Bahno na Marsu teče jinak než v pozemských podmínkách, připomíná lávu, zjistil mezinárodní tým, jehož součástí jsou čeští vědci. Výzkumníci zároveň potvrdili, že na rudé planetě je možný bahenní vulkanismus. Studii o objevu publikoval časopis Nature Geoscience.
„Snažili jsme se zodpovědět otázku, zda by, principově, mohl na Marsu bahenní vulkanismus fungovat,“ řekl vedoucí výzkumu Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
„Další rovina je, že máme tendenci porovnávat bahenní sopky na Marsu s tím, jak vypadají na Zemi. Jenže ve mně vždy hlodalo, zda je takový přístup dobrý. Nevíte, jak se materiál, který někde poteče, bude chovat a zda nakonec nevytvoří něco úplně jiného,“ dodal.
Během studie Brož a další výzkumníci na britské Open University v nízkotlaké komoře simulovali podmínky Marsu, kde je hustota atmosféry zhruba 150krát nižší než v případě Země. Na studený písčitý povrch vylévali dobře tekoucí bahno bohaté na vodu. Ta kvůli nízkému tlaku nebyla stabilní, začala se vařit a odpařovat.
„V tu chvíli začne vznikat ledová krusta, která bahno před atmosférou chrání. Bahno může pod krustou protékat dál, což je mechanismus, jakým tečou lávy na Zemi,“ popsal Brož. „Náš výzkum ukazuje, že bahenní sopky na Marsu budou vznikat. Ale že budou prostě více podobné pozemským lávovým proudům,“ uvedl.
„Malý, ale důležitý krok“
„Tento překvapující objev je dalším malým, ale důležitým krokem na dlouhé cestě k prozkoumání těles v naší Sluneční soustavě a jejich pochopení. Provedené experimenty mění pohled na mnoho povrchových útvarů, které na Marsu pozorujeme,“ řekl spoluautor studie Ondřej Krýza z Geofyzikálního ústavu AV.
Brož uvedl, že nyní s kolegy pracuje na další studii, v rámci které získané poznatky aplikují na některé útvary na Marsu připomínající zvláštní druh lávy z Havaje. V geologickém kontextu Marsu je však podle vědce nepravděpodobné, že by se o lávu opravdu jednalo.
