Vláda Petra Fialy (ODS) po svém nástupu označila za jednu ze svých priorit boj s dezinformacemi. Zřídila post zmocněnce pro boj proti nim, pak ho ale zase zrušila a akční plán, který v mezidobí stihl připravit, nevyužila. Nyní se hovoří o zákonu, který by měl šíření lží omezit, ale vládní politici se k němu stavějí značně rezervovaně. S dezinformacemi se tak místo státu potýkají aktivisté – lidé, kteří mají pocit, že chybějící úsilí úřadů suplují. Za to čelí vyhrůžkám. O státním postupu proti dezinformacím natáčel pro 168 hodin Václav Crhonek.
168 hodin: Vláda v boji proti dezinformacím přešlapuje na místě, vedou ho hlavně dobrovolníci
9 minut
168 hodin: Dezinformační scéna v Česku
„Věřím, že boj s dezinformacemi, který je (…) součástí války, kterou proti nám vede Putinovo Rusko, bude v České republice účinný a rychle bude fungovat,“ prohlásil koncem března 2022 premiér Petr Fiala, když hovořil o tom, že jeho kabinet zřídil post zmocněnce pro média a dezinformace, jímž se stal Michal Klíma.
O rok později již Klíma vládním zmocněncem není, post samotný zanikl také a jeho agendu převzal národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar. Ten ale dal najevo, že se k žádnému aktivnímu boji proti dezinformacím nechystá. Od akčního plánu, který připravil Klíma, dal ruce pryč. „Nepotřebujeme žádný další akční plán. Žádný akční plán nebyl vládě předložen a vládě předložen nebude,“ řekl Pojar letos v únoru.
Michal Klíma to vnímá jako důkaz, že stát rezignoval. „Dezinformacím stát nečelí a přihlíží tomu, jak tady dochází k ovlivňování myšlení lidí a veřejného mínění ve prospěch Ruska,“ je přesvědčen. Podotkl, že vznikla analýza, která jasně říká, „že stát vůbec není připraven čelit dezinformační vlně, že pro to dělá hrozně málo“.
Není to jediný podobný případ. Před jedenácti měsíci připravil tým analytiků kolem Františka Vrábela návrh, jak by měl stát postupovat. Zaslal ho premiérovi i ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN). Žádná odpověď nepřišla. „Usilovně jsme se snažili získat možnost se s panem premiérem sejít. Měli jsme nejrůznější přímluvce, ale nikdy k tomu bohužel nedošlo. Z toho jsme vyvozovali, že to pro vládu a pro pana premiéra není priorita,“ poznamenal František Vrábel.
Podobně vnímají situaci i někteří poslanci vládních stran. Kritika zní zejména od zákonodárců STAN. Že stát s dezinformacemi „dostatečně nebojuje“, je přesvědčena Barbora Urbanová, že „v tom máme velké mezery“ se domnívá Lucie Potůčková. Jejich stranický šéf Vít Rakušan je ovšem jednou z klíčových osob, které mají reakci státu na dezinformace na starost.
Hovoří se o tom, že Rakušanovo ministerstvo připravuje zákon, který by měl šíření lží omezit. Co v něm je, ale není jasné. Úřad návrh tají a je možné, že ho nakonec ani nepředloží. „Musíme udělat zásadní rozhodnutí, které bude politické – zda ho budeme vůbec pouštět do oficiálního legislativního procesu,“ podotkl ministr vnitra. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) je přesvědčen, že u takového předpisu není zásadní rychlost. „Hlavně je potřeba udělat to pořádně,“ zdůraznil.
Na „fake news“ se tak zaměřují dobrovolníci. Ti kvůli tomu čelí vyhrůžkám. „Vadíme jim tím, že vyvracíme jejich lži. To je to nejpodstatnější. Protože když někomu rozbijete hračku, tak jste mu ublížil – a to se děje,“ shrnul muž, který vystupuje pod přezdívkou Sáhibek a na sociálních sítích vyvrací dezinformace.
Invalidní důchodkyně Monika Špoulová, která se do vyvracení dezinformací rovněž pustila, s nadsázkou nazývá urážlivé zprávy, které dostává, „vyznáními lásky“. Čelila ale i hrozbám, že přijde o život. „Volal mi pan Tušl a vyhrožoval, že mi rozšlape hlavu,“ upozornila. Patrik Tušl za to pak stanul před soudem, který jej poslal na patnáct měsíců do vězení.
Monika Špoulová neskrývá rozčarování z přístupu státu. „Když jsem tu skupinu zakládala, tak jsem si myslela, že je to otázka dvou, tří měsíců. Nikdy bych neřekla, že to bude trvat tři roky a možná ještě déle,“ podotkla. Také Sáhibek hodnotí situaci tak, že „vláda opravdu selhává“. Podle Františka Vrábela se navíc „dramaticky radikalizuje“ dezinformační scéna. „Obávám se, že se velmi brzy dožijeme toho, že začnou velké problémy ve státě,“ míní.
