V České republice sice roste obliba bílého vína, ale dopady klimatických změn na tuzemské vinařské oblasti budou nahrávat pěstování odrůd, z nichž se připravují vína červená. Ukazuje to nová studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise Heliyon.
Za posledních šedesát let se průměrná teplota na Moravě zvýšila o jeden a půl stupně Celsia. Podle předpovědí odborníků bude oteplování pokračovat a v Česku se bude projevovat zejména během léta v podobě déle trvajících vln veder bez srážek. A to samozřejmě nutně ovlivní i pěstování vína.
Vinaři jsou se situací, kterou změna klimatu způsobuje, zatím spokojení, hlavně ti, kteří produkují červené víno. Nové podmínky totiž jeho odrůdám nahrávají. Dokládají to čísla – před dvaceti lety bylo nevídané, pokud Frankovka z moravské oblasti Modré Hory dosáhla 20° cukru, dnes má ale běžně přes 22°. Vínu se nicméně v Česku daří obecně a i přes určité výkyvy jeho vyrobené množství v posledních letech roste. Předpoklad je, že se ho letos vyprodukuje mezi pěti a šesti sty tisíci hektolitrů a statistická prognóza výzkumníků ukazuje na další mírný růst.
První negativa
Změna klimatu a oteplování jižní Moravy už ale vinařům také začíná ukazovat první problémy. Jsou jimi hlavně extrémy počasí a rychlé změny. Lijáky, které přerušují jinak neutuchající vlny sucha a rekordně vysoké teploty, nesvědčí zejména odrůdám bílého vína, které je a bylo pro území jižní Moravy v minulosti typické.
Intenzivní letní déšť po dlouhém období sucha zvyšuje riziko plísňových onemocnění. Nedostatek dešťových srážek během letní fáze růstu révy zase vede k nedostatku dusíku v půdě, což následně vínu zabraňuje správně fermentovat a získat kvalitní aroma. Stejně tak náhlé průtrže mračen ke konci léta hrozny poškozují.
Změny budou nutné - a nemusí být k horšímu
Vinaři podle studie o těchto změnách ví, pracují s nimi a připravují se na další. Už dnes využívají prakticky všechny dostupné metody, jak pro jižní Moravu tradiční odrůdy chránit – to ale bude podle vědců fungovat, jen když se budou změny klimatu projevovat málo. Nejlépe ztráty v produkci snižuje vysazování odrůd odolných na sucho a vysoké teploty. Těmi jsou ale zpravidla odrůdy pro výrobu červeného vína, jako jsou Cinsaut či Carignan známé z jižněji položených vinařských oblastí Evropy. A protože se změny klimatu nedaří zpomalit, znamená to, že právě jim nejspíš bude patřit i budoucnost u nás.
Nabídka změní také chování spotřebitelů: podle statistitik přes 78 procent konzumentů vína preferuje bílé. Tuzemští spotřebitelé jsou navíc v případě vína velmi patriotičtí, a i když okolo 60 % zkonzumovaného vína v Česku pochází z ciziny, naprostá většina českého vína se prodá a vypije na domácím trhu, vyšší ceně navzdory.
Vědci upozornují, že tak vyvstává hypotetický problém. Prohlubující se dopady klimatické změny mohou v tradičních regionech pěstování oblíbeného bílého vína komplikovat natolik, že rostoucí poptávku po něm nebude možné naplnit tak, jak se dosud daří.
„S trochou nadsázky to vypadá, že stále žhavější léta Čechy nabádají, aby se osvěžili vychlazeným bílým vínem, které je ale v těch samých žhavých a suchých létech u nás čím dál těžší pěstovat,“ říká Otakar Němec z Fakulty podnikohospodářské VŠE.
Řešením podle něj může být například zřizování nových vinic, a to na místech, kde se bude bílému vínu dařit lépe. Jen tak bude podle dlouhodobých předpovědí možné v Česku nadále pěstovat bílé víno v takové kvantitě i kvalitě. Plocha vinic se v Česku v posledních letech pokaždé zvětšila, avšak vždy o méně než jedno procento, což je strop stanovený evropskou směrnicí. Pro rychlejší výsadbu vinic v ČR tedy stále existuje dostatečný prostor.
„I pokud se bude produkce českého vína zvyšovat, tak lze celkem s jistotou předpokládat, že půjde na odbyt, protože poptávka po něm dnes výrazně převyšuje nabídku,“ dodává spoluautor studie Roman Svoboda z ČZU.
Vinařská mapa budoucnosti
Spolupráce vinařů a ekonomů s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) dokázala vytvořit model, který podle různých scénářů klimatické změny ukazuje, kde se u nás bude jednotlivých odrůdám nejvíc dařit.
Velmi zjednodušeně řečeno bude kvůli rostoucím teplotám možné pěstovat vína i v chladnějších regionech, kde to zatím není zvykem. Na střední Moravě by podle několika klimatických modelů mohly už v příštích desetiletích nastat ideální podmínky pro pěstování hned pěti odrůd vinné révy, zejména těch bílých, jako je Müller Thurgau, Chardonnay či Ryzlink. Dle některých modelů by růst teploty o dva stupně Celsia mohl v Českém středohoří nastolit ideální podmínky pro pěstování odrůdy Merlot.
„Podle všech modelů a prognóz nicméně vychází, že jižní Morava, která je typicky jednou z nejteplejších oblastí v republice, bude s dalším růstem teplot také nejvhodnějším regionem pro pěstování červeného vína spíš než toho bílého, jak je tomu nyní a pro co je nejvíce známá,“ uzavírá profesorka Lucie Severová, která výzkum vedla.
