Akademici předali ministerstvu školství petici kvůli financování vysokých škol

Akademici v pátek dopoledne předali petici adresovanou členům vlády, v níž žádají o řešení finanční krize univerzitních pracovišť. Petiční archy se zhruba čtyřmi tisíci podpisy zástupci iniciativy Hodina pravdy zanesli na podatelnu ministerstva školství (MŠMT). Asociace děkanů filozofických fakult přitom zaslala žádost o setkání a předání petice do rukou ministra školství Vladimíra Balaše (STAN). Ten ve čtvrtek podal rezignaci na svou funkci, ale podle mluvčí resortu Anety Lednové už dříve z pracovních důvodu ze setkání omluvil a požádal o předání petice standardní formou.

Petenti požadují navýšení peněz pro vysoké školství a doporučení univerzitám, že je nutné dodatečné finance směřovat právě na fakulty, jejichž rozpočty jsou nejvíce napjaté. Těmi jsou především filozofické fakulty a další, které se věnují humanitním a sociálně-vědním oborům.

Důvodem je podle děkana Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a předsedy Asociace děkanů FF Jana Stejskala mimo jiné to, jak se peníze rozdělují jednotlivým pracovištím. Finance se podle něj poskytují na základě asi třicet let starého systému rozdělování peněz potřebných pro jednoho studenta daného oboru.

„Nyní platné zafixování, že student archeologie má být nejlevnější student a student medicíny má být ten nejdražší student, je dále po třicet let přenášeno. Nikdo ale nezohlednil, že se změnily technologie a že student archeologie už dnes nevystačí s tužkou a papírem,“ řekl Stejskal.

Delegace akademiků petiční archy odevzdala po jedenácté hodině na MŠMT a adresovala je ministru školství, ministryni pro vědu, výzkum a inovace Heleně Langšádlové (TOP 09) a premiérovi Petru Fialovi (ODS). Odevzdání petice akademici doprovodili přečtením argumentů pro požadavky signatářů a seznamu institucí, které petici podpořily. K požadavkům se připojili mimo jiné předsedové akademických senátů FF a vysokoškolské odborové organizace.

Termín odevzdání petice zvolila iniciativa, která organizovala protesty akademiků v březnu, shodně s termínem, kdy mají rektoři resortu předat podklady k financování vysokých škol (VŠ), informoval předseda asociace. Rektoři měli do pátku připravit a zaslat na resort soupis plánovaných a uskutečňovaných kroků ohledně rozdělování peněz na univerzitách.

Ministerstvo bude dále jednat s vedením vysokých škol

Na ministerstvu se podle jeho mluvčí budou data dále analyzovat. Následně je v plánu setkání se zástupci VŠ, které by se podle Lednové mohlo konat v květnu. „Na základě těchto jednání by měly být zformulovány strategické kroky vedení VŠ a měl by tak být vyhotoven podkladový materiál pro případné jednání vlády ve věci možného navýšení rozpočtu pro VŠ,“ uvedla.

České univerzity nyní podle ředitelky sekce vysokého školství na ministerstvu Radky Wildové nabízejí asi 4500 oborů, a bude se proto řešit, jak nabídku upravit. Jednání o duplicitních a vícečetných oborech s podobnou náplní na jedné vysoké škole chce iniciovat ministerstvo spolu s Národním akreditačním úřadem, řekla dříve vrchní ředitelka.

Děkan Stejskal míní, že možností podle něj je mimo jiné meziuniverzitní spolupráce ve výuce oborů s nižším počtem studentů. „Některé obory by se tak učily společně. Prostor ale musí vytvořit vláda legislativně. Zatím to není možné,“ řekl novinářům.

Výdělky na univerzitách se zabývala pracovní skupina, kterou zřídil Balaš. Rozpočet univerzit by se podle ní měl letos mimořádně navýšit o zhruba 901 milionů korun. Podle nedávného stanoviska Rady vysokých škol je vláda připravená posílit rozpočet univerzit v tomto roce o tuto dohodnutou částku.

