Policistům při zásazích proti ujíždějícím řidičům výrazně pomáhají bezpečnostní rámy na autech. Jednak je díky nim dokážou vytlačit ze silnice nebo jim zabrání v další jízdě. Policejní prezidium teď dokončuje poslední výcviky. Do nich se promítají i zkušenosti českých instruktorů, kteří absolvovali kurzy v USA.
Bezpečnostní rámy pomáhají policistům zastavit ujíždějící auto. Manévry trénovali v USA
Výcviky ve Spojených státech mají za sebou například pražští policisté z Pohotovostní motorizované jednotky. Měsíčně zasahují u pěti až šesti případů řidičů, kteří se jim snaží zmizet. Mezi nejčastější zásahy patří ty proti řidičům pod vlivem alkoholu, drog nebo bez řidičského oprávnění.
Taktika zastavení se řeší v reálném čase. Pomáhat mají rámy – díky nim dokážou zabránit policisté ujíždějícímu řidiči v další jízdě. V současné době má toto vylepšení až 500 policejních vozů.
Pit-manévr
Stovky policistů napříč republikou teď cvičí takzvaný pit-manévr. Jde o to, že když policisté ujíždějící vůz dostihnout, tak se do něj v určité chvíli opřou a roztočí ho. Manévr se cvičí a jde provést nejen na rovné silnici, ale i v zatáčce.
„Je pro to potřeba nějaký prostor a to musí řidič policejního vozu mít 'v oku' – musí vědět, kdy to může provést a kdy to provést nemůže,“ říká vedoucí výcviku Josef Jeřábek. Ten je členem Pohotovostní motorizované jednotky.
Praxe
Třeba na Chomutovsku policisté pronásledovali uprchlého vězně v kradeném autě. Na opakované výzvy nereagoval. „Najel jsem vedle něj, srovnal jsem s ním rychlost na rovném úseku, kde bylo vidět. Místo toho, aby zastavil, tak do nás narazil asi ve 140,“ popisuje chomutovský policista Roman Bouška.
Pak se policisté rozhodli k pit-manévru. „Byla to rovná silnice, bylo vidět krásně daleko –nic nejelo proti nám. Já jsem do něj ťukl a jakmile se začal otáčet směrem k nám, tak jsem dupl na brzdy a na fleku jsem zastavil,“ pokračuje Bouška.
„Není to o tom, že budeme pitovat každé vozidlo, které nám bude ujíždět. Je to o tom, aby si policista rozmyslel a měl další prostředek k tomu, aby dokázal honičku přerušit. A co je ještě důležitější, aby po přerušení honičky zabránil vozidlu dál odjet,“ říká Jeřábek.
Když se podaří auto zastavit, je jasné, kdo ho řídil
Mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík uvedl, že dopadení řidiče „v reálném čase“ umožní efektivnější výkon spravedlnosti. „Vozidlo si osoby často půjčují a značně to komplikuje vyšetřování. Kdežto, když je vozidlo přímo zastavené, tak je jasné, kdo ho aktuálně řídil,“ řekl.
Zároveň apeluje na veřejnost, aby v případě, kdy se někdo vyskytne poblíže takové honičky, dal o tom policii určitě vědět. „Pak se dá přesně a správně klasifikovat protiprávní jednání toho řidiče,“ uzavřel mluvčí.
Stát cílí na nejrizikovější řidiče
Sněmovna letos schválila senátní úpravy širších změn trestního řádu a trestního zákoníku. Řidiči, kteří jeli pod vlivem drog nebo alkoholu, budou moci usednout za volant jen v případě absolvování terapeutických programů. Start a původně plánovaný termín leden příštího roku se ale odkládá až na červenec 2023.
Pokud čeští řidiči pijí, sednou za volant a policisté je zastaví, pak jim zpravidla naměří hodnoty převyšující jedno a půl promile alkoholu v krvi. Těmto případům se věnuje psycholog Pavel Řezač, ředitel divize dopravních technologii a lidského faktoru. „Nejprve se snažíme rozebrat konkrétně (řidičův) delikt. Následně se snažíme společně s ním vytvořit nějaký plán,“ popisuje.
Terapeutický kurz aktuálně probíhá jen v Brně. Od července 2023 by se měl rozšířit celorepublikově. Týkat by se měl řidičů se zákazem řízení 18 měsíců a víc, kteří odmítnou test nebo jim kurz nařídí soud. Pak musí každý z nich ještě na lékařská vyšetření a znovu do autoškoly na testy.