Stát stále počítá s tím, že aukci kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G vyhlásí v prvním čtvrtletí letošního roku. Rozhodla o tom na svém pondělním jednání vláda. Podpořila také opatření proti suchu, naopak k návrhům pražských zastupitelů, které měly lidem zlevnit nákup nemovitostí, dal kabinet negativní stanovisko. Vláda ale schválila vnitrostátní energeticko-klimatický plán.
Aukci kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G plánuje vláda na začátek roku
Vláda v pondělí schválila materiál s názvem Implementace a rozvoj sítí 5G v České republice, ze kterého vyplývá, že stát v letošním prvním čtvrtletí vyhlásí aukci kmitočtů pro sítě 5G. Původně se počítalo s tím, že aukce začne v lednu. Stát očekává, že letos z aukcí získá šest miliard korun.
Podle Českého telekomunikačního úřadu je aukce připravena a má potenciál splnit cíle, se kterými byla seznámena vláda minulý rok, tedy zejména posílení konkurence vstupem čtvrtého operátora a nastartování rozvoje 5G sítí.
„V současné době probíhají jednání se zástupci MPO o případných změnách v parametrech aukce. Zároveň platí, že jakákoli změna parametrů aukce by znamenala novou veřejnou konzultaci, a tedy i odklad výběrového řízení o několik měsíců,“ řekl mluvčí úřadu Martin Drtina.
Materiál ministerstva pro vládu počítá s tím, že v roce 2023 držitelé frekvencí pokryjí signálem 95 procent obyvatel vybraných obcí. O dva roky později má být pokryto 100 procent silničních a železničních koridorů a celkově 70 procent obyvatel ČR. Jedním z cílů aukce je přilákat čtvrtého mobilního operátora, který by zvýšil konkurenci.
Na finanční gramotnost mladých i seniorů se zaměří nová strategie ministerstva financí
Ministerstvo financí se hodlá zaměřit na zlepšení finanční gramotnosti nejen u dětí a dospívajících, ale nově také seniorů, lidí čerpajících pomoc v hmotné nouzi a nezaměstnaných. Vyplývá to z Národní strategie finančního vzdělávání 2.0, která v pondělí rovněž získala podporu kabinetu.
„Vedle již fungujícího povinného finančního vzdělávání na základních a středních školách, které Česká republika zavedla jako jedna z prvních zemí na světě, se nově zaměříme na ohrožené skupiny dospělé populace, jako jsou senioři, lidé čerpající pomoc v hmotné nouzi a nezaměstnaní. Vedle nich i na sociální pracovníky nebo policisty, kteří těmto ohroženým osobám pomáhají,“ uvedla už dříve Schillerová. Podle ministerstva se finanční gramotnost v Česku postupně zvyšuje.
Ministerstvo také plánuje od prvního čtvrtletí letošního roku zavést na internetových stránkách financnigramotnost.mfcr.cz Národní registr projektů finančního vzdělávání. Jeho cílem je informovat zájemce o projektech, které poskytují nezávislé, odborné a objektivní finanční vzdělávání.
Návrhy pražských zastupitelů, jak zlevnit nákup bydlení, vláda nepodpořila
Soubor daňových změn, který by měl lidem podle pražských zastupitelů zlevnit pořízení vlastního bydlení, projedná sněmovna naopak s negativním stanoviskem vlády. Například snížením sazby daně z přidané hodnoty na nákup bytu z 15 na deset procent by podle ministerstva financí přišly veřejné rozpočty asi o šest miliard korun ročně a byty by vzhledem ke stavu nabídky a poptávky vůbec nemusely zlevnit.
Změny navrhované pražskými zastupiteli se týkají i daně z nabytí nemovitosti a daně z příjmů. Daň z nabytí nemovitosti by podle předlohy nehradili lidé, kteří si pořizují nemovitost pro bydlení a zároveň žádnou jinou nevlastní, a také bytová družstva v případě, že všichni členové splňují stejnou podmínku. Vládní legislativci v návrhu stanoviska pro ministry úpravu označili za „nekoncepční a nedotažené řešení, jehož dopady nelze vzhledem k pochybnostem nad významy použitých pojmů řádně posoudit“.
Bydlení se věnoval kabinet i v dalším bodu svého programu. Vláda tak podpořila návrh, podle něhož půjde na energetickou modernizaci bytových domů 600 milionů korun z evropských dotací. Jedná se o bezúročný úvěr, jeho minimální výše je 500 tisíc korun, maximální 90 milionů korun.