Balaše by měl na pozici ministra školství nahradit Mikuláš Bek (STAN). Zástupci iniciativy Hodina pravdy od něj čekají, že bude ochotný situaci na univerzitách řešit. Vítají mimo jiné to, že kandidát pochází z akademického prostředí a má zkušenosti s vedením univerzity. Bek byl rektorem Masarykovy univerzity v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoV Česku je nedostatek krytů. Alternativou mohou být garáže i sklepy

V Česku je nedostatek bezpečnostních krytů. Aktuálně jich hasiči evidují jen přes patnáct set. V případě ohoržení by jejich kapacita vystačila jen pro zlomek obyvatel. Praha proto začne vyhledávat vhodné prostory pro takzvané improvizované úkryty, tedy bezpečná místa, kde by lidé přečkali jen nezbytně nutnou dobu. Typově jde například o podzemní chodby, sklepy, nebo podzemní parkoviště. S vytipováním budou pomáhat hasiči i univerzity. Zároveň ale vznikají i nové kryty, které staví soukromé firmy.
před 11 mminutami

Obstrukce nejsou v dějinách tuzemských parlamentů nic nového

Pomalu se blíží opět schůze sněmovny, 25. srpna by měla projednat prezidentem vetovaný zákon, který mění rozpočtová pravidla. Už teď někteří poslanci počítají s dlouhou debatou a koalice mluví o opozičních obstrukcích. Ještě před rokem byli v opačných rolích. Jak ukázal sněmovní archiv, za první republiky byly spory politiků mnohem bouřlivější.
před 38 mminutami

Ministry čeká první jednání po vládních dovolených, zabývat se budou suchem

Ministři se v pondělí sejdou na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývat se budou mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO).
před 5 hhodinami

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 9 hhodinami

VideoS bojem proti svalové atrofii pomáhá genová terapie. Pojišťovna ale nehradí vše

Pětiletá Zuzana bojuje se spinální svalovou atrofií. Nemoc jí oslabila svaly od kolen dolů. Vrozené onemocnění jí diagnostikovali v šestnácti měsících. Záhy podstoupila genovou terapii. Díky léčbě už dokáže Zuzana ujít kratší vzdálenosti sama nebo s chodítkem. Jenže léčba stojí přes půl milionu korun ročně, a to nad rámec pomoci poskytované z pojištění. S podporou přišla matčina kamarádka Zuzana Pilzová, která založila sbírku a pro její propagaci jede na kole se dvěma dětmi sedmnáctidenní cestu od Středozemního moře až k Jadranu.
před 9 hhodinami

VideoVyhodnotit přesun lidskoprávních agend chce vládní zmocněnkyně na konci roku

Uplynul měsíc a půl od převodu lidskoprávních agend z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva. Fungování chce vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) vyhodnotit na konci roku. Proti změnám protestovala opozice i část odborníků – zhruba padesát jich z poradních orgánů odešlo. „Nikdo z nás – z těch odcházejících – neříká, že není možné změnit stav, který byl. Ale domníváme se, že by se k takové změně mělo přistoupit na základě odborných analýz a podkladů,“ sdělila rezignující šéfka výboru pro práva cizinců Magda Faltová. Podle ní jsou změny nekoncepční i proto, že rozdělují související agendy.
před 9 hhodinami

Nejtepleji bylo ve Strážnici, a to 37,6 stupně. V pondělí mají dorazit bouřky

Výstrahu před vedry, která původně platila na celý víkend téměř pro celou zemi, omezili v neděli meteorologové už jen na většinu území Moravy a Slezska. Tam na řadě míst opět padly teplotní rekordy pro daný den. Nejvyšší teplotu naměřili ve Strážnici – 37,6 stupně Celsia. V pondělí pak většinu Česka zasáhnou silné bouřky s nárazy větru a kroupami, vyplývá z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.