Americká sonda Perseverance přistála na Marsu. Už posílá první snímky

Už brzy by mělo vozítko Perseverance poslat první detailní informace a během několika hodin také fotografie a data, která nasbíralo. První snímek, zatím v nízké kvalitě, už sonda poslala:

„Jsem bezpečně na Marsu. Perseverance vás dostane kamkoli,“ potvrdil zdárný příchod na rudou planetu také vzkaz vystavený krátce po přistání na twitterovém účtu Perseverance.

Trvalo 11 a půl minuty, než z rudé planety dorazil na Zemi napjatě očekávaný signál. „Dosednutí potvrzeno! Perseverance je bezpečně na povrchu Marsu, připravený zahájit hledání známek někdejšího života,“ oznámila Swati Mohanová kolegům ve středisku Laboratoře tryskového pohonu (JPL) NASA v Pasadeně, odkud se mise Perseverance řídí.

K úspěchu pogratuloval i americký prezident Joe Biden:

Jak vypadalo přistání

Tepelný štít ochranného pouzdra, ukrývajícího Perseverance, musel při sestupu zvládnout rozpálení až na 1300 stupňů Celsia. Ve správnou chvíli, když se počáteční sestupová rychlost snížila z 20 tisíc kilometrů za hodinu na 1600 kilometrů, se rozevřel padák a poté oddělil tepelný štít. Nakonec ve výšce několika metrů spustila sestupná sekce na lanech Perseverance na povrch planety, aby poté odletěla do bezpečné vzdálenosti.

Všechny novinky můžete sledovat i na twitterovém účtu sondy:

Kromě toho musely správně fungovat malé motory a zaměřovací přístroje a kamery k navedení na konkrétní bezpečné místo k přistání ve zvolené oblasti kráteru zvaného Jezero.

Cíl: zjistit, jestli na Marsu je život

Mise robotického vozítka Perseverance, které má na Marsu primárně pátrat po známkách mikrobiálního života v minulosti, slibuje obrovský benefit pro mezinárodní vědeckou komunitu. Data budou v budoucnu volně dostupná. Mise může poodhalit i poznatky spjaté s tamní sopečnou činností a atmosférou před miliardami let, řekl Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Brož loni vzbudil velkou pozornost díky projektu, v němž zkoumal možnost bahenního vulkanismu v simulovaných podmínkách Marsu. 

Do kosmu se vozítko na palubě rakety Atlas V vydalo loni v červenci. Průzkumník má pátrat po známkách možného mikrobiálního života na rudé planetě v dávné minulosti i plnit úkoly pro přípravu budoucích cest lidí na Mars – bude třeba testovat metody výroby kyslíku z tamní atmosféry. 

„V první fázi NASA razí politiku, že všechna data, která se pořídí, jsou volně dostupná. Takže kdokoliv, na celé planetě, má možnost stáhnout si fotografie chemických měření hornin. Všechno, co ta sonda zjistí, se dříve nebo později objeví na internetu,“ upozornil Brož. Právě dostupnost zaslaných dat, ale i vzorků, které mají na Zemi dopravit budoucí mise, podle vědce znamená obrovský přínos pro vědeckou komunitu po celém světě.

Pohled do pravěku Marsu

Brož je zvědavý především na vzorky z kráteru Jezero, kde má rover přistát. „Nachází se tam takové tmavé horniny, o kterých si myslíme, že by mohly být sopečného původu,“ podotkl vědec. „Tyto horniny by v sobě mohly mít různé malinkaté bublinky plynů, které by nám mohly říct něco o tom, jak vypadala atmosféra Marsu strašně dávno, kdy tyto horniny vznikaly – před 3,9, možná čtyřmi miliardami let,“ popsal vědec. Průzkum tak nese podle něj potenciál přinést informace jak o atmosféře, tak o sopečné činnosti na planetě.

„My si myslíme, že v pradávné historii Marsu tam byl vulkanismus mnohem více explozivní než výlevný, ale nevíme, proč přechod z toho explozivního na výlevný proběhl. A výzkum těchto sopečných hornin by do toho mohl vnést trochu více světla,“ vysvětlil vědec, který současný rover označil za „astrobiologa na kolečkách“.

„Vozítko musí stihnout primární misi během dvou let, takže záhy začne prozkoumávat horniny ve svém okolí, v závislosti na tom, kde právě přistane. Buď se vydá přímo k deltě a bude vzorkovat deltu, nebo se začne šťourat na dně, kde se ocitne. Měřit chemické složení hornin okolo sebe začne v podstatě hned, co se zaktivuje. A data začnou náhle proudit zpátky,“ popsal vědec.

Zdůraznil, že sice nebudou zveřejněna hned, neboť nějaký čas potrvá embargo, během něhož tým, který za sondou stojí, stihne vypracovat své analýzy a přípravy vědeckých publikací. Pak však půjdou „do světa“, dodal Brož.