V jaké kondici je armáda dvacet let poté, co se Česká republika stala členem Severoatlantické aliance? Krátká videa představují jednotlivé jednotky.
31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany
Pluk navazuje na historii a tradici útvarů chemického vojska v Liberci. Vznikl 1. prosince 2013 a je pokračovatelem útvarů brigádního typu umístěných ve městě od roku 1977. Jedná se o jediný specializovaný svazek armády, který je určen k plnění úkolů chemického zabezpečení a ochrany proti zbraním hromadného ničení i proti ostatním radioaktivním a toxickým látkám.
Jednotka se v rámci spojeneckých akcí vyznamenala, když naměřila bojové otravné látky během války v Perském zálivu. Vojáci působili nebo stále působí v zemích bývalé Jugoslávie, v Kuvajtu, v Iráku nebo Afghánistánu. „Loni jsme se začali intenzivně zabývat výcvikem irácké armády,“ uvedl velitel chemiků, plukovník Karel Navrátil.
Velitelství výcviku: Vojenská akademie Vyškov
Roli armády, první pomoc nebo chování v krizových situacích vysvětlují českým školákům zástupci Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově v rámci projektu POKOS – Přípravě občanů k obraně státu. Žáky druhého stupně základních škol a středoškoláky zábavnou a interaktivní formou seznamují s ozbrojenými silami, s jejich posláním i výcvikem.
„Žáci si mohou vyzkoušet první pomoc, připravujeme je na situace, se kterými se mohou setkat. Vyzkouší si, jak ošetřit různá poranění nebo jak si zabalit evakuační zavazadlo, kdyby k nějaké krizi došlo,“ vysvětluje Daniela Hölzelová z ministerstva obrany. Program funguje šest let a ročně vojáci navštíví asi čtyřicet škol, kde se představují vždy spolu s nejbližším vojenským útvarem.
Akademie však vzdělává a cvičí především profesionální vojáky a příslušníky Aktivních záloh. Řídí a organizuje základní přípravu rekrutů a zabezpečuje vojenskou přípravu studentů Univerzity obrany. Připravuje také jednotky a útvary armády na zahraniční mise.
Koncem února Vojenská akademie organizovala například náročné výběrové řízení na výsadkáře pro chrudimský výsadkový prapor. Ten byl jako první v Armádě ČR profesionalizován a nyní v něm působí na 650 vojáků, jejich počet by se měl v následujících letech téměř zdvojnásobit. Členové praporu už sloužili v Afganistánu, Kosovu nebo v africkém Mali.
22. základna vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou
Vrtulníková základna je součástí Vzdušných sil Armády České republiky. Jejím hlavním úkolem je výcvik vrtulníkových osádek, předsunutých leteckých návodčích a ostatních specialistů letectva určených k nasazení na území Česka i v zahraničí. Funguje rovněž jako záložní letiště systému protivzdušné obrany NATO. Základna je připravena přijmout a zabezpečit jednu alianční nebo národní letku.
Vedle toho mají vojáci na starosti opravy a údržbu letecké, pozemní i zabezpečovací techniky. Základna je vybavena vrtulníky Mi-24/35 a Mi-171. „V současné době máme dva typy vrtulníků: první je bitevní vrtulník, který slouží na podporu jednotek pozemních sil – to znamená přímá letecká podpora. Druhý je transportní vrtulník, který má široké spektrum využití,“ uvedl velitel základny Miroslav Svoboda.
26. pluk velení, řízení a průzkumu
V jednotce pracují specialisté, kteří sledují a vyhodnocují dění ve vzdušném provozu nad Českem. Působí v ní i řídící letového provozu a odborníci starající se o chod radarů a datové komunikační sítě. Pluk může kdykoli komunikovat s vojenskými a civilními letadly či vrtulníky. Každý den je v kontaktu se sousedními zeměmi a velitelstvím NATO v Německu. Posádka sídlí v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi, působí ale i jinde, a to například ve východočeských Nepolisech. Tam je umístěn radar italské výroby RAT-31 DL.
Podle podlukovníka Václava Veselého se za dvacet let udělalo mnoho práce. „Je to znát v jazykové vybavenosti, v procedurách a v systému výcviku, který používáme. Jsem pyšný na své kolegy napříč plukem za jejich odbornou práci, kterou odvádí, za profesionalitu i za ochotu se neustále učit, protože systém protivzdušné obrany se neustále vyvíjí a nikdo v něm nemůže žít z podstaty. Snažíme se, aby lidé v Česku mohli klidně spát,“ říká Veselý.
Do pluku se bude v budoucnu investovat. Radiolokační technika je totiž zastaralá, pořídila se už v osmdesátých a devadesátých letech a potýká se s většími i menšími problémy. Mezi ně patří například servis.
25. protiletadlový raketový pluk ve Strakonicích
Náročný výcvik, schopnost rychle odjet do terénu a tam vydržet s vlastními zásobami celý měsíc – to vystihuje 25. protiletadlový raketový pluk ve Strakonicích. Jeho primárním úkolem je zabezpečit protivzdušnou obranu státu a také jednotek, které plní bojové úkoly. Jeden z oddílů pluku, 252. protiletadlový raketový oddíl, je vyčleněn do struktur Severoatlantické aliance. Spadá tak pod Síly velmi rychlé reakce (NRF) NATO a také pod bojové uskupení EU, tzv. Battle Group EU.
„Každý voják má u sebe takové věci, aby vydržel tři dny bez dalšího zásobení, další zásoby jsou v rámci jednotky a další v rámci podpory. Když to shrnu, jsme vybavení tak, abychom vydrželi v operaci třicet dnů. Teprve potom potřebujeme další zásoby v rámci logistiky NATO,“ vysvětlil zástupce velitele pluku Jaroslav Daverný. Pod jednotku spadá 900 vojáků.
