Až šest miliard lidí se ocitne v neobyvatelném světě, varuje nová zpráva o klimatu

Změna klimatu představuje „existenciální hrozbu“ pro život na Zemi, varovala tento týden skupina předních vědců ve zprávě analyzující extrémní jevy počasí a nedostatečná protiopatření.

Studie, kterou publikoval časopis BioScience, zkoumala pětatřicet globálních jevů zásadních pro život, včetně znečištění oxidem uhličitým (CO2), spotřeby energie a masa na hlavu, vypalování lesů nebo počtu dní s extrémními vedry. Dvacet z těchto ukazatelů dosáhlo v roce 2023 rekordní úrovně, varuje mezinárodní vědecká koalice.

„Jsme opravdu šokováni prudkostí extrémních klimatických jevů v roce 2023. Vstoupili jsme na neprobádané území, které nás děsí,“ píšou vědci. Jejich zpráva varuje, že tři až šest miliard lidí by se do konce století mohlo ocitnout „mimo obyvatelnou oblast“ zeměkoule.

Minimální pokroky

Rok 2023 se má stát nejteplejším rokem v historii, celé regiony letos trpěly smrtelnými vlnami veder, bouřemi, záplavami a někdy jednou katastrofou za druhou. Pokud jde o oceány, jsou teploty už měsíce „zcela mimo normu“, aniž by to vědci dokázali plně vysvětlit, zdůrazňuje ředitel Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu (PIK) Johan Rockström.

Podle vědců je zjištění nepochybné: „Život na Zemi je v obležení.“ Přesto lidstvo dosáhlo jen „minimálního pokroku“ ve snižování emisí skleníkových plynů. Jejich koncentrace naopak dosahují rekordních úrovní a subvencování fosilních paliv raketově vzrostlo. „Musíme změnit svůj pohled na klimatickou nouzi, která již není izolovaným ekologickým problémem, ale systémovou a existenční hrozbou,“ konstatuje studie vydaná měsíc před 28. klimatickou konferencí OSN v Dubaji.

Nejambicióznější cíl Pařížské dohody – udržet oteplení na 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou – by bylo třeba dodržovat po několik let, aby mohl být považován za dosažený. Ale nyní naopak hrozí, že tato hranice nyní bude každý rok překračována, varuje spoluautor zprávy a profesor z Oregonské univerzity William Ripple. To podle něj připravuje půdu pro začarovaný kruh oteplování: tání ledovců na pólech, odumírání lesů, tání permafrostu se zásobami uhlíku, vymírání korálů. „Překročení těchto bodů zlomu by mohlo změnit naše klima způsobem, který bude obtížné, ne-li nemožné zvrátit,“ upozorňuje.

Vědci vyzývají WHO

Více než dvě stě vědeckých časopisů tento týden také zveřejnilo společnou výzvu Světové zdravotnické organizaci (WHO), aby kvůli klimatické a přírodní krizi vyhlásila globální zdravotní stav nouze, neboli „ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu“ (PHEIC). K výzvě se připojily renomované magazíny jako The Lancet nebo The British Medical Journal (BMJ).

„Klimatická krize i ztráta biologické rozmanitosti škodí lidskému zdraví, jsou navzájem propojeny,“ řekl podle agentury DPA šéfredaktor BMJ Kamran Abbasi. Mluvčí WHO však upozornil, že k vyhlášení stavu nouze je třeba splnit jasná kritéria, například nastalý jev musí být nový a nezvyklý a představovat riziko celosvětového rozšíření, uvedla DPA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 2 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 3 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 6 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 7 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 8 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...