Česko může hrát v Africe větší roli, řekl Pavel po setkání s prezidentem Mosambiku

Prezident Petr Pavel si myslí, že Česko může hrát v Africe větší roli než dosud. Řekl to novinářům po jednání s prezidentem Mosambiku Filipem Nyusim. Podle něj je posilování spolupráce s africkými státy v zájmu celé Evropy, aby tento region nepřenechávala působení Ruska a Číny.

Česko podle Pavla vidí v Mosambiku prostor pro rozvíjení partnerství založeného na vzájemném respektu. „Vidíme význam této spolupráce i v tom, že africké země často nemají jinou alternativu než spolupráci s Ruskem nebo Čínou, protože jim nenabízíme příliš jiných možností. Čím více takových možností bude z naší strany, čím užší bude spolupráce mezi evropskými a africkými zeměmi, tím menší prostor bude pro negativní působení, ať už Ruska, nebo Číny,“ řekl.

Mosambik podle Pavla nabízí příležitosti pro české firmy působící v oblasti obranného průmyslu, zdravotnictví, dopravní infrastruktury, zpracování zemědělských produktů nebo obnovitelných zdrojů energie. O konkrétních možnostech spolupráce bude v úterý jednat mosambická delegace se zástupci českých firem.

Nyusi řekl, že Mosambik má zájem o posílení ekonomické spolupráce s Českem. Africká země podle něj nabízí velké nerostné bohatství i příznivé klima pro zemědělskou produkci. Stojí rovněž o české investice v oblasti energetiky i rozvoje dopravní infrastruktury.

Boj proti terorismu

Česko a Mosambik mohou podle obou prezidentů spolupracovat i v rámci boje proti terorismu, se kterým se africká země potýká. Pavel uvedl, že Česko díky zkušenostem s působením svých vojáků ve výcvikové misi v Mali má Mosambiku co nabídnout. Další možností by podle něj mohl být materiál nebo vojenské technologie, o konkrétních možnostech spolupráce se ale bude teprve jednat.

Mosambický prezident také zdůraznil, že jeho země nesouhlasí s ruskou invazí na Ukrajinu a že si přeje co nejrychlejší ukončení konfliktu. Pavel k tomu doplnil, že Česko a Mosambik mají v tomto ohledu stejný zájem. Rozdíly jsou podle něho v tom, jak vnímají rizika vycházející z války, když Česko se cítí bezpečnostně ohroženo kvůli blízkosti konfliktu, zatímco africké země mají obavy z ohrožení dodávek obilí, které měly v minulosti z Ruska i z Ukrajiny.

Bývalá portugalská kolonie Mosambik, v níž žije asi 32,5 milionu lidí, získala nezávislost v roce 1975. Nyusi v Praze připomněl, že už v té době fungovala spolupráce mezi africkou zemí a Československem. Vazby současného mosambického prezidenta na Česko jsou i osobní, studoval v letech 1985 až 1990 strojní inženýrství na Vojenské akademii v Brně. Na stejné vysoké škole v letech 1988 až 1991 působil i Pavel, což oba prezidenti připomněli. Nyusi na úvod tiskové konference pozdravil novináře česky a česky rovněž poděkoval za uvítání na Pražském hradě.

Další program

Program v Česku Nyusimu pokračuje i v úterý. Nejprve se v Praze setká s vicepremiérem a ministrem vnitra Vítem Rakušan (STAN), poté s šéfkou Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a poobědvá s prvním místopředsedou Senátu Jiřím Drahošem (za STAN) a dalšími senátory.

Poté se Nyusi přesune do Brna, kde navštíví Univerzitu obrany, jednat bude na jihomoravském krajském úřadě i s brněnskou primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS). Návštěvu zakončí podvečerní procházkou historickým centrem.

Mosambik leží v jihovýchodní Africe na pobřeží Indického oceánu, sousedí s JAR, Královstvím eSwatini (bývalé Svazijsko), Zimbabwe, Zambií, Malawi a Tanzanií. Metropolí a největším městem je Maputo, kde žije více než milion lidí. Země, která má na své vlajce zobrazenu útočnou zbraň kalašnikov, je jednou z nejchudších na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...