Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) zvažuje dvě varianty nové definice trestného činu znásilnění. Buď zůstane stejná jako stávající – tedy bude i nadále vyžadovat prvek násilí – a vznikne trestný čin nesouhlasný styk. Nebo se definice znásilnění změní tak, že namísto projevu násilí bude ke spáchání znásilnění stačit nesouhlas oběti. O tom, že by byl k pohlavnímu styku zapotřebí aktivní souhlas, ministerstvo neuvažuje. O variantách chce Blažek 27. června debatovat ve sněmovně se všemi parlamentními stranami.
Blažek připravil dvě varianty úpravy definice znásilnění, chce o nich debatovat ve sněmovně
3 minuty
Události: Ministr Blažek chce redefinovat znásilnění
„Nemyslím si, že cokoliv více je v současné době reálné,“ řekl Blažek k předloženým variantám a k tomu, proč ministerstvo nezpracovalo i variantu aktivního souhlasu. „Když zůstaneme v tom okruhu varianty ne rovná se ne, tak si myslím, že i to bude úspěch, pokud se to podaří v tomto volebním období schválit. To je politická realita,“ uvedl Blažek.
Na potřebě nové úpravy se podle něj už dříve shodla většina politických subjektů, úpravu je ale zapotřebí vyvážit tak, aby se omezily námitky, že bude zneužívána v partnerských vztazích.
Český trestní zákoník nyní stanoví, že znásilnění se dopustí ten, kdo jiného přiměje k pohlavnímu styku násilím, pohrůžkou násilím nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nebo zneužije něčí bezbrannost. Vedle toho zná zákon také trestné činy pohlavního zneužití a sexuálního nátlaku. Z 19 750 současných vězňů si trest za znásilnění odpykává 653 lidí, z toho osm žen.
„Úprava trestního zákoníku automaticky nepovede k odsuzování více pachatelů. Očekávám od ní, že se zjednoduší traumatizující výslechy obětí, které nyní musejí do detailů popisovat všechno, co na nich bylo vykonáno,“ prohlásil Blažek.
U varianty, která by ponechala stávající znění definice znásilnění, by vznikl trestný čin „nesouhlasný pohlavní styk“, který by zahrnoval případy, kdy se styk uskuteční bez násilí, ale proti vůli oběti. „Budou tak postihovány případy, kdy není užito násilí ani není oběť ve stavu bezbrannosti, ale s pohlavním stykem nesouhlasí nebo nesouhlas neprojeví z důvodu silného úleku či překvapení,“ vysvětlil ministr. Výhodou první varianty by podle úřadu bylo to, že by se na ni dala použít převážná část existující judikatury.
Pokud by se politici přiklonili k druhé navrhované variantě, trestný čin znásilnění by byl omezený jen na soulož a srovnatelný pohlavní styk. „V této variantě nebude trestný čin znásilnění založen na násilí, ale na pouhém projevu nesouhlasu či zneužití bezbrannosti,“ podotkl Blažek. I v tomto případě by vznikl nový trestný čin, a to „sexuální útok“. „Byly by do něj vyčleněny méně závažné sexuální praktiky založené na násilí nebo na zneužití bezbrannosti,“ doplnil ministr.
Ministr také v návaznosti na judikaturu Nejvyššího soudu chce, aby sexuální trestné činy proti dětem mladším pěti let byly napříště vždy znásilněním, nikoliv mírněji postižitelným pohlavním zneužitím. Trestní právo tedy bude dítě tohoto věku vždy chápat jako bezbranné – a to u obou navrhovaných variant. „Pokud s dítětem mladším pěti let někdo vykoná pohlavní styk, jde vždy o znásilnění, a nikoli o pohlavní zneužívání. U starších dětí se otázka, zda je ve stavu bezbrannosti, znalecky zkoumá,“ popsal Blažek.
Ministerstvo nechce poskytnout médiím paragrafové znění variant, dokud ho nerozešle do sněmovny. K výši plánovaných trestních sazeb se rovněž konkrétně nevyjádřilo, sdělilo pouze, že počítá se zachováním stávajících. Za znásilnění nyní hrozí v základní sazbě půl roku až pět let, za znásilnění souloží mladistvého nebo se zbraní dva až deset let, za znásilnění dítěte nebo při způsobení těžké újmy na zdraví pět až 12 let.
Současná definice je nedostatečná
O možných variantách nové definice znásilnění se v úterý také debatovalo v Senátu. Podle předsedkyně výboru pro sociální politiku Miluše Horské z klubu KDU-ČSL je důležité, aby nová definice pokrývala všechny reálné případy znásilnění a přispěla k vyšší míře nahlášení tohoto trestného činu. „Ročně se stane až dvanáct tisíc znásilnění, ale pouze pět procent je nahlášeno na policii,“ prohlásila.
„Současná definice je nedostatečná, protože často nepokrývá případy, kdy byla oběť tak paralyzována strachem, že se nedokázala aktivně bránit. Z odborných studií vyplývá, že tuto reakci má až sedmdesát procent obětí znásilnění. Prosazujeme proto, aby nová definice byla založena na absenci souhlasu oběti,“ uvedla Irena Hůlová z Amnesty International.
Podobně se vyjádřila i členka sněmovního podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Taťána Malá (ANO). „Ta mnou preferovaná varianta je ta bez souhlasu, ale já si myslím, že je důležité, abychom na tom našli shodu bez ohledu na to, jestli jsme v koalici nebo opozici.“
Definici znásilnění založenou na souhlasu má podle účastníků debaty v Senátu čtrnáct evropských států.