Podpora se týká domů, kde více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení. Čerpat ji mohou vlastníci domů a společenství vlastníků jednotek ve všech krajích kromě Prahy. Úvěr poskytne Státní fond rozvoje bydlení, kterému peníze následně proplatí Evropská komise.
V krizovém štábu Bezpečnostní rady státu je nově i šéf NÚKIB
Členem ústředního krizového štábu, který funguje jako jeden z orgánů Bezpečnostní rady státu a zabývá se řešením krizových situací, bude do budoucna i ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Úspěšně to navrhli ministři obrany a vnitra. Díky opatření by mělo být Česko lépe připraveno na tzv. hybridní hrozby.
NÚKIB bude nově zastoupen ve všech šesti stálých pracovních výborech BRS. Krizový štáb po vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu či při hrozbě krizové situace připravuje návrhy řešení těchto situací.
Jeho členy jsou také zástupci devíti ministerstev, šéfové Správy státních hmotných rezerv, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ředitel sekretariátu BRS, policejní prezident, ředitel hasičů, náčelník generálního štábu armády a vedoucí kanceláře prezidenta. Ve štábu mělo dosud kyberobranu na starost ministerstvo obrany.
Opatření proti suchu budou moci být větší
Nově by se také měla budovat vodohospodářská opatření sloužící k ochraně před suchem ve více na sebe navazujících katastrálních územích. Je to součástí novely zákona o pozemkových úpravách, kterou připravilo ministerstvo zemědělství.
„Hlavním cílem návrhu zákona je umožnit prostřednictvím těchto úprav uspořádat pozemky tak, abychom obnovili ekologickou stabilitu krajiny. Současně s tím také realizovat například vodohospodářská a protierozní opatření nebo krajinné prvky, které k této obnově budou sloužit,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Změny zákona podle něj lépe umožní vyrovnat se s klimatickými a hydrologickými extrémy, jako jsou sucho nebo povodně. Podle důvodové zprávy k zákonu to zatím není možné, ačkoliv to vodohospodářské studie doporučují.
Na propojení úprav bude dohlížet ústředí Státního pozemkového úřadu. „Ústředí posoudí a vyhodnotí v kontextu s regionálními potřebami a průzkumy terénu důvodnost a účelnost spojení více celých katastrálních území do obvodu pozemkových úprav,“ dodává zpráva.
Kabinet rovněž rozhodl, že Vojenské lesy a statky ČR nebudou muset dávat Lesům ČR pozemky výměnou téměř za 140 hektarů půdy u Vrbětic, která je zničená výbuchy a kůrovcem. V roce 2016 vláda souhlasila s tím, že se pozemky vymění. V pondělí ale vláda odsouhlasila, že se předají bezúplatně. Převod by se měl uskutečnit letos.
Podíl zelené energie poroste
Kabinet mimo jiné schválil také růst podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie. Závazek obsahuje energeticko-klimatický plán, který vláda přijala. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) vláda schválila všechny cíle plánu.
„Neschválily se pouze jakékoliv motivační daňové výjimky spojené s účinností a vyhodila se rovněž zmínka o případné uhlíkové dani. Ale vzhledem k tomu, že toto vše stejně podléhalo schválení vládou, tak se nic zásadního nemění,“ uvedl ministr. Jeho resort v předkládací zprávě materiálu pro vládu uvedl, že veřejné výdaje související s plněním cíle v oblasti obnovitelných zdrojů jsou odhadovány na 900 miliard korun včetně podpory stávajících zdrojů.
Vláda naopak schválila zdvojnásobení poplatku výrobcům balených vod, který se od července zvedne ze současných šesti korun za metr krychlový na dvanáct. Ministerstvo zdravotnictví přitom původně navrhovalo zvýšení poplatku o tři koruny na devět. Poplatek se zvýšil naposledy v roce 2014, stát na něm vydělal v roce 2018 asi 18 milionů korun. Každý Čech spotřeboval v roce 2017 v průměru asi 55 litrů minerálních vod. Výrobci považují zvýšení poplatku za iracionální krok, který poškodí domácí produkci proti zahraniční.
Kabinet rovněž schválil vypsání výběrových řízení na nové státní tajemníky na čtyřech ministerstvech a Úřadu vlády. Těm, kteří složili před pěti lety slib jako první po přijetí služebního zákona, totiž vyprší v dubnu mandáty. Během roku čeká výběrové řízení ještě další tři resorty.
Podporu vlády ale nezískala ani jedna ze tří posuzovaných investičních pobídek v regionech. O tu se ucházely firmy Bombardier Trasportation CR, ZF Engineering Plzeň a AAC Technologies Oy.