Březost vede k trvalým změnám propojení neuronů v mozku, vyplývá z nového výzkumu, který přináší nové poznatky o vlivu hormonů na chování. Výzkum sice proběhl na myších, vědci se ale domnívají, že velmi podobné to bude u těhotných žen – mechanismus je totiž stejný.
Rodičovský instinkt u myší nastartovaly změny v mozku, které vznikly působením hormonů estrogenu a progesteronu koncem období březosti. Podle Jonnyho Kohla z londýnského Ústavu Francise Cricka, který výzkum vedl, by tato práce mohla přispět k lepšímu pochopení přístupu k rodičovství a psychického zdraví po porodu.
„Víme, že tělo ženy se během těhotenství mění, aby se připravilo na příchod dítěte,“ řekl Kohl. Jako příklad uvedl mateřské mléko, které se tvoří ještě před porodem. „Náš výzkum ukazuje, že takové přípravy se odehrávají i v mozku,“ dodal v rozhovoru pro britský deník Guardian. Výsledky jeho studie vyšly v odborném žurnálu Science.
Co přesně mění mozek
Myši, které Kohl se svými kolegy zkoumal, prošly zásadní změnou chování. Zatímco ty samičky, které ještě mladé neměly, o ně nejevily zájem, myší matky trávily skoro všechen čas péčí o mláďata. V minulosti se předpokládalo, že toto mateřské chování se spouští během porodu nebo po něm a že ho způsobují hormony jako oxytocin. Nicméně podle nových poznatků tyto změny začínají dříve a mohou být trvalé.
Vědci použili malá zařízení, jež připojili myším k hlavám, aby získávali údaje přímo z neuronů v hypotalamu. Domnívají se, že změny v této části mozku, které se udály působením estrogenu a progesteronu, změnily myším priority. Ty, jež ještě nikdy neměly mláďata, se soustředily na páření a neměly potřebu reagovat na potomky jiných myší. Matky naopak potřebovaly celou škálu rodičovských schopností, aby zajistily přežití myšat. A tato změna nenastala při porodu. „Mozek se na tuto velkou životní změnu připravuje mnohem dříve,“ upozorňuje Kohl.
Když výzkumníci způsobili, aby neurony v hypotalamu myší nebyly citlivé vůči estrogenu a progesteronu, rodičovské chování u nich nenastoupilo ani po porodu. Je tak možné, že koncem těhotenství nastává zásadně důležité období, kdy se působení hormonů projevuje.
U lidí nejsou hormony jediným, ani nutně hlavním faktorem ovlivňujícím rodičovské chování. Nicméně porozumění změnám, které se odehrávají v mozku, může přinést nový pohled na vytváření rodičovských vazeb nebo na poporodní depresi či psychózu u lidí.
„Kolem rodičovství a působení hormonů v mozku a těle je pořád tolik, čemu nerozumíme,“ připustil Robert Froemke z lékařské fakulty Newyorské univerzity, který se na výzkumu nepodílel. Výsledky výzkumu na myších označil za důležitý krok k pochopení této problematiky. „Hormonální změny, které výzkum zdokumentoval, zřejmě pomáhají instruovat mozek matky, aby okamžitě reagovala na potřeby potomka a aby myší matky, stejně jako novopečené lidské matky, zvládaly svoji úlohu dobře a byly co nejdříve vnímavé vůči svým miminkům,“ řekl Froemke. Připomněl, že zejména v prvních dnech po porodu, kdy mláďata potřebují velkou péči, není příliš prostoru pro „pokusy a omyly“.
