Americká sonda Perseverance přistála na Marsu. Už posílá první snímky

Po „sedmi minutách hrůzy“ se roveru Perseverance podařilo přistát na planetě Mars. Potvrdila to americká kosmická agentura NASA.

Už brzy by mělo vozítko Perseverance poslat první detailní informace a během několika hodin také fotografie a data, která nasbíralo. První snímek, zatím v nízké kvalitě, už sonda poslala:

První fotografie, kterou Perseverance poslala z Marsu
Zdroj: NASA

„Jsem bezpečně na Marsu. Perseverance vás dostane kamkoli,“ potvrdil zdárný příchod na rudou planetu také vzkaz vystavený krátce po přistání na twitterovém účtu Perseverance.

Trvalo 11 a půl minuty, než z rudé planety dorazil na Zemi napjatě očekávaný signál. „Dosednutí potvrzeno! Perseverance je bezpečně na povrchu Marsu, připravený zahájit hledání známek někdejšího života,“ oznámila Swati Mohanová kolegům ve středisku Laboratoře tryskového pohonu (JPL) NASA v Pasadeně, odkud se mise Perseverance řídí.

K úspěchu pogratuloval i americký prezident Joe Biden:

Jak vypadalo přistání

Tepelný štít ochranného pouzdra, ukrývajícího Perseverance, musel při sestupu zvládnout rozpálení až na 1300 stupňů Celsia. Ve správnou chvíli, když se počáteční sestupová rychlost snížila z 20 tisíc kilometrů za hodinu na 1600 kilometrů, se rozevřel padák a poté oddělil tepelný štít. Nakonec ve výšce několika metrů spustila sestupná sekce na lanech Perseverance na povrch planety, aby poté odletěla do bezpečné vzdálenosti.

Všechny novinky můžete sledovat i na twitterovém účtu sondy:

Kromě toho musely správně fungovat malé motory a zaměřovací přístroje a kamery k navedení na konkrétní bezpečné místo k přistání ve zvolené oblasti kráteru zvaného Jezero.

Cíl: zjistit, jestli na Marsu je život

Mise robotického vozítka Perseverance, které má na Marsu primárně pátrat po známkách mikrobiálního života v minulosti, slibuje obrovský benefit pro mezinárodní vědeckou komunitu. Data budou v budoucnu volně dostupná. Mise může poodhalit i poznatky spjaté s tamní sopečnou činností a atmosférou před miliardami let, řekl Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Brož loni vzbudil velkou pozornost díky projektu, v němž zkoumal možnost bahenního vulkanismu v simulovaných podmínkách Marsu

Do kosmu se vozítko na palubě rakety Atlas V vydalo loni v červenci. Průzkumník má pátrat po známkách možného mikrobiálního života na rudé planetě v dávné minulosti i plnit úkoly pro přípravu budoucích cest lidí na Mars – bude třeba testovat metody výroby kyslíku z tamní atmosféry. 

Mars a Země v číslech a faktech
Zdroj: Wikipedia.org/nasa.gov

„V první fázi NASA razí politiku, že všechna data, která se pořídí, jsou volně dostupná. Takže kdokoliv, na celé planetě, má možnost stáhnout si fotografie chemických měření hornin. Všechno, co ta sonda zjistí, se dříve nebo později objeví na internetu,“ upozornil Brož. Právě dostupnost zaslaných dat, ale i vzorků, které mají na Zemi dopravit budoucí mise, podle vědce znamená obrovský přínos pro vědeckou komunitu po celém světě.

Pohled do pravěku Marsu

Brož je zvědavý především na vzorky z kráteru Jezero, kde má rover přistát. „Nachází se tam takové tmavé horniny, o kterých si myslíme, že by mohly být sopečného původu,“ podotkl vědec. „Tyto horniny by v sobě mohly mít různé malinkaté bublinky plynů, které by nám mohly říct něco o tom, jak vypadala atmosféra Marsu strašně dávno, kdy tyto horniny vznikaly – před 3,9, možná čtyřmi miliardami let,“ popsal vědec. Průzkum tak nese podle něj potenciál přinést informace jak o atmosféře, tak o sopečné činnosti na planetě.

„My si myslíme, že v pradávné historii Marsu tam byl vulkanismus mnohem více explozivní než výlevný, ale nevíme, proč přechod z toho explozivního na výlevný proběhl. A výzkum těchto sopečných hornin by do toho mohl vnést trochu více světla,“ vysvětlil vědec, který současný rover označil za „astrobiologa na kolečkách“.

„Vozítko musí stihnout primární misi během dvou let, takže záhy začne prozkoumávat horniny ve svém okolí, v závislosti na tom, kde právě přistane. Buď se vydá přímo k deltě a bude vzorkovat deltu, nebo se začne šťourat na dně, kde se ocitne. Měřit chemické složení hornin okolo sebe začne v podstatě hned, co se zaktivuje. A data začnou náhle proudit zpátky,“ popsal vědec.

Plánovaná trasa Perseverance na Marsu
Zdroj: NASA

Zdůraznil, že sice nebudou zveřejněna hned, neboť nějaký čas potrvá embargo, během něhož tým, který za sondou stojí, stihne vypracovat své analýzy a přípravy vědeckých publikací. Pak však půjdou „do světa“, dodal Brož.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jako požár na nebi. Češi mohli zpozorovat zánik části rakety Falcon 9

Ve středu nad ránem se lidem ve střední Evropě, včetně České republiky, nabídla nevšední podívaná. Na severním obzoru mohli sledovat zánik lidmi vyrobeného objektu. Podle starších informací mělo jít o jeden ze satelitů systému Starlink, na základě nových dat ale vědci tvrdí, že se jednalo o nosný stupeň rakety Falcon 9 společnosti Space X.
12:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Archeologové našli první hrobku faraona po sto letech

Archeologové v Egyptě objevili hrobku faraona Thutmose II. Jedná se o zcela výjimečný objev. Jde totiž o první nález královské hrobky za více než sto let. Naposledy se to stalo roku 1922, když Howard Carter našel slavnou hrobku faraona Tutanchamona.
před 3 hhodinami

Hrozba, že planetka 2024 YR4 narazí do Země, opět stoupla

Podle údajů NASA zveřejněných v úterý má asteroid, který by mohl srovnat se zemí celé město, už 3,1procentní pravděpodobnost, že v roce 2032 zasáhne Zemi. To z něj dělá nejnebezpečnější planetku, jakou kdy moderní předpovědi zaznamenaly. Odborníci však uklidňují, že v tuto chvíli se nejedná o krizi.
před 5 hhodinami

Ženy jsou štědřejší než muži, ukázala hra na diktátora

Obecně sdílená společenská představa je, že ženy jsou štědřejší než muži. Ale když se španělští psychologové a ekonomové pokoušeli najít pro toto tvrzení tvrdé důkazy založené na datech a studiích, nenašli je. A tak se rozhodli udělat vlastní výzkum, a to pomocí experimentu.
před 10 hhodinami

Smrt může být evolučně altruistická, naznačuje výzkum

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.
včera v 16:46

Sucho ohrožuje půlku zemědělské půdy ve střední Evropě. Problém hrozí Slovensku

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.
včera v 14:36

Čeští vědci chtějí s pomocí AI objevovat nové molekuly

Čeští vědci spolupracují s odborníky ze čtrnácti výzkumných institucí po celém světě, aby využili umělou inteligenci (AI) na objev a vývoj nových přírodních molekul, které by bylo možné využívat například ve vývoji léčiv, kosmickém výzkumu nebo likvidaci znečištění v přírodě.
včera v 11:05

Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.
17. 2. 2025
Načítání...