Za tři týdny odletí pět českých gripenů a jejich posádky na základnu Ämari v Estonsku. Vzdušný prostor Pobaltí začnou hlídat 1. září. Doplní tak dánské a belgické stroje F-16, které jsou na litevském vojenském letišti Šiauliai. Severoatlantická aliance zvýšila svou vojenskou přítomnost v Pobaltí po ruské anexi Krymu a po začátku bojů na východě Ukrajiny.
Češi budou střežit nebe nad Pobaltím. V září jim začne mise v estonském Ämari
Události: Od září budou čeští letci střežit nebe nad pobaltskými státy (zdroj: ČT24)
Český vzdušný prostor hlídají denně dvě stíhačky, v Estonsku to bude podobné. V Pobaltí ale českým letcům naroste počet ostrých startů: vzlétat budou k ruským vojenským letounům, které většinou nekomunikují. Loni se takových případů odehrálo 137, letos už jich bylo podle litevského ministerstva obrany šedesát.
„Kaliningradská oblast Ruska je zásobovaná intenzivněji, mají tam větší počet letecké techniky. Díky této větší intenzitě lze očekávat větší intenzitu ostrých vzletů,“ očekává Pavel Pavlík, který velí českému úkolovému uskupení Baltic Air Policing 2019. Pavlík už v Pobaltí na misi byl, v roce 2012 tam létal jako řadový pilot českého kontingentu. Sám má na gripenech nalétáno asi tisíc letových hodin.
Letci se v Pobaltí pohybují v blízkosti ruské hranice. „Držíme se ve vzdušném prostoru států NATO, nesmíme vkročovat do vzdušného prostoru jiného státu,“ připomíná Pavlík.
České gripeny budou mít na pobaltské misi standardní výzbroj: kanón, rakety vzduch-vzduch anebo klamné cíly infračerveného spektra, takzvané fléry. Zbraně ale mohou vojáci použít jen v krajním případě. „Nosíme je proto, abychom je použili na sebeobranu. To je jediný úzus, který je,“ zdůraznil velitel Pavlík.
Stroje se nebudou na létání nad mořem a v extrémním počasí nijak speciálně upravovat. Stačit jim bude současná antikorozní ochrana. „Letoun disponuje nástřiky pro naši zimu a pro naše povětrnostní podmínky, nic nového na tom dělat nebudeme,“ uvedl technik, který má na starosti stroje JAS-39C Gripen, jež budou vyslány do Estonska.
Vyslání vojáků do Estonska loni schválil parlament, mise se může zúčastnit pět gripenů a minimálně 95 vojáků. Operační úkol čeští letci převezmou 1. září od britské RAF. Zpět do Česka se vrátí první či druhý týden v lednu. V průběhu mise se vystřídají na estonské letecké základně dvě rotace, v polovině mise se tak prostřídá část personálu.
Alianční státy se ve střežení vzdušného prostoru Estonska, Litvy a Lotyšska střídají, protože tyto země nemají vlastní nadzvukové letectvo. „Střežení vzdušného prostoru pobaltských států je plněním našeho spojeneckého závazku a důkazem, že jsme platným a aktivním členem Severoatlantické aliance,“ uvedl k misi ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Čeští letci za sebou mají Sinaj i Irák
Kromě opakovaných zahraničních operací gripenů působí české vzdušné síly už téměř šest let také na Sinajském poloostrově. Dopravní letadlo CASA tam v mezinárodní operaci dohlíží na dodržování míru mezi Egyptem a Izraelem.
Svou zahraniční operaci měli tři roky také piloti a pozemní personál bitevníků L-159 Alca. Letos v červnu ukončili výcvik svých iráckých kolegů na základně Balad nedaleko Bagdádu.
Na opakované zahraniční mise jsou připravené i gripeny. „Plánujeme, že bychom se každé tři roky byli schopni zúčastnit jakékoli zahraniční mise, ať už to bude v Pobaltí nebo na Islandu,“ dodal velitel vzdušných sil české armády Petr Hromek.
Pro české nadzvukové letectvo bude vyslání do Pobaltí šestou misí. V minulosti třikrát působilo na Islandu, v pobaltských zemích byli čeští piloti gripenů nasazeni dvakrát v letech 2009 a 2012.