Makakové mají častěji homosexuální styk. Evolučními vítězi jsou u nich bisexuálové

Homosexualita je běžná u celé řady živočišných druhů, od tučňáků až po některé druhy primátů. Podle studie zveřejněné na začátku července v časopise Nature Ecology and Evolution je toto chování u nejbližších příbuzných člověka velmi přirozené a rozšířené.

Makakové rhesus jsou primáti rozšíření po většině Asie. Žijí ve tlupách tvořených až padesáti zvířaty; mezi jednotlivci jsou v těchto skupinách velmi dynamické vztahy. Jednu z takových tlup po dobu tří let studovali primatologové z londýnské Imperial College. Zajímala je sexualita zvířat. Výsledky byly do značné míry překvapením.

Vědci totiž zjistili, že samci častěji provozují sex se stejným pohlavím než s opačným. Při výzkumu se ukázalo, že 72 procent z 236 opičích samců provozovalo pohlavní styk s jinými samci, ale sexu s opačným pohlavím se zúčastnilo jen 46 procent samců.

Co je přirozené a co ne

Výraz „přirozený“ vědci používají neradi, protože má jen vágně definovaný význam, respektive si ho lidé vykládají velmi různorodě. Nejčastěji tak označuje něco, co je běžné a značně rozšířené, a proto společensky akceptované. Z tohoto hlediska je homosexuální styk mezi makaky zcela přirozený. Zajímavější otázkou podle autorů studie je, proč to tito primáti dělají.

Existuje mnoho různých teorií, které mohou vysvětlovat, proč se zvířata do homosexuálních aktivit zapojují. Patří mezi ně například nedostatek samic, boj o dominanci anebo prosté odreagování.

Autoři tohoto výzkumu ale přišli s vlastním vysvětlením. Podle nich totiž data prokazují, že samci, kteří spolu souloží, mají evoluční výhodu oproti svým čistě heterosexuálním protějškům.

Samci opic, kteří spolu měli sex, totiž často podporovali svého partnera v soubojích, uvedli vědci. Tito opičí samci nebyli striktně homosexuální, ale měli pohlavní styk i se samicemi.
Vědci dokonce zjistili, že bisexuální makakové měli více potomků než jejich heterosexuální protějšky.

Boj o potomstvo

Když se spolu samci makaků páří, vzniká mezi nimi svazek, který přesahuje běžné „kamarádství“. Podobně jako u jiných druhů primátů také u makaků probíhají souboje o samice v říji – že jsou právě plodné, naznačují zduřením pohlavních orgánů a jejich okolí. V těchto bojích vítězí silnější samci – ale ne vždy jsou vyrovnané, někdy si totiž navzájem ti spřátelení pomáhají. A nový výzkum prokázal, že ti, kteří spolu mají pohlavní styk, si pomáhají víc. 

Hlavní autor studie Vincent Savolainen tvrdí, že „pokud to dělají, mohou mít také přístup k více samicím a v důsledku toho mít více mláďat“. A tito jejich potomci pak mají zase vyšší pravděpodobnost, že se budou chovat stejně – homosexuální sex je totiž u nich alespoň částečně dědičný. Pomocí genetických testů přírodovědci zjistili, že stejnopohlavní chování je z 6,4 procenta dědičné. Obecně je obtížné chování vůbec připsat genům, takže i zdánlivě nízké procento – 6,4 – je podle vědců pozoruhodné.

Vztahy, které mezi sebou primáti mají, jsou značně odlišné od těch lidských; navíc se významně liší mezi různými druhy primátů. Savolainen ale přesto doufá, že by jeho výsledky mohly pomoci s vysvětlením původu a smyslu homosexuality u lidí.

„Bohužel mezi některými lidmi stále panuje přesvědčení, že sex osob stejného pohlaví je ‚nepřirozený‘, a některé země bohužel stále prosazují trest smrti za homosexualitu. Náš výzkum ukazuje, že stejnopohlavní chování je ve skutečnosti mezi zvířaty velmi rozšířené,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
před 4 hhodinami

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
včera v 12:23

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
včera v 11:49

Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.
včera v 11:02

Neandertálci zpracovaná kost jeskynního lva je jako „švýcarský armádní nůž“ doby kamenné

Víceúčelový nástroj nalezený v belgické jeskyni zvyšuje povědomí o tom, jak inteligentní byli neandertálci. Kromě toho je zajímavý také tím, že kosti jeskynních lvů tito pravěcí lidé podle všeho jinak nevyužívali.
včera v 07:20

Kosti z Národního muzea patří slavnému baroknímu lékaři, zjistili vědci

Tým českých odborníků identifikoval ostatky významné barokní osobnosti, lékaře, šlechtice a rektora Univerzity Karlovy Jana Františka Löwa z Erlsfeldu. Na objevu se podíleli antropologové Národního muzea, Kriminalistický ústav Policie ČR, Ústav soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice, archiváři a také knihovníci.
10. 7. 2025

Před 40 lety potopili francouzští agenti loď Greenpeace. Zastavili tak vlastní jaderné testy

Operace agentů francouzské tajné služby v podobě potopení lodi ekologických aktivistů měla za cíl zamezit jim v blokování testů atomových zbraní. Jejich útok sice uspěl a loď se potopila. Ale v důsledku skandálu byly testy zastavené.
10. 7. 2025
Načítání...