Když v červenci roku 2014 NASA vydala českému astronomovi Petru Horálkovi první astronomický snímek dne, nemohl tehdy ještě vědec z Fyzikálního ústavu v Opavě tušit, že o necelých devět let později bude nositelem tohoto ohodnocení rovnou čtyřicetkrát. Nejnovější úspěšná fotka je z pláže ostrova v Indickém oceánu.
Horálek na svých astrofotografiích zachycuje nejrůznější astronomické jevy i pohledy do nebe na mnoha místech světa – včetně Česka a Slovenska. Jeho jubilejní čtyřicátý snímek vydala NASA teď v pondělí. Zobrazuje unikátní kombinaci nočních září v přírodě.
Snímek vznikl 14. února letošního roku a je na něm pláž ostrova Soneva Jani v Indickém oceánu. Pláž je silně nasvícena modrou září světélkujícího planktonu, jehož aktivita letos trvala mnohem déle než v jiných letech. Běžně totiž plankton svou nápadnou barvou při vlnobití ozařuje pláže ostrovů v Indickém oceánu zejména v prosinci a v první polovině ledna.
Prodloužená aktivita fotografovi umožnila zaznamenat nezvyklou kompozici – spolu s planktonem se v nebeské části snímku objevují hvězdy a mlhoviny v okolí Jižního kříže, které jsou v únoru v těchto končinách pozorovatelné už okolo půlnoci. Samotný snímek je přitom jen jednoexpoziční záběr zachycený na citlivý fotoaparát umístěný na pevném stativu.
Meteorické roje i zatmění
Mezi čtyřmi desítkami snímků, jejichž autorem nebo spoluautorem Horálek je, se nejčastěji objevují zatmění Slunce a zatmění Měsíce.
Během jednoho měsíčního zatmění se mu podařilo například vzácně zachytit záblesk při dopadu meteoritu na měsíční povrch. Další jeho doménou jsou fotografie komet, NASA publikovala například jeho záběry komety NEOWISE nebo letošní komety ZTF. Jako první český fotoambasador Evropské jižní observatoře měl Horálek také několikrát možnost vycestovat na observatoře La Silla i Paranal v Chile, kde zachytil pohledy do nebe daleko od světelného smogu.
Je také jediný na světě, komu se podařilo ve výběru snímku dne NASA uspět s fotografiemi všech každoročních meteorických rojů s vyšší frekvencí meteorů, tedy lednových Kvadrantid, dubnových Lyrid, květnových Eta-Aquarid (prachu z Halleyovy komety), velmi známých srpnových Perseid, dále říjnových Orionid (rovněž původem z Halleyovy komety) a prosincových Geminid.
Nejčastěji publikovaným stanovištěm se stala Sečská přehrada na Chrudimsku, která Horálkovi přirostla k srdci už v dětství a odkud pochází celkem sedm v NASA publikovaných snímků. Jedním z nich je i snímek „malého prince“. O svých cestách, astronomii i o vzniku astrofotografií přednáší v Česku i na Slovensku pro širokou veřejnost.
Jak se stát špičkou astrofotografie
Petr Horálek se narodil roku 1986 v Pardubicích, kde také od svých dvanácti let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně začal pracovat v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici.
V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával v sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii.
Od roku 2008 vypomáhal redakci webu astro.cz a mezi lety 2009–2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze – zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě.
Experti NASA oceňují fotografie
Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětovým popisem editoři Jerry Bonnell (z Michiganské technologické univerzity) a Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA.
Mottem APODu je „objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého druhu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny a na sociálních sítích je APOD sledován stamiliony návštěvníků denně.
