Americká společnost staví továrnu na lék proti rakovině. Technologii vymysleli Češi, poplatky míří do Prahy

Ty nejhorší nádory, které se nedají odstranit chirurgicky, může zničit léčba radioaktivním luteciem. Čeští vědci přišli na to, jak ho snadno a levně vyrábět – jejich metoda je natolik přelomová, že ji teď naplno začne využívat americká společnost v jedné z největších výrobních linek na světě. Léky z ní pomohou desítkám tisíc lidí ročně.

Když byl vesmír ještě mladý, došlo v jedné ze spirálních větví Mléčné dráhy k mohutnému výbuchu. Explodovala tehdy supernova – hvězda, která už spálila všechno své termonukleární palivo. Síla exploze vyvrhla do kosmu spoustu prvků, které vznikaly v jejím srdci při neutronové fúzi, mimo jiné také lutecium. O pět miliard let později ho využili čeští vědci pro léčení rakoviny. 

Střela proti rakovině

Lutecium-177 je radioaktivní látka, která pomáhá léčit některé typy rakoviny, například agresivní nádory prostaty, u nichž už nejde provést operace. „Dopraví se přímo do toho nádoru, kde potom selektivně zabíjí rakovinové buňky,“ popsal Ondřej Lebeda z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.

Jedná se o opravdu vzrušující milník, protože Lu-177 je pro některé typy nádorů něco jako chytrá bomba.
Greg Piefer
zakladatel a generální ředitel Shine Technologies

V praxi se lutecium naváže na nějakou protilátku, která umí rozpoznávat buňky rakoviny od těch zdravých. Když se pak pomocí injekce dostane do těla, zachytí se díky tomu právě na rakovinných buňkách a dopraví na ně svůj radioaktivní náklad. Lutecium se pak zachová jako pistole.

Protože se přirozeně rozpadá už po velmi krátké době, při tomto procesu vystřelí extrémně rychle letící elektron. Tato částice je sice miniaturní, ale díky rychlosti výstřelu má velkou energii a „dostřel“ jen několik milimetrů. Během tohoto krátkého letu roztrhá všechny chemické vazby, které jí přijdou do cesty. Včetně těch v rakovinných buňkách.

Když se tyto výstřely dobře zacílí, ničí jenom tumory. Mohou samozřejmě zasáhnout i zdravou tkáň, která také samozřejmě zahyne, ale proti vyřezávání nádorů z těla je to extrémně citlivá metoda.

Nahrávám video

Nedostatková látka

Problém je v tom, že lutecium se na Zemi díky své pohnuté historii normálně nevyskytuje; je vždy součástí jiných hmot a není vůbec snadné ho z nich dostat. Čeští vědci z Ústavu organické chemie a biochemie před několika lety vymysleli postup, jak lutecium-177 vyrobit. A to snadněji a levněji než kdokoliv jiný na světě.

Licenci pak tento ústav prodal americké společnosti Shine Technologies, která před třemi lety začala radiofarmakum vyrobené „po česku“ komerčně prodávat. Ukázalo se, že tato metoda funguje, takže v současnosti Shine Technologies dokončuje výrobní linku, která by měla za rok vyrobit až 100 tisíc dávek tohoto léčiva. „Měla by to být jedna z největších nebo vůbec největších výrobních linek na lutecium na světě,“ popisuje generální ředitel této společnosti.

Luteciové české ručičky

Autorem nápadu a celé technologie je Miloslav Polášek, který vede speciální výzkumnou skupinu na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. „To, co předchozími metodami trvalo pět až deset hodin, naše metoda zvládne za deset až dvacet minut,“ popisuje hlavní výhodu tohoto procesu.

Nahrávám video

„Vědecký výzkum umí být někdy hodně frustrující. Když pak vidíte, jak se vaše technologie dostává z laboratoře do světa tak rychle, je to velké zadostiučinění. Aby nějaký objev mohl přinést prospěch veřejnosti, je nutné jej přetavit v praktickou aplikaci. To vyžaduje silné partnerství mezi vědou, technickým vývojem a businessem. Naše partnerství se společností Shine opakovaně potvrzuje, že představuje správný mix těchto ingrediencí, a já věřím, že náš objev díky tomu bude brzy pomáhat mnoha pacientům po celém světě,“ dodává vědec.

Transfer technologií se Česku vyplatí

Jde o jeden z posledních příkladů toho, jak se výzkum úspěšně dostal do praxe. Odborně se to nazývá transfer technologií. S přechodem z laboratoře až k výrobní lince vědcům pomáhalo bioinovační centrum i&i Prague. „Provázanost a systematický přístup je to, co nám tady nejvíc chybí. Úspěšných případů by mělo být ještě víc,“ říká ředitel tohoto ústavu Jaromír Zahrádka.

Podle něj je případ lutecia vynikající ukázkou toho, jak rychle a úspěšně může transfer probíhat, kdy od teoretického objevu k praktickému využití v běžném životě uběhne jen krátký čas.

Tento proces je výhodný v tom, že na něm nevydělává jenom americká firma, ale i Česká republika. Licenční poplatky z úspěšných výzkumů se totiž vrací domů a Ústavu organické chemie a biochemie výrazně pomáhají s hospodařením.

V minulosti se to týkalo třeba i léku proti HIV, který vymyslel profesor Antonín Holý ve stejném Ústavu organické chemie a biochemie, kde pracuje Miloslav Polášek. Získal tak peníze, díky nimž ústav zrekonstruoval starou budovu a přistavěl novou. Právě tu, ve které vznikla nová technologie na výrobu lutecia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 1 hhodinou

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.