Na Saturnově měsíci Enceladu je fosfor. Tento prvek je příslibem života

Vědci v oceánu pod ledovým povrchem Saturnova měsíce Enceladu objevili fosfor. Tento prvek je zásadní pro vznik života. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle kterého jde o další z řady faktorů, jež naznačují, že na této Saturnově přirozené družici mohou být podmínky vhodné pro vznik mimozemského života.

„Pro astrobiologii je to neuvěřitelný objev,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie zveřejněné v odborném časopise Nature, Christopher Glein z výzkumné organizace Southwest Research Institute. „Našli jsme velké množství fosforu ve vzorcích ledu vyvržených z oceánu,“ řekl odborník. Spolu se svými kolegy při bádání vycházel z dat shromážděných sondou Cassini, která Saturn a jeho systém zkoumala v prvních dvou dekádách tohoto tisíciletí, do roku 2017.

Gejzíry na jižním pólu Enceladu, který pod svou ledovou krustou ukrývá hluboký oceán, chrlí do vesmíru drobné částice ledu. Jiný vědecký tým nedávno skrze Webbův vesmírný teleskop pozoroval sloupec vodní páry o výšce až 9600 kilometrů, měsíc přitom v průměru měří jen okolo 500 kilometrů.

Vědci ž dříve v ledových částicích pocházejících z Enceladu objevili nejrůznější minerály a organické sloučeniny, nikoliv však fosfor, který se nachází ve všech živých organismech na Zemi. Mimo jiné je stavebním kamenem DNA, který utváří chromozomy a přenáší genetickou informaci, píše NASA. Prvek je také přítomen v kostech savců, buněčných membránách či planktonu žijícím v oceánech. „Život by bez něj nemohl existovat,“ uvádí úřad.

Spousta náznaků, že by tam mohl být život

„Je to poprvé, co byl tento prvek objeven v jiném oceánu než v tom pozemském,“ uvedl vedoucí autor studie Frank Postberg z německé Svobodné univerzity Berlín. Předchozí analýzy ledových zrnek z Enceladu zjistily přítomnost sodíku, draslíku či chlóru. Počítačové modely zase ukázaly, že pod ledem skrytý oceán je mírně zásaditý – to jsou podle NASA všechno faktory, které znamenají obyvatelné prostředí.

Glein nicméně zdůraznil, že při hledání života mimo naši planetu ještě lidstvo čeká dlouhá cesta. „Tyto složky jsou sice nezbytné, ale nemusí to stačit na to, aby byl v mimozemském prostředí život. Otázka, zda na Enceladu mohl vůbec vzniknout život, tak zůstává bez odpovědi,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 57 mminutami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
před 18 hhodinami

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
před 22 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...