Americké sekačky na trávu a fukary vytvářejí víc emisí než auta v celé Evropě

Sekačky na trávu, fukary na listí a další drobná technika, kterou si Američané udržují okrásné trávníky, jsou z hlediska životního prostředí pohromou. Konstatuje to nová zpráva, která analyzovala data za rok 2020 z Agentury pro ochranu životního prostředí.

Do ovzduší stroje na údržbu trávníků a zahrad vypouštějí víc než 68 tisíc tun oxidů dusíku, které jsou zodpovědné za smog. To odpovídá emisím, které vychrlí asi třicet milionů automobilů. Pro srovnání: v celém Česku máme asi 6,5 milionu osobních aut.

Kromě toho zahradní technika uvolnila do ovzduší během jednoho roku také asi třicet milionů tun oxidu uhličitého, tedy nejdůležitějšího skleníkového plynu zodpovědného za oteplování planety. To téměř odpovídá celkovým emisím tohoto plynu za celý český průmysl.

„Co se týká dopadu těchto malých motorů používaných v zahradní a trávníkové technice, je to opravdu neintuitivní,“ podotkla Kirsten Schatzová, která je hlavní autorkou zprávy. „Opravdu způsobují neúměrně velké znečištění ovzduší, zdravotní problémy a nadměrně přispívají ke změně klimatu.“

Potenciálně smrtící prach

A to stále není vše. Vůbec nejhorší na nadměrném používání zahradní techniky jsou podle zprávy velmi jemné prachové částice známé jako PM2,5. Jde o polétavý prach, velice malé částečky pevných látek, které znečišťují venkovní i vnitřní ovzduší tím a člověk i zvířata je vdechují do těla při dýchání společně se vzduchem. Právě částice o aerodynamickém průměru menším nebo rovném 2,5 mikrometru jsou spojované s mnoha zdravotními problémy, včetně vyššího rizika rakoviny.

Zpráva zjistila, že zahradní technika za jediný rok vypustila do vzduchu 21 800 tun částic PM2,5. A to je množství odpovídající znečištění z 234 milionů automobilů za rok. V celé Evropské unii bylo roku 2023 registrováno 253 milionů aut.

Tento mimořádně velký dopad je dle autorů způsobený tím, že zahradní technika pracuje s jinými typy motorů než osobní automobily. Jsou menší – dodávají se ve dvoudobých a čtyřdobých verzích, což odkazuje na rozdíly ve spalovacích cyklech motorů – a obecně méně účinné, přičemž dvoutaktní motory jsou obzvláště problematické, protože používají směs mazacího oleje a benzinu.

„Tato neefektivní technologie motorů způsobuje opravdu větší znečištění než osobní a nákladní automobily,“ řekl Schatz. „Tato zařízení produkují docela šokující množství částic.“

Autoři zdůrazňují, že emise se také značně liší podle jednotlivých států. Kalifornie a Florida se umístily na nejvyšších příčkách, pokud jde o emise oxidu uhličitého ze zahradní techniky, Florida a Texas se umístily na prvních místech v žebříčku znečištění částicemi PM2,5.

Řešením je podle této zprávy přechod na stroje, které jsou méně škodlivé – ať už s kvalitnějšími spalovacími motory, s elektromotory anebo ideálně s manuálním pohonem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 1 hhodinou

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 3 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 9 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...