Vědci z USA podruhé hlásí čistý zisk energie při jaderné fúzi

Americkým vědcům z laserového centra v kalifornském státním vědeckém ústavu Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) se opět podařilo při jaderné fúzi získat více energie, než kolik při experimentu spotřebovali. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího LLNL. Konkrétní čísla se teprve vyhodnocují, experiment byl ale úspěšnější než ten prosincový, kdy se fúzi poprvé podařilo realizovat tak, aby byla energeticky zisková.

Při termonukleární fúzi se při extrémně vysokých teplotách spojují lehké atomy, například vodíku, a to tak, že stvoří jádra těžších prvků, jako je helium. Při tom se uvolňuje obrovské množství energie. Experimenty s fúzí se provádějí v zařízeních zvaných tokamak.

Americké ministerstvo energetiky, které je hlavním sponzorem LLNL, jadernou fúzi označuje za budoucnost čisté energie i pokrok na poli národní obrany.

Vědci už před desetiletími zjistili, že jaderná fúze je zdrojem energie Slunce a dalších hvězd, a týmy po celém světě už roky usilují o replikaci tohoto procesu na Zemi. Průmyslové využití jaderné fúze, které by mohlo být budoucností bezuhlíkové energetiky, je ale i při optimistických odhadech ještě několik desítek let daleko.

ITER

Na jihovýchodě Francie ve vědecko-výzkumném středisku Cadarache by měl být do konce roku 2025 pro první testy spuštěný reaktor ITER. Samotná stavba za mnoho miliard eur začala v roce 2013, projekt nicméně už od roku 2007 financují společně USA, Čína, Evropská unie, Rusko, Indie, Japonsko a Jižní Korea. Plně funkční pro jadernou fúzi by měl tokamak v Cadarache být v roce 2035.

Celý projekt se potýká se spoustou technických problémů, které způsobují neustále odklady termínů – roku 2035 už dnes nevěří téměř nikdo. Podle expertů ale jeho neúspěch paradoxně způsobil významný pokrok: některé země se pokoušejí jít vlastní cestou a urychlily vlastní investice do fúze. Týká se to zejména Japonska a Číny, které by měly mít vlastní podobné reaktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025
Načítání...