V minulosti už strakoničtí vojáci zabezpečovali například ochranu jaderných elektráren Temelín a Dukovany po teroristických útocích 11. září 2001, dohlíželi také na bezpečnost během návštěvy amerického prezidenta George Bushe v Praze v roce 2007. „Celý náš výcvik vyvrcholil cvičením v Norsku. Dopadlo to úspěchem,“ dodal Daverný s odkazem na podzimní cvičení NATO, které bylo pro Alianci největším od konce studené války.
Odbor biologické ochrany v Těchoníně
Jak si poradit se závažnými infekcemi, to ví v Těchoníně. Sídlí tam Odbor biologické ochrany, kam se jezdí školit odborníci z Česka i zahraničí. „V rámci Česka jsme jediní. V pražské nemocnici Na Bulovce mají tři záchytná lůžka, ale tam jenom pacienti čekají na nás,“ řekl ředitel centra Michal Kroča.
Z Těchonína je to pár kilometrů do Polska. „Jsme izolovaní kvůli bezpečnosti. Je lepší, když takové centrum, jako je naše, nestojí uprostřed velkoměsta. Na začátku, v 70. a 80. letech, byl navíc náš odbor utajený, teď tady ale školíme lidi ze zahraničí, české lékaře i členy aktivních záloh,“ vysvětlil ředitel odboru Kroča. Centrum je totiž součástí integrovaného záchranného systému České republiky i spojeneckých struktur v NATO.
Do Těchonína zamíří každý voják, který se vrací z mise v „epidemiologicky rizikové oblasti“, kde se vyskytuje třeba ebola nebo pravé neštovice. „Musí projít karanténou. Ale my zdravotní stav vojáků známe, jednotku sledují lékaři na misi. Když nehrozí žádné riziko, pobyt u nás je velice krátký,“ dodává náčelník oddělení laboratorních činností Zbyněk Valenta.
13. dělostřelecký pluk „Jaselský“
Vznikl v prosinci 2013 jako nástupce 13. dělostřelecké brigády. Momentálně v něm slouží asi devět stovek vojáků. Jedná se o útvar pozemních sil. „Slouží, podporuje a provádí palebnou podporu mechanizovaných jednotek ve všech druzích bojové činnosti,“ vysvětlil úkoly pluku zástupce velitele Jan Cífka.
Příslušníci pluku se mohou také podílet na střežení různých důležitých objektů a prostor na území Česka. Někdy plní také úkoly ve prospěch policie.
V roce 2017 se pluk zapojil do mezinárodního cvičení Dynamic Front II, při kterém z devíti zúčastněných států zaznamenal nejlepší výsledky v detekci dopadu střel.
Vojenská policie
Vojenská policie jako složka české armády vznikla v roce 1991, dříve její funkci plnilo polní četnictvo začleněné později do SNB. Její postavení v armádě je výlučné, podléhá přímo ministrovi obrany. Úkoly vojenské policie lze rozdělit do dvou kategorií – jednak zajišťuje kázeň a pořádek ve vojenských útvarech, jednak zodpovídá za ochranu osob a ostrahu objektů. Ostrahu zajišťuje vojenská policie například i v Afghánistánu, kde hlídá zastupitelský úřad a českého velvyslance.
K přijetí k vojenské policii musí vojáci uspět ve výběrovém řízení, jehož součástí jsou fyzické testy a psychologické vyšetření, potom následuje další výcvik. Podle náčelníka vojenské policie Miroslava Mručka vykonávají jeho podřízení úkony kriminalistické, dokáží řídit dopravu, vykonávají ochrannou službu i pyrotechnickou či kynologickou službu.
Vojenští policisté, kteří chtějí vykonávat ochrannou službu, ovšem musí projít náročným procesem. Na začátku je další výběrové řízení. „Poté je intenzivní dvouměsíční výcvik se zaměřením na ochranu osob,“ upozornil velitel Velitelství ochranné služby Vojenské policie Praha Lukáš Fajt. Součástí je příprava taktická, střelecká či řidičská, zdokonalují se i v boji zblízka.
Vojenská policie má hlavní velitelství v Praze, kde zároveň sídlí velitelství ochranné služby. Další dvě územní velitelství jsou v Táboře a Olomouci.
Rota aktivních záloh 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic
Od roku 2005 má Česko profesionální armádu. Pro případ ohrožení státu sice zákony dál počítají s brannou povinností, povinný vojenský výcvik je ovšem pro české muže už minulostí. Skoro tři tisícovky Čechů ho ale absolvují dobrovolně, v jednotkách aktivních záloh.
Jednou z nich je rota aktivních záloh 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic. Tato jednotka patří v rámci armády k nejstarším a součástí praporu je už od roku 2007. Po celou dobu jí velí kapitán Ivo Heinz. „V současné době je nás 118 z celkového plánovaného počtu 148. Máme dvě mechanizované čety, minometnou četu a četu zabezpečení, kde jsou ženisté, spojaři, dopravní družstvo, opraváři a průzkumná skupina. Máme obvaziště a samozřejmě zálohu štábu praporu,“ vyjmenovává své jednotky.
Aktivní záložník musí být podle zákona připraven sloužit maximálně 42 dní v roce na pravidelných cvičeních. V případě potřeby může být nasazen v bojových operacích až sedm měsíců v roce. Pokud s tím souhlasil, může být vyslán i do zahraničí.
Zájemce o vstup do aktivních záloh musí mít ukončené středoškolské vzdělání, musí být v dobrém zdravotním stavu a být bezúhonný. „Momentálně je zájemců dost a podmínky splňují,“ říká Heinz.
