Společnost Arriva se na české železnici v minulosti uvedla několika zajímavými projekty – na vlastní pěst provozovala spěšné vlaky v okolí Prahy nebo po letech obnovila přímé spojení Prahy s Trenčínem. Od 15. prosince 2019 se ale název firmy stal synonymem problémů. Převzala několik rychlíkových i regionálních linek a leccos se nepovedlo. V prvním týdnu provozu jel téměř každý třetí vlak se zpožděním přesahujícím pět minut, a přestože se situace již zlepšila, kraje, stát i cestující jsou stále nespokojeni. Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) nevyloučil, že by jeho úřad mohl Arrivě vypovědět smlouvy.
Arriva se zlepšuje, ale dojem zůstává špatný. Ministr nevyloučil vypovězení smluv
UDÁLOSTI: Ministerstvo dopravy by mohlo Arrivě vypovědět smlouvu na provoz čtyř rychlíkových linek (zdroj: ČT24)
Místo motorových vozů a přípojných vagonů ze 60. a 70. let (byť později modernizovaných) motoráky z 80. let. Takovou změnu měla v kostce přinést změna dopravce na čtyřech rychlíkových linkách, kde České dráhy vystřídala Arriva. Ta zároveň převzala regionální dopravu na několika tratích v Libereckém a Zlínském kraji a skákavé a hlučné regionovy slíbila nahradit mnohem modernějšími nízkopodlažními jednotkami. Výsledek?
Ve Zlínském kraji nastaly velké problémy s jednotkami Lint. Pro cestující se pak nástup Arrivy stal symbolem zmaru. „Jeden jediný den jel správně, čtyři dny se zpožděním, v pátek nejel vůbec,“ shrnula své dosavadní zkušenosti s novým dopravcem účetní Jana Cahlová, která dojíždí z Horní Lidče do Vsetína.
Dochvilnost se postupně přece jenom začala zlepšovat, ovšem za tu cenu, že místo lintů jezdí více starších motoráků – těch, které Arriva původně chtěla nasadit na rychlíkové linky. Po převezení do Česka původně měly projít modernizací, místo toho rovnou vyjely s cestujícími. Zůstala jim i původní červená barva a znaky německého dopravce Deutsche Bahn, který britskou skupinu Arriva vlastní a je téměř výhradním dodavatelem vlaků její české železniční dcery.
Když tyto motoráky jezdí na Vsetínsku a Uherskohradišťsku, chybějí potom na rychlících, kde zachraňují situaci popůjčované vagony včetně historické soupravy. Tvoří ji lehátkové vozy ze 70. let, které si Arriva půjčila od muzejního spolku. Nechybí v nich ani dobový přepravní řád. I taková rarita však přispívá k tomu, že je ministerstvo dopravy, které provoz rychlíků objednává a přispívá na něj, nespokojené. První dvě desítky kontrol, které provedlo, nedopadly příliš dobře a na obzoru jsou statisícové pokuty.
Dálkové linky, na kterých se 15. 12. změnil dopravce
Bylo málo času na přípravu, brání se dopravce
Arriva vydala o Vánocích omluvu cestujícím za nepovedené první dny, zároveň ale odkázala i na objednatele – tedy ministerstvo dopravy a kraje. Ti rozhodli o změně dopravce sotva rok před jejím termínem, což je velmi pozdě. Třeba když Liberecký kraj kdysi soutěžil provoz mezi Libercem a Harrachovem, dal pak vítězi déle než dva roky na přípravu. Tentokrát uplynulo od konečného rozhodnutí a zahájení provozu jen deset měsíců. Podobné to bylo v případě ministerstva, které rozhodlo o dopravci na motorových rychlíkových linkách v Čechách na konci listopadu 2018, tedy zhruba rok předem.
„My jsme se připravovali, ale deset měsíců na přípravu je velmi krátká doba,“ podotkl ředitel společnosti Arriva vlaky Jiří Nálevka.
