Pěstování tabáku zatěžuje přírodu. Na ekosystémy i klima má devastující dopad

Pěstování tabáku na úkor potravin je letošním tématem Světového dne bez tabáku, který Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlašuje vždy na 31. května. Cílem celosvětové kampaně je zvýšit povědomí o alternativních možnostech produkce a odbytu pro pěstitele tabáku a povzbudit je k pěstování udržitelných a výživově hodnotných plodin.

Na celém světě se každoročně přemění přibližně 3,5 milionu hektarů půdy na půdu pro pěstování tabáku – to je přibližně polovina rozlohy celé České republiky. Zemědělská produkce tabáku má podle expertů řadu negativních dopadů na životní prostředí a zdraví člověka.

„Tabákové alkaloidy způsobují farmářům zelenou tabákovou nemoc a relativně velké množství agrochemikálií používaných při pěstování a skladování tabáku může poškodit lidské zdraví a kontaminovat půdu,“ upřesňuje profesor Ladislav Kokoška z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Pěstování tabáku navíc přispívá k odlesňování 200 tisíc hektarů ročně. To je, jako by zmizely lesy téměř o rozloze Karlovarského kraje. A navíc je velmi náročné na zdroje.

Půda, která se využívá k pěstování tabáku, má pak nižší kapacitu pro pěstování jiných plodin, například potravin, protože tabák vyčerpává úrodnost půdy. Pěstování tabáku má tedy destruktivní dopad na ekosystémy. Tabákový průmysl stojí podle WHO ročně svět více než osm milionů lidských životů, 600 milionů stromů, 22 miliard tun vody a 84 milionů tun oxidu uhličitého.

Nejznečištěnější zboží na planetě

Podle loňské zprávy WHO odpovídá uhlíková stopa tabákového průmyslu při výrobě, zpracování a přepravě tabáku jedné pětině emisí oxidu uhličitého, který ročně vyprodukuje průmysl komerčních leteckých společností, což samozřejmě přispívá ke globálnímu oteplování.

„Tabákové výrobky jsou nejznečištěnějším zbožím na planetě a obsahují více než sedm tisíc toxických chemických látek, které se při vyhození dostávají do našeho životního prostředí. Zhruba 4,5 bilionu cigaretových filtrů každoročně znečistí naše oceány, řeky, městské chodníky, parky, půdu a pláže,“ uvedl Ruediger Krech, ředitel pro podporu zdraví ve WHO.

Ceny cigaret v současné době navíc neodpovídají jejich škodlivosti pro zdraví jednotlivce a nereflektují zátěž, kterou způsobují zdravotnímu systému. „Inflace snížila reálnou hodnotu daní z tabákových výrobků do té míry, že v roce 2023 je minimální daň z cigaret téměř stejná, jako byla v roce 2016, a reálná cena cigaret v roce 2022 byla dokonce nižší než v roce 2016,“ upozorňuje doktorka Hana Rossová z Univerzity v Kapském Městě.

Nemoc jménem kouření

V České republice jsou zhruba dva miliony kuřáků, většina z nich by podle sociologických průzkumů raději nekouřila. Nedovolí jim to ale závislost na nikotinu. „Kouření není zlozvyk, ale nemoc. Závislost na tabáku je diagnózou F17. Existuje účinná léčba a ta by měla být nabízená a dostupná v rámci celého zdravotního systému,“ říká profesorka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN, která se epidemiologií, prevencí a léčbou závislosti na tabáku zabývá přes třicet let.

„Jsme proto rádi, že doporučený postup léčby závislosti na tabáku je mezi padesáti doporučenými postupy, které byly publikovány v rámci projektu Ústavu zdravotnických informací a statistiky,“ doplňuje profesorka Králíková.

Pokud by kuřáci mohli nikotin dostat bez kouře, bylo by zdravotní riziko významně menší, to platí především pro nikotin bez tabáku, který nehoří a nezahřívá se. Jde například o nikotinové sáčky, původně vyvinuté k odvykání kouření. Zcela jiné je ale riziko závislosti, kterou mohou způsobit, prohloubit nebo udržovat. Proto by neměly být dostupné dětem.

„Nikotinové sáčky neobsahují tabák a nezahřívají se. Nejsou neškodné ani zdravější než kouření, ale zdravotní riziko je pro kuřáka logicky výrazně nižší než riziko spalovaného nebo zahřívaného tabáku,“ vysvětluje doktorka Kamila Zvolská z Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. „Pokud jde o riziko závislosti, sáčky ji mohou způsobit, záleží na rychlosti vstřebání nikotinu. Podstatné je, že žádná forma nikotinu není vhodná pro nekuřáky včetně dětí,“ dodává doktorka Zvolská.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...