Akademici předali ministerstvu školství petici kvůli financování vysokých škol

Akademici v pátek dopoledne předali petici adresovanou členům vlády, v níž žádají o řešení finanční krize univerzitních pracovišť. Petiční archy se zhruba čtyřmi tisíci podpisy zástupci iniciativy Hodina pravdy zanesli na podatelnu ministerstva školství (MŠMT). Asociace děkanů filozofických fakult přitom zaslala žádost o setkání a předání petice do rukou ministra školství Vladimíra Balaše (STAN). Ten ve čtvrtek podal rezignaci na svou funkci, ale podle mluvčí resortu Anety Lednové už dříve z pracovních důvodu ze setkání omluvil a požádal o předání petice standardní formou.

Petenti požadují navýšení peněz pro vysoké školství a doporučení univerzitám, že je nutné dodatečné finance směřovat právě na fakulty, jejichž rozpočty jsou nejvíce napjaté. Těmi jsou především filozofické fakulty a další, které se věnují humanitním a sociálně-vědním oborům.

Důvodem je podle děkana Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a předsedy Asociace děkanů FF Jana Stejskala mimo jiné to, jak se peníze rozdělují jednotlivým pracovištím. Finance se podle něj poskytují na základě asi třicet let starého systému rozdělování peněz potřebných pro jednoho studenta daného oboru.

„Nyní platné zafixování, že student archeologie má být nejlevnější student a student medicíny má být ten nejdražší student, je dále po třicet let přenášeno. Nikdo ale nezohlednil, že se změnily technologie a že student archeologie už dnes nevystačí s tužkou a papírem,“ řekl Stejskal.

Delegace akademiků petiční archy odevzdala po jedenácté hodině na MŠMT a adresovala je ministru školství, ministryni pro vědu, výzkum a inovace Heleně Langšádlové (TOP 09) a premiérovi Petru Fialovi (ODS). Odevzdání petice akademici doprovodili přečtením argumentů pro požadavky signatářů a seznamu institucí, které petici podpořily. K požadavkům se připojili mimo jiné předsedové akademických senátů FF a vysokoškolské odborové organizace.

Termín odevzdání petice zvolila iniciativa, která organizovala protesty akademiků v březnu, shodně s termínem, kdy mají rektoři resortu předat podklady k financování vysokých škol (VŠ), informoval předseda asociace. Rektoři měli do pátku připravit a zaslat na resort soupis plánovaných a uskutečňovaných kroků ohledně rozdělování peněz na univerzitách.

Ministerstvo bude dále jednat s vedením vysokých škol

Na ministerstvu se podle jeho mluvčí budou data dále analyzovat. Následně je v plánu setkání se zástupci VŠ, které by se podle Lednové mohlo konat v květnu. „Na základě těchto jednání by měly být zformulovány strategické kroky vedení VŠ a měl by tak být vyhotoven podkladový materiál pro případné jednání vlády ve věci možného navýšení rozpočtu pro VŠ,“ uvedla.

České univerzity nyní podle ředitelky sekce vysokého školství na ministerstvu Radky Wildové nabízejí asi 4500 oborů, a bude se proto řešit, jak nabídku upravit. Jednání o duplicitních a vícečetných oborech s podobnou náplní na jedné vysoké škole chce iniciovat ministerstvo spolu s Národním akreditačním úřadem, řekla dříve vrchní ředitelka.

Děkan Stejskal míní, že možností podle něj je mimo jiné meziuniverzitní spolupráce ve výuce oborů s nižším počtem studentů. „Některé obory by se tak učily společně. Prostor ale musí vytvořit vláda legislativně. Zatím to není možné,“ řekl novinářům.

Výdělky na univerzitách se zabývala pracovní skupina, kterou zřídil Balaš. Rozpočet univerzit by se podle ní měl letos mimořádně navýšit o zhruba 901 milionů korun. Podle nedávného stanoviska Rady vysokých škol je vláda připravená posílit rozpočet univerzit v tomto roce o tuto dohodnutou částku.

Balaše by měl na pozici ministra školství nahradit Mikuláš Bek (STAN). Zástupci iniciativy Hodina pravdy od něj čekají, že bude ochotný situaci na univerzitách řešit. Vítají mimo jiné to, že kandidát pochází z akademického prostředí a má zkušenosti s vedením univerzity. Bek byl rektorem Masarykovy univerzity v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 11 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 12 hhodinami

Evropský pohled