Brabec: Boj se suchem a klimatickými změnami začíná v našich hlavách. Ale je to proti staletému vývoji

29 minut
Události, komentáře: Potřebujeme změny v hlavách lidí, shodli se ministr a ekolog
Zdroj: ČT24

Proti dopadům klimatických změn bojují v Brně i Praze. Zatímco Praha 7 vyhlásila stav klimatické nouze, v Brně od června přispívají na tzv. zelené střechy. To ale podle ekologa Ivana Ryndy ani ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) nestačí. Změny je podle nich potřeba udělat ve způsobu, jakým lidé o světě kolem sebe přemýšlejí. Řekli to v pořadu Události, komentáře, který připomněl Mezinárodní den životního prostředí.

Naše životní prostředí nemůžeme chránit, aniž bychom se změnili my sami. Myslí si to ministr životního prostředí Richard Brabec. „Problém je v hlavách lidí: chceme víc, nové telefony, nová auta, nové oblečení.  Fandím studentským protestům, jenže pak se musíme zamyslet nad tím, že není normální letět každých čtrnáct dní na víkend do Londýna. Nakonec není problém sehnat miliardy dolarů na prevenci změn klimatu, ale je to obrovská změna v našich hlavách,“ myslí si ministr.

Požadavky studentské aktivistky Grety Thunbergové, které vyjádřil podporu například papež, považuje ministr Brabec za obtížně splnitelné. „Není problém, kolik by stálo toho dosáhnout. Daleko větší problém je, že to jde proti samé podstatě vývoje civilizace v posledních dvě stě, tři sta letech,“ dodal ministr.

Thunbergová zmiňuje například nutnost snížit emise skleníkových plynů. K tomu se země  včetně Česka zavázaly podpisem Pařížské dohody před třemi roky. Do roku 2030 mají klesnout o 40 procent. Podle Thunbergové je to málo, ideálně by to měl být dvojnásobek. Dále podporuje co největší využití obnovitelných zdrojů a zavádění nových technologií. 

Podle Ivana Ryndy z katedry sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy je pozoruhodné, že takové nároky vyjadřuje středoškolačka, která inspirovala k protestům své vrstevníky. „Je smutné, že takhle mladí lidé musí upozornit politiky, že sice konají, ale pomalu,“ myslí si Rynda.  

Brno a Praha chtějí zelené střechy

Jedním z projevů klimatických změn ve střední Evropě může být sucho a horko. Město Praha proto zvažuje vyhlášení stavu klimatické nouze. K tomu již na konci května přistoupila sedmá pražská městská část. „Je to pro nás důležitý symbol. To prohlášení nám pomáhá vysvětlovat, co chceme,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský (nestr. za Prahu sobě). 

Jeho čtvrť chce snižovat svou vlastní ekologickou náročnost, odmítá používat chemické postřiky na zeleň, hodlá sázet více stromů. Zvažuje také tzv. zelené střechy.

Na ty se zaměřuje například Brno: s horkem a suchem chce bojovat tím, že bude podporovat výstavbu domů se zatravněnými střechami. O příspěvky na ně mohou lidé žádat od začátku června. „Chceme adaptovat město na klimatickou změnu a zelené střechy zatím nikdo v Česku nepodporuje. Zelené střechy v létě chladí, v zimě nepropouští teplo,“ řekl k tomu náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nápad by se podle něj mohl ujmout třeba na střechách nákupních středisek, jejichž ekologická stopa je podle něj značná zejména v létě, kdy se interiér uměle ochlazuje. 

Co bude s odpadky?

Podle Ryndy je ale nutné jít ještě dál. „Je třeba zrušit slovo odpad a nahradit ho oběhovým hospodářstvím. Musíme plánovat výrobky takzvaně od kolébky do hrobu – spotřebitelé a výrobci musí uvažovat o tom, co s věcmi bude, až přestanou sloužit. To je mnohem komplexnější než pouhé třídění,“ domnívá se.

Ivan Brezina a Ivan Rynda
Zdroj: ČT24

S řadou zmíněných opatření včetně požadavků studentů a Thunbergové nesouhlasí ekolog a novinář Ivan Brezina. „Za tu spoustu peněz, které navrhované změny budou stát, zmírníme ohřívání planety o desetiny stupně. Za ty peníze bychom mohli dělat důležitější věci,“ domnívá se Brezina.

Evropa by podle něj měla například apelovat na země tzv. třetího světa, aby se chovaly podobně ekologicky jako starý kontinent. „Mělo by se tlačit na třetí svět, aby si udělal ten pořádek, který my máme už řadu let,“ navrhuje s odkazem na mimoevropské znečišťování oceánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 41 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...