Tím ale popudil ministra dopravy Vladimíra Kremlíka, který připomněl, že se Arriva o zakázku ucházela sama. „Jsou to výmluvy ze strany společnosti Arriva. V dubnu 2018 podala sama závaznou nabídku s tím, že je lepší a že dostojí svým závazkům,“ řekl. Ministr ostatně může snadno ukázat na Regiojet, který současně s Arrivou získal zakázku na rychlíky Brno–Bohumín a jezdí bez větších komplikací.
Kremlík nevyloučil ani vypovězení smluv Arrivě. „Pokud nedojde v krátké době ke zlepšení situace, nechám zanalyzovat situaci a nevylučuji ani tento postup,“ uvedl. Existuje podle něj záložní plán. „Jsem v kontaktu s Českými drahami i s panem ředitelem Nebeským,“ varoval ministr.
Z dat dopravce však vyplývá, že se situace již zlepšila. Jestliže v prvním týdnu po změně jízdního řádu jelo včas nebo se zpožděním do pěti minut jen 68 procent vlaků Arrivy, o vánočním víkendu již stouplo plnění jízdního řádu na 87 procent – což lze považovat za údaj srovnatelný například s Českými drahami – a podobné to bylo i od 29. prosince do Nového roku.
Plnění jízdního řádu Arrivou
Bude líp?
Nicméně podle údajů Správy železniční dopravní cesty měla Arriva jen mezi 23. a 26. prosincem 54 provozních problémů, kdy byl vlak zpožděn či odřeknut kvůli problémům na straně dopravce. U Českých drah v téže době zaznamenala SŽDC 160 výpadků, ovšem při třicetinásobném objemu provozu.
Přesto objednatelé vnímají, že je postupně o něco lépe. „Situace je lepší, ale nejsme ještě úplně spokojeni,“ poznamenal náměstek hejtmana Zlínského kraje Pavel Botek (KDU-ČSL). Podobně se vyjádřil také náměstek libereckého hejtmana Jan Sviták (SLK).
Oba kraje ale kritizují Arrivu ještě z jednoho důvodu – nefunguje jí odbavovací systém a někteří cestující nedostanou jízdenku. „Ono to někdy naskočí, někdy ne,“ charakterizoval fungování přístrojů jeden z průvodčích. Generální ředitel české Arrivy Transport Daniel Adamka slíbil po čtvrtečním jednání s libereckým hejtmanem, že se to do poloviny ledna zlepší – dopravce vypověděl smlouvu dodavateli odbavovacího systému a rozhodl se pořídit si jiný. Jde podle Adamky o stejný systém, jaký používají České dráhy.
Fungováním Arrivy se od konce prosince zabývá i Drážní úřad. Podnět pro to dala Správa železniční dopravní cesty, která si stěžovala mimo jiné na špatnou domluvu se strojvedoucími. „Já se nemohu dovolat na strojvedoucího, když potřebuji změnit posun a podobně. To je katastrofa, to nejde. To je ohrožení bezpečnosti,“ řekl ČT krátce po změně jízdního řádu vsetínský výpravčí Drahomír Nosek.
Do Kladna, Písku i Turnova
Arriva jezdí od 15. prosince, kdy začal platit nový jízdní řád pro rok 2020, na rychlíkových linkách Praha–Kladno–Rakovník, Praha – Písek – České Budějovice, Praha–Turnov–Tanvald a Kolín – Česká Lípa – Šluknov. Ve Zlínském kraji provozuje osobní vlaky na tratích Vsetín–Bylnice se zajížďkou z Horní Lidče do Střelné, Staré Město u Uherského Hradiště – Bylnice a z Újezdce u Luhačovic do Luhačovic. V Libereckém kraji jezdí z Liberce přes Starou Paku do Lomnice nad Popelkou a z Železného Brodu do Tanvaldu.
České dráhy přišly s novým jízdním řádem zhruba o pět procent výkonů, kromě Arrivy získaly nově smlouvy se státem či některými kraji společnosti Regiojet, Leo Express, Länderbahn a AŽD.