Evropští vědci hledají nové cesty v boji proti rakovině tlustého střeva. Mají nadějné výsledky

Kolorektální karcinom je druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu v EU. Nádor tlustého střeva se sice dá odstranit, ale malý počet buněk často hlavní tumor opustí a založí novou rakovinu v životně důležitých orgánech. Evropští vědci teď ale o těchto smrtelně nebezpečných putujících buňkách zjistili informace, které by mohly zabránit jejich šíření.

Španělští vědci věří, že našli způsob, jak zastavit metastázování, tedy šíření rakovinových buněk z tlustého střeva do orgánů, jako jsou játra a plíce. „To je hlavní důvod, proč pacienti umírají na rakovinu tlustého střeva a konečníku,“ uvedl pro evropský vědecký časopis Horizon Eduard Batlle, který vede program v Institutu pro výzkum v biomedicíně v Barceloně ve Španělsku. „Mestastázy se velmi obtížně léčí.“

Kolorektální karcinom je druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu v Evropské unii. Odhaduje se, že roku 2020 na toto onemocnění zemřelo více než 156 tisíc lidí. Každý 22. muž a 35. žena jsou ohroženi tím, že se u nich toto onemocnění během života objeví.

Tato čísla jsou znepokojivá i pro evropské experty na zdraví. Dvě rozsáhlé iniciativy – Mise EU proti rakovině a Evropský plán boje proti rakovině – mají za cíl v ještě tomto desetiletí dosáhnout významného pokroku v této oblasti.

Obelstít rakovinu

Když pacient přijde do nemocnice s nádorem tlustého střeva a konečníku, není už možné zjistit, jestli se malý počet zhoubných buněk pomocí metastáz již nešíří. Až u čtyřiceti procent pacientů, kterým byl chirurgicky odstraněn nádor tlustého střeva, pak dojde k recidivě na jiném místě těla.

Batlle vede projekt, jehož cílem je zjistit, které buňky opouštějí hlavní nádor a jak by mohly být odstraněny. Iniciativa nazvaná ResidualCRC trvá pět let až do konce srpna 2025. Batlleho laboratoř přitom učinila překvapivé objevy o putujících rakovinných buňkách a jeho tým věří, že má strategii, jak smrtící zárodky odstranit.

„Identifikovali jsme zatím neznámý typ buněk, které jsou schopné migrovat mimo primární nádor,“ řekl. Nádor v tlustém střevě může mít těchto buněk hodně, nebo jen omezený počet.
Batlle se domnívá, že je lze zničit pomocí nové léčby založené na principu imunoterapie.

Jak to funguje? Za normálních okolností se s několika uniklými rakovinnými buňkami vypořádají T-lymfocyty, což je část imunitního systému, která se na tento úkol specializuje. Rakovinné buňky se však mohou bránit. Vytvářejí například bílkovinu, která říká T-buňkám, aby se stáhly, a dává tak rakovině možnost dále se šířit. „Vyvíjejí si triky, jak uniknout imunitnímu systému,“ vysvětluje Batlle.

Nová léčba v podstatě restartuje T-lymfocyty pacientů, které pak vůči rakovinovým buňkám začnou vyvíjet horečnatou aktivitu. A to ve výsledku povzbudí T-lymfocyty, aby rakovinné časované bomby našly a zabily.

Ozkoušeno na hlodavcích

Zatímco tyto buňky svádějí těžký boj se zbloudilými poslíčky rakoviny, samotný nádor se dá odstranit běžnými metodami, tedy typicky kombinací chirurgického zákroku a chemoterapie.
Batlle plánuje léčit pacienty s kolorektálním karcinomem inhibitory kontrolních bodů ještě předtím, než chirurg odstraní hlavní nádor.

Doufá, že pacienty tak zbaví tumoru a současně budou ochránění před metastázami. Metodu už jeho tým otestoval na pokusných zvířatech. Jeho barcelonská laboratoř pracovala na myších s kolorektálním karcinomem a pomocí imunoterapie léčila putující rakovinné buňky u hlodavců.

„To nám umožnilo prozkoumat fázi onemocnění, která je u lidí neviditelná,“ řekl Batlle. „Ukázali jsme, že právě v takzvané mikrometastatické fázi onemocnění jsou tyto buňky zranitelné vůči imunoterapii.“ Cílem je, aby stejná léčba fungovala nejen u hlodavců, ale i u lidských pacientů s rakovinou.

Rakovina v misce

Dalším způsobem, jak zkoumat rakovinu mimo tělo pacienta, je pěstování miniaturních orgánů neboli organoidů. Batlle spolupracuje s doktorem Xavierem Trepatem z Katalánského institutu bioinženýrství (IBEC) ve Španělsku. Trepat obdržel od Batlleho laboratoře pacientovy rakovinné buňky a použil je k vypěstování organoidů v misce.

„Na nádoru jednoho pacienta můžeme testovat několik léků,“ vysvětluje smysl své práce Trepat. „Tímto způsobem neděláme pokusy a omyly na pacientovi, ale na tkáni v laboratoři vypěstované z pacienta.“

Zajímá se přitom hlavně o to, jak mohou fyzika a fyzikální zákony ovlivňovat biologii. Například nádory jsou totiž často tužší než okolní tkáň a fyzikálně se liší. „Vytváříme tyto střevní organoidy a studujeme, jak tkáně nabývají takového tvaru,“ doplňuje Trepat.

Tento výzkum je součástí samostatného projektu, jehož cílem je získat více informací o typu buněk, které by mohly umožnit vznik budoucích biologických robotů. Tento pětiletý projekt se nazývá EpiFold a potrvá do konce roku 2025. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 1 hhodinou

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 1 hhodinou

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 6 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 7 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
včera v 14:48

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
včera v 12:18

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
včera v 07:00

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...