosti je tedy omezený,“ reagovaly obě agentury na zprávu kontrolorů. Třeba ze 32 kritérií Evropského inovačního skóre (EIS), v němž Česko dosahuje zmíněné úrovně „mírného inovátora“, je podle agentur velká část mimo jejich působnost.

„Hodnotí například i přístup k rychlému internetu nebo míru celoživotního vzdělávání,“ sdělily. Zahraniční agentury podle GA ČR a TA ČR ovlivňují více ukazatelů EIS než české.

Úřad již v kontrole z roku 2017 kritizoval, že agentury spolu nespolupracují a že podpora nesměřuje cíleně do strategických oblastí, uvedl člen kolegia úřadu Petr Neuvirt, který kontrolu vedl. Agentury to popírají. Příkladem spolupráce je podle nich třeba připravovaná soutěž Proof of Concept GA ČR, která má pomoci k lepšímu využití výsledků základního výzkumu. GA ČR při ní využije struktury pro transfer výsledků podporované TA ČR.

Ubývá patentů

Kontrola zjistila, že počet aplikovaných výsledků vzrostl za šest let o 527, tedy asi o 31 procent, ale klesá počet patentů. V roce 2019 vzniklo v projektech, které podpořila Technologická agentura, 113 patentů, v roce 2023 už jich bylo jen 65. „Přitom počet patentů představuje jeden z klíčových ukazatelů úrovně aplikovaného výzkumu a inovací. Jejich pomocí lze chránit a komercionalizovat původní výsledky výzkumu,“ podotýká NKÚ.

Pokles počtu patentů v posledních letech souvisí podle TA ČR a GA ČR s plošným poklesem patentové aktivity v Česku, který nastal z několika důvodů. Agentury uvedly, že v minulosti například vznikaly patenty jen jako podmínka splnění dotace bez reálné představy o jejich dalším využití a i v evropském kontextu se celkově upouští od důrazu na patentování.

Část inovací z Česka je rovněž podle agentur následně patentována v cizině. „Tento odliv know-how je však nutné dát také do souvislosti s vlastnickou strukturou domácí ekonomiky včetně domácího výzkumného prostředí,“ doplnily.

Úřad také zjistil, že citovanost výsledků základního výzkumu v renomovaných vědeckých publikacích stále nedosahuje světového průměru a ani poloviny toho evropského. U výzkumu podpořeného GA ČR ale průměrná citovanost podle vyjádření agentur překonala světový průměr a roste podíl publikací ve špičce nejcitovanějších. „Z analýz GA ČR také vyplývá, že vědci podpoření GA ČR publikují více a v kvalitnějších časopisech než ostatní vědci v Česku,“ uvedly agentury.

NKÚ dále uvádí, že i když se počet institucí poskytujících podporu českému výzkumu snížil z původních 22 na nynějších devět, systém i nadále zůstává roztříštěný. To zvyšuje náklady na poskytování této podpory, dodal kontrolní úřad.

NKÚ nicméně zjistil, že obě zmíněné instituce vynakládaly peníze na podporu účelně a v souladu s právními předpisy. Navíc vybíraly projekty transparentně a odstranily tak jeden z nedostatků zjištěných v předešlých kontrolách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...