Brabec: Boj se suchem a klimatickými změnami začíná v našich hlavách. Ale je to proti staletému vývoji

Nahrávám video

Proti dopadům klimatických změn bojují v Brně i Praze. Zatímco Praha 7 vyhlásila stav klimatické nouze, v Brně od června přispívají na tzv. zelené střechy. To ale podle ekologa Ivana Ryndy ani ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) nestačí. Změny je podle nich potřeba udělat ve způsobu, jakým lidé o světě kolem sebe přemýšlejí. Řekli to v pořadu Události, komentáře, který připomněl Mezinárodní den životního prostředí.

Naše životní prostředí nemůžeme chránit, aniž bychom se změnili my sami. Myslí si to ministr životního prostředí Richard Brabec. „Problém je v hlavách lidí: chceme víc, nové telefony, nová auta, nové oblečení.  Fandím studentským protestům, jenže pak se musíme zamyslet nad tím, že není normální letět každých čtrnáct dní na víkend do Londýna. Nakonec není problém sehnat miliardy dolarů na prevenci změn klimatu, ale je to obrovská změna v našich hlavách,“ myslí si ministr.

Požadavky studentské aktivistky Grety Thunbergové, které vyjádřil podporu například papež, považuje ministr Brabec za obtížně splnitelné. „Není problém, kolik by stálo toho dosáhnout. Daleko větší problém je, že to jde proti samé podstatě vývoje civilizace v posledních dvě stě, tři sta letech,“ dodal ministr.

Thunbergová zmiňuje například nutnost snížit emise skleníkových plynů. K tomu se země  včetně Česka zavázaly podpisem Pařížské dohody před třemi roky. Do roku 2030 mají klesnout o 40 procent. Podle Thunbergové je to málo, ideálně by to měl být dvojnásobek. Dále podporuje co největší využití obnovitelných zdrojů a zavádění nových technologií. 

Podle Ivana Ryndy z katedry sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy je pozoruhodné, že takové nároky vyjadřuje středoškolačka, která inspirovala k protestům své vrstevníky. „Je smutné, že takhle mladí lidé musí upozornit politiky, že sice konají, ale pomalu,“ myslí si Rynda.  

Brno a Praha chtějí zelené střechy

Jedním z projevů klimatických změn ve střední Evropě může být sucho a horko. Město Praha proto zvažuje vyhlášení stavu klimatické nouze. K tomu již na konci května přistoupila sedmá pražská městská část. „Je to pro nás důležitý symbol. To prohlášení nám pomáhá vysvětlovat, co chceme,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský (nestr. za Prahu sobě). 

Jeho čtvrť chce snižovat svou vlastní ekologickou náročnost, odmítá používat chemické postřiky na zeleň, hodlá sázet více stromů. Zvažuje také tzv. zelené střechy.

Na ty se zaměřuje například Brno: s horkem a suchem chce bojovat tím, že bude podporovat výstavbu domů se zatravněnými střechami. O příspěvky na ně mohou lidé žádat od začátku června. „Chceme adaptovat město na klimatickou změnu a zelené střechy zatím nikdo v Česku nepodporuje. Zelené střechy v létě chladí, v zimě nepropouští teplo,“ řekl k tomu náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nápad by se podle něj mohl ujmout třeba na střechách nákupních středisek, jejichž ekologická stopa je podle něj značná zejména v létě, kdy se interiér uměle ochlazuje. 

Co bude s odpadky?

Podle Ryndy je ale nutné jít ještě dál. „Je třeba zrušit slovo odpad a nahradit ho oběhovým hospodářstvím. Musíme plánovat výrobky takzvaně od kolébky do hrobu – spotřebitelé a výrobci musí uvažovat o tom, co s věcmi bude, až přestanou sloužit. To je mnohem komplexnější než pouhé třídění,“ domnívá se.

Ivan Brezina a Ivan Rynda
Zdroj: ČT24

S řadou zmíněných opatření včetně požadavků studentů a Thunbergové nesouhlasí ekolog a novinář Ivan Brezina. „Za tu spoustu peněz, které navrhované změny budou stát, zmírníme ohřívání planety o desetiny stupně. Za ty peníze bychom mohli dělat důležitější věci,“ domnívá se Brezina.

Evropa by podle něj měla například apelovat na země tzv. třetího světa, aby se chovaly podobně ekologicky jako starý kontinent. „Mělo by se tlačit na třetí svět, aby si udělal ten pořádek, který my máme už řadu let,“ navrhuje s odkazem na mimoevropské znečišťování oceánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 13 hhodinami

Evropský pohled