Makakové mají častěji homosexuální styk. Evolučními vítězi jsou u nich bisexuálové

Homosexualita je běžná u celé řady živočišných druhů, od tučňáků až po některé druhy primátů. Podle studie zveřejněné na začátku července v časopise Nature Ecology and Evolution je toto chování u nejbližších příbuzných člověka velmi přirozené a rozšířené.

Makakové rhesus jsou primáti rozšíření po většině Asie. Žijí ve tlupách tvořených až padesáti zvířaty; mezi jednotlivci jsou v těchto skupinách velmi dynamické vztahy. Jednu z takových tlup po dobu tří let studovali primatologové z londýnské Imperial College. Zajímala je sexualita zvířat. Výsledky byly do značné míry překvapením.

Vědci totiž zjistili, že samci častěji provozují sex se stejným pohlavím než s opačným. Při výzkumu se ukázalo, že 72 procent z 236 opičích samců provozovalo pohlavní styk s jinými samci, ale sexu s opačným pohlavím se zúčastnilo jen 46 procent samců.

Co je přirozené a co ne

Výraz „přirozený“ vědci používají neradi, protože má jen vágně definovaný význam, respektive si ho lidé vykládají velmi různorodě. Nejčastěji tak označuje něco, co je běžné a značně rozšířené, a proto společensky akceptované. Z tohoto hlediska je homosexuální styk mezi makaky zcela přirozený. Zajímavější otázkou podle autorů studie je, proč to tito primáti dělají.

Existuje mnoho různých teorií, které mohou vysvětlovat, proč se zvířata do homosexuálních aktivit zapojují. Patří mezi ně například nedostatek samic, boj o dominanci anebo prosté odreagování.

Autoři tohoto výzkumu ale přišli s vlastním vysvětlením. Podle nich totiž data prokazují, že samci, kteří spolu souloží, mají evoluční výhodu oproti svým čistě heterosexuálním protějškům.

Samci opic, kteří spolu měli sex, totiž často podporovali svého partnera v soubojích, uvedli vědci. Tito opičí samci nebyli striktně homosexuální, ale měli pohlavní styk i se samicemi.
Vědci dokonce zjistili, že bisexuální makakové měli více potomků než jejich heterosexuální protějšky.

Boj o potomstvo

Když se spolu samci makaků páří, vzniká mezi nimi svazek, který přesahuje běžné „kamarádství“. Podobně jako u jiných druhů primátů také u makaků probíhají souboje o samice v říji – že jsou právě plodné, naznačují zduřením pohlavních orgánů a jejich okolí. V těchto bojích vítězí silnější samci – ale ne vždy jsou vyrovnané, někdy si totiž navzájem ti spřátelení pomáhají. A nový výzkum prokázal, že ti, kteří spolu mají pohlavní styk, si pomáhají víc. 

Hlavní autor studie Vincent Savolainen tvrdí, že „pokud to dělají, mohou mít také přístup k více samicím a v důsledku toho mít více mláďat“. A tito jejich potomci pak mají zase vyšší pravděpodobnost, že se budou chovat stejně – homosexuální sex je totiž u nich alespoň částečně dědičný. Pomocí genetických testů přírodovědci zjistili, že stejnopohlavní chování je z 6,4 procenta dědičné. Obecně je obtížné chování vůbec připsat genům, takže i zdánlivě nízké procento – 6,4 – je podle vědců pozoruhodné.

Vztahy, které mezi sebou primáti mají, jsou značně odlišné od těch lidských; navíc se významně liší mezi různými druhy primátů. Savolainen ale přesto doufá, že by jeho výsledky mohly pomoci s vysvětlením původu a smyslu homosexuality u lidí.

„Bohužel mezi některými lidmi stále panuje přesvědčení, že sex osob stejného pohlaví je ‚nepřirozený‘, a některé země bohužel stále prosazují trest smrti za homosexualitu. Náš výzkum ukazuje, že stejnopohlavní chování je ve skutečnosti mezi zvířaty velmi rozšířené,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
před 14 hhodinami

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
před 15 hhodinami

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
včera v 16:40

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
včera v 12:19

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.