Středověké herbáře dokládají, jak moc člověk změnil evropskou přírodu

Sbírka vylisovaných rostlin sesbíraných před téměř pěti sty lety na svazích kolem italského města Boloňa není jen cenným artefaktem, ale i důležitým vodítkem pro současné botaniky, kteří zkoumají dramatické proměny jihoevropské flóry. Díky sběratelské vášni renesančního přírodovědce Ulisseho Aldrovandiho mají k dispozici pět tisíc rostlin utržených mezi lety 1551 a 1586 – a s nimi i detaily, které jim pomáhají mapovat vliv migrace a klimatické krize na podobu krajiny, napsal deník The Guardian.

Aldrovandi své herbáře kdysi sestavoval s úmyslem identifikovat místní druhy a zjistit, které z nich by se hodily k lékárenskému využití. Po skoro půl tisíciletí jeho sbírka slouží botanikům jako vodítko, s jehož pomocí rekonstruují dramatické změny, které se ve složení flóry odehrály.

V Aldrovandiho době rostly v okolí Boloně druhy, které jsou dnes ohrožené nebo zcela vymizely – jako například srdečník obecný. Ten se používal k léčebným účelům, nyní už v regionu neroste. A ačkoliv se množství druhů od 16. století zvýšilo, kvalita flóry jako celku šla naopak dolů, a to právě proto, že mnoho vzácnějších druhů je ohrožených, uvádějí vědci.

Aldrovandiho herbáře mají celkem patnáct svazků, v každém z nich je nalepeno 580 druhů rostlin. Sbírka obsahuje i cenné poznámky o rozšíření jednotlivých druhů, místech výskytu, lidových názvech a využití v lidové medicíně.

  • Ulisse Aldrovandi byl italský lékař, přírodovědec, botanik a entomolog, který založil jedno z prvních přírodovědných muzeí na světě. Jako první v roce 1603 použil termín geologie. Jeho sbírky jsou vystavené v Paláci Poggi na univerzitě v Boloni.
  • Jeho hlavní prací je jedenáctisvazková „Historia animalium“ o přírodě a jejích obyvatelích. V knize „Historia Monstrorum“ zase Aldrovandi popisuje detailně mytické bytosti, tedy představy monster a nadpřirozených bytostí podle výpovědí svědků a také podle nálezů přírodnin. Třetím známým dílem je „De Monstris“, které se zabývá lidskými tělesnými postiženími.

„Z historické a vědecké perspektivy je význam tohoto herbáře nedocenitelný,“ napsali odborníci ve své nově zveřejněné studii. Podle nich lze díky sbírce sledovat první náznaky přerodu, jímž tehdy Evropa procházela a jehož součástí byl například příliv exotických druhů rostlin. V době vzniku herbáře měla jen čtyři procenta rostlin americký původ a šlo tehdy o exempláře pěstované skoro výhradně v soukromých nebo botanických zahradách. Rostliny jako cukety nebo papriky byly na starém kontinentě nové díky importu ze Střední a Jižní Ameriky. Od té doby se ale počet rostlin s mimoevropským původem zvýšil o tisíc procent, což ukazuje i na rostoucí důležitost obchodu mezi Amerikou a Evropou.

„Tak velký rozdíl jsme nečekali. Zvýšení je v určitých ohledech strašidelné, protože je nezpochybnitelným důkazem vlivu člověka,“ komentoval výsledky šéf výzkumného týmu Fabrizio Buldrini z boloňské univerzity. Od dob sestavení herbáře se počet obyvatel Itálie zvýšil o 560 procent.

Odborníci srovnávali Aldrovandiho herbáře se sbírkami Girolama Cocconiho, který rostliny v boloňském regionu dokumentoval kolem roku 1883, a s daty sesbíranými mezi lety 1965 a 2021. Mimo jiné z nich vyvodili, jaký dopad měla na flóru takzvaná malá doba ledová, která na kontinentu panovala do poloviny 19. století. Vysokohorské druhy, jako je například kakost, které typicky rostou ve výšce kolem 1700 metrů nad mořem, Cocconi nacházel mnohem níže, kolem osmi set metrů nad mořem. Pryskyřník horský, který se dnes vyskytuje ve výšce kolem tisíce metrů, tehdy rostl ve výškách tři sta metrů nad mořem.

Herbáře jako podceňovaný pramen

Odborníci věří, že jejich závěry ukážou i to, jak mimořádně důležité jsou herbářové sbírky. „V poslední době byl ve vědě trend, který tyto sbírky znevažoval a považoval je jen za neskladnou přítěž, která je k ničemu a jen na ni sedá prach, a kterou je navíc problém skladovat a udržovat, když v moderním výzkumu nemá využití. Nic nemůže být dál od pravdy: herbáře jsou nepostradatelné a nenahraditelné databanky pro mnoho vědních oborů,“ myslí si Buldrini.

Ve sbírkách po celém světě obsahují herbáře na 390 milionů druhů. „Kdybychom se jich zbavili, bylo by to jako kdybychom vyhodili všechny historické archivy, památky nebo sbírky umění,“ dodává italský botanik.

Aldrovandi byl také autorem knih o bájných monstrech
Zdroj: Universita di Bologna

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 12 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.