Třináctimetrové vlny, sting jet, silné srážky. Británii zasáhne bouře Ciarán

Velká Británie se připravuje na příchod jedné z možná nejsilnějších bouří v moderních dějinách. Může přinést nejen silný a ničivý vítr, ale také další jevy spojené s ohrožením lidských životů i majetku.

S pokračujícím podzimem postupně zesiluje cirkulace nad severním Atlantikem a západní Evropou. Mimořádně teplé vody Atlantského oceánu totiž napomáhají prohlubování tlakových níží, které pak rychleji a snadněji zesilují a vedou k potenciálně nebezpečnému počasí, především silnému větru a vydatným srážkám. V tomto týdnu bude vrcholem tohoto vývoje hluboká tlaková níže respektive bouře pojmenovaná Ciarán. Ta v polovině týdne zasáhne Britské ostrovy i přilehlé oblasti západní části kontinentu.

Co vidí meteorologie dva dny předem

Bouře Ciarán vznikne z frontální vlny, která se vytvořila nad východem Severní Ameriky na rozhraní teplého a vlhkého vzduchu přicházejícího z jihu a studeného vzduchu původem z Arktidy. Nad nadprůměrně teplým mořem rychle získá další energii, která urychlí vývoj výrazné tlakové níže.

Její střed bude už ve čtvrtek nad ránem ležet v blízkosti Britských ostrovů. Rychlému postupu i vývoji pomůže také silné tryskové proudění nad Atlantikem, v jehož jádru rychlosti větru dosáhnou až 280 kilometrů za hodinu. To mimo jiné urychlí letecké cesty z Ameriky do Evropy, i když za cenu hrozby výskytu silnější turbulence.

Tlak v centru níže Ciarán klesne během 24 hodin, tedy do čtvrtečního poledne, o 25 až 30 hektopascalů (hPa), což je mimořádně intenzivní. Bohatě to splňuje kritéria pro jev, který se označuje jako explozivní cyklogeneze, tedy explozivní vývoj tlakové níže, v americkém prostředí se někdy nazývá i jako bombogeneze. Tlak v centru níže by mohl klesnout až k 950 hPa. Na přední straně této hluboké a poměrně rozsáhlé tlakové níže opět pronikne teplý vzduch ze západního Středomoří a jižní Evropy do střední Evropy i jižního Pobaltí, kde se tak postará o nadprůměrně teplý začátek listopadu.

Co se stane

To jsou čísla modelů, ale jaký bude reálný dopad na život lidí v Británii i kontinentální Evropě? Konkrétní projevy počasí a dopady bouře Ciarán závisí na přesné dráze jejího postupu. Zatím modely preferují trasu z Atlantiku jižně od Irska nad Anglii a následně nad Severní moře, kde se v pátek bude vyplňovat. Nejsilnější vítr lze čekat na jižní straně bouře, což znamená především oblast Lamanšského průlivu, pobřeží Francie (od Bretaně k severovýchodu) a zemí Beneluxu a také jižní Anglie a části Walesu.

Nárazy větru by na pobřeží v exponovaných oblastech mohly výjimečně dosáhnout až 150 kilometrů za hodinu, některé modely počítají dokonce s ještě silnějším větrem. Extrémně silnému větru může napomoci i vývoj takzvaného sting jetu. Jde o poměrně úzkou zónu velmi silného větru, která vzniká v týlové části prudce se vyvíjející tlakové níže. V podstatě se to dá docela dobře představit jako „bodnutí žihadla na ocase škorpiona“, což také naznačuje anglický název –⁠ naznačuje to nejen tvar, ale sílu a nebezpečí tohoto jevu.

Mezi oblasti bičované nejsilnějšími poryvy větru budou kromě exponovaných pobřežních lokalit zřejmě patřit ostrovy Jersey a Guernsey západně od Normandie vystavené plnému úderu západního až jihozápadní větru. Ve vnitrozemí budou nárazy sice slabší, většinou mezi 80 a 100 kilometry za hodinu, výjimečně i víc, i tak ale můžou způsobit značné problémy.

V pobřežních oblastech lze čekat největší škody způsobené větrem – včetně strukturálního poškození budov, značného narušení pozemní i lodní dopravy, vyvrácených stromů a podobně. Mimochodem na moři bude vítr zvedat obří vlny, které mimo pobřežní oblasti mohou v oblasti západně od Bretaně dosahovat 10 až 13 metrů. 

Očekávaná suma srážek do páteční půlnoci podle modelu Evropského centra pro střednědobou předpověď
Zdroj: Charts.ecmwf.int

Vichřice není jediným nebezpečím, které Ciarán přinese. Díky teplému povrchu moře bude bouře bohatá na vlhkost, což se projeví vydatnými srážkami – lokálně může ve Velké Británii spadnout 40 až 80, ojediněle až 100 milimetrů. To zejména v oblastech s půdou nasycenou po předchozích deštích může vést i k rozsáhlejším povodním, a to hlavně v kopcovitých oblastech Walesu a jižní Anglie.

Během noci ze čtvrtka na pátek se Ciarán bude vyplňovat nad Severním mořem východně od Skotska a počasí na ostrovech i na západě kontinentu se bude uklidňovat. Ale jen částečně – během víkendu se totiž nad Britské ostrovy přesune další hluboká tlaková níže. Tentokrát by nejsilnější vítr měla přinést do oblasti Biskajského zálivu, v Británii a Irsku se ale postará o další porci deště, což opět zkomplikuje povodňovou situaci. A zřejmě i v příštím týdnu budou na ostrovy přicházet další níže z Atlantiku.

Pro střední Evropou bude Ciarán spíše okrajovou záležitostí, přesto se projeví čerstvým větrem především ve východní polovině území od čtvrtečního odpoledne do pátečního poledne – nárazy větru můžou dosáhnout 70, na horách až kolem 90 kilometrů za hodinu – příslušnou výstrahu vydají meteorologové nejspíš ve středu. S bouří spojená studená fronta přinese v pátek i trvalejší déšť s úhrny většinou mezi pěti a dvaceti milimetry, na návětří hor to může být i víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 8 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 11 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 11 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 15 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 17 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...