Peníze, které slibuje vláda dát na modernizaci armády, podle předsedkyně sněmovního branného výboru Jany Černochové (ODS) nestačí. Především ale považuje za problém, že se nákupy dosud nepodařilo zahájit, i když se na jejich potřebě shodnou politici ze všech stran. Z průtahů viní bývalého ministra obrany Martina Stropnického (ANO). V Interview ČT24 kritizovala Jana Černochová také exministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), že když byl ve funkci, neprozradil své výhrady k misím v Afghánistánu.
Vrtulníky, bojová vozidla, radary, děla… To vše chce armáda pořídit nové, ale nic z toho zatím není na dohled, i když vláda slibuje dát na obranu během příštích deseti let sto miliard. Předsedkyně výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Jana Černochová se nad pomalou přípravou nákupů podivila i vzhledem k tomu, že vnímá širokou politickou shodu.
„V Poslanecké sněmovně panuje zcela výjimečná shoda v tom, že je zapotřebí začít investovat a modernizovat armádu. Volnomyšlenkářství a svoboda toho, že jsme si po revoluci říkali, že studená válka skončila, budeme součástí kolektivní obrany a o nic se nemusíme starat, skončilo,“ řekla.
Její kritiku si proto vysloužily jednak poslední vlády jako celek za to, že „se v době konjunktury nepodařilo zahájit akviziční projekty“, jednak bývalý ministr obrany a nynější velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický. „On o těch věcech hovořil, že je má v mašličkách. Pak tam (na ministerstvo) nastoupila paní Karla Šlechtová a podávala trestní oznámení,“ podotkla Jana Černochová.
Shoda opozice s vládou: Článek amerických novin zkresluje fakta
V současné době se armáda ve světě prezentuje i prostřednictvím zahraničních misí a slyšet je nejčastěji o té afghánské. Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) navrhl po několika útocích, jejichž oběťmi byli čeští vojáci, aby začala diskuse o změně mandátu působení v Afghánistánu. Předsedkyně branného výboru se podivila především jeho tvrzení, že je to jeho dlouhodobý názor. Připomněla, že v době, kdy byl pánem Černínského paláce, nic takového nenaznačil.
„Pokud měl takové názory na Afghánistán, proč je nepřednášel na ministriádách? Ověřovala jsem si, jestli Lubomír Zaorálek v rámci Aliance tuto kritiku někdy říkal – že by se měl změnit mandát mise. Ne. Pan Zaorálek zarytě mlčel. Byl součástí vlády, která dávala prodlužovat mandát a navyšovat počty,“ kritizovala politika vládní sociální demokracie a nynějšího předsedu sněmovního zahraničního výboru.
Vládní politiky ale Černochová podpořila v kritice amerického listu The New York Times, který psal o vyšetřování českých a amerických vojáků kvůli smrti Afghánce podezřelého z útoku na české armádní vozidlo. Při útoku padl český voják.
„Článek, který vyšel v The New York Times, některá fakta zkresloval, ať už to bylo popiskem pod fotografiemi, kde z našich a amerických vojáků udělal téměř vrahy,“ podotkla předsedkyně branného výboru. „Naprosto chápu, že ministerstvo obrany, potažmo generální štáb, toto odmítá,“ ujistila.
Vyšetřování podle ní probíhá, ve shodě s ministrem obrany Lubomírem Metnarem (za ANO) ale ubezpečila, že jde o vyšetřování úmrtí českého vojáka. „Standardní vyšetřování začalo zabitím českého vojáka. Zároveň se řeší i smrt podezřelého – byl obviněn, nebyl odsouzen. Je nezpochybnitelné, že zemřel, ale chci se zastat Armády ČR. Není seriózní, že jsou naši vojáci i američtí vojáci vláčeni v médiích jako vrazi,“ shrnula.
Vhodný mediátor rusko-ukrajinského sporu? Merkelová
Zatímco o dění v armádě i misi v Afghánistánu má předsedkyně příslušného výboru podrobné informace, aktuální vyhrocený spor Ukrajiny a Ruska se české armády přímo netýká, a tak i Jana Černochová připustila, že má informace pouze z médií. Očekává ale, že poslance informuje na příštím zasedání jejího výboru ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Z toho, co ví, nechce Černochová hodnotit jádro sporu, tedy spor o využívání teritoriálních vod v Kerčském průlivu. „To je věc, kterou musí řešit právníci znalí mezinárodního práva,“ podotkla. Do politické roviny sporu, která zatím vedla k vyhlášení válečného stavu na Ukrajině, by se podle ní měl zapojit mediátor ze třetí země.
„Výjimečně mohu souhlasit s prezidentem Milošem Zemanem, který řekl, že jemu by se jako mediátor sporu líbila paní Merkel. Myslím, že je to dobrý nápad, je to člověk, který má blízko jak k ukrajinské straně, tak umí komunikovat s Vladimirem Putinem,“ jmenovala Jana Černochová německou kancléřku.
