Třináctimetrové vlny, sting jet, silné srážky. Británii zasáhne bouře Ciarán

Velká Británie se připravuje na příchod jedné z možná nejsilnějších bouří v moderních dějinách. Může přinést nejen silný a ničivý vítr, ale také další jevy spojené s ohrožením lidských životů i majetku.

S pokračujícím podzimem postupně zesiluje cirkulace nad severním Atlantikem a západní Evropou. Mimořádně teplé vody Atlantského oceánu totiž napomáhají prohlubování tlakových níží, které pak rychleji a snadněji zesilují a vedou k potenciálně nebezpečnému počasí, především silnému větru a vydatným srážkám. V tomto týdnu bude vrcholem tohoto vývoje hluboká tlaková níže respektive bouře pojmenovaná Ciarán. Ta v polovině týdne zasáhne Britské ostrovy i přilehlé oblasti západní části kontinentu.

Co vidí meteorologie dva dny předem

Bouře Ciarán vznikne z frontální vlny, která se vytvořila nad východem Severní Ameriky na rozhraní teplého a vlhkého vzduchu přicházejícího z jihu a studeného vzduchu původem z Arktidy. Nad nadprůměrně teplým mořem rychle získá další energii, která urychlí vývoj výrazné tlakové níže.

Její střed bude už ve čtvrtek nad ránem ležet v blízkosti Britských ostrovů. Rychlému postupu i vývoji pomůže také silné tryskové proudění nad Atlantikem, v jehož jádru rychlosti větru dosáhnou až 280 kilometrů za hodinu. To mimo jiné urychlí letecké cesty z Ameriky do Evropy, i když za cenu hrozby výskytu silnější turbulence.

Tlak v centru níže Ciarán klesne během 24 hodin, tedy do čtvrtečního poledne, o 25 až 30 hektopascalů (hPa), což je mimořádně intenzivní. Bohatě to splňuje kritéria pro jev, který se označuje jako explozivní cyklogeneze, tedy explozivní vývoj tlakové níže, v americkém prostředí se někdy nazývá i jako bombogeneze. Tlak v centru níže by mohl klesnout až k 950 hPa. Na přední straně této hluboké a poměrně rozsáhlé tlakové níže opět pronikne teplý vzduch ze západního Středomoří a jižní Evropy do střední Evropy i jižního Pobaltí, kde se tak postará o nadprůměrně teplý začátek listopadu.

Co se stane

To jsou čísla modelů, ale jaký bude reálný dopad na život lidí v Británii i kontinentální Evropě? Konkrétní projevy počasí a dopady bouře Ciarán závisí na přesné dráze jejího postupu. Zatím modely preferují trasu z Atlantiku jižně od Irska nad Anglii a následně nad Severní moře, kde se v pátek bude vyplňovat. Nejsilnější vítr lze čekat na jižní straně bouře, což znamená především oblast Lamanšského průlivu, pobřeží Francie (od Bretaně k severovýchodu) a zemí Beneluxu a také jižní Anglie a části Walesu.

Nárazy větru by na pobřeží v exponovaných oblastech mohly výjimečně dosáhnout až 150 kilometrů za hodinu, některé modely počítají dokonce s ještě silnějším větrem. Extrémně silnému větru může napomoci i vývoj takzvaného sting jetu. Jde o poměrně úzkou zónu velmi silného větru, která vzniká v týlové části prudce se vyvíjející tlakové níže. V podstatě se to dá docela dobře představit jako „bodnutí žihadla na ocase škorpiona“, což také naznačuje anglický název –⁠ naznačuje to nejen tvar, ale sílu a nebezpečí tohoto jevu.

Mezi oblasti bičované nejsilnějšími poryvy větru budou kromě exponovaných pobřežních lokalit zřejmě patřit ostrovy Jersey a Guernsey západně od Normandie vystavené plnému úderu západního až jihozápadní větru. Ve vnitrozemí budou nárazy sice slabší, většinou mezi 80 a 100 kilometry za hodinu, výjimečně i víc, i tak ale můžou způsobit značné problémy.

V pobřežních oblastech lze čekat největší škody způsobené větrem – včetně strukturálního poškození budov, značného narušení pozemní i lodní dopravy, vyvrácených stromů a podobně. Mimochodem na moři bude vítr zvedat obří vlny, které mimo pobřežní oblasti mohou v oblasti západně od Bretaně dosahovat 10 až 13 metrů. 

Očekávaná suma srážek do páteční půlnoci podle modelu Evropského centra pro střednědobou předpověď
Zdroj: Charts.ecmwf.int

Vichřice není jediným nebezpečím, které Ciarán přinese. Díky teplému povrchu moře bude bouře bohatá na vlhkost, což se projeví vydatnými srážkami – lokálně může ve Velké Británii spadnout 40 až 80, ojediněle až 100 milimetrů. To zejména v oblastech s půdou nasycenou po předchozích deštích může vést i k rozsáhlejším povodním, a to hlavně v kopcovitých oblastech Walesu a jižní Anglie.

Během noci ze čtvrtka na pátek se Ciarán bude vyplňovat nad Severním mořem východně od Skotska a počasí na ostrovech i na západě kontinentu se bude uklidňovat. Ale jen částečně – během víkendu se totiž nad Britské ostrovy přesune další hluboká tlaková níže. Tentokrát by nejsilnější vítr měla přinést do oblasti Biskajského zálivu, v Británii a Irsku se ale postará o další porci deště, což opět zkomplikuje povodňovou situaci. A zřejmě i v příštím týdnu budou na ostrovy přicházet další níže z Atlantiku.

Pro střední Evropou bude Ciarán spíše okrajovou záležitostí, přesto se projeví čerstvým větrem především ve východní polovině území od čtvrtečního odpoledne do pátečního poledne – nárazy větru můžou dosáhnout 70, na horách až kolem 90 kilometrů za hodinu – příslušnou výstrahu vydají meteorologové nejspíš ve středu. S bouří spojená studená fronta přinese v pátek i trvalejší déšť s úhrny většinou mezi pěti a dvaceti milimetry, na návětří hor to může být i víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 11 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 13 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 16 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 17 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 20 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...