New York se potápí. Drtí ho váha mrakodrapů i změny klimatu

Americké město New York se potápí rychlostí jeden až dva milimetry za rok, může za to mimo jiné i váha skleněných mrakodrapů v centru. Některé části města se propadají až dvojnásobnou rychlostí. Tento trend zhoršuje dopady zvyšování hladiny moří a zvyšuje hrozby záplav pro obyvatele New Yorku. Uvádí to studie zveřejněná v odborném časopise Earth’s Future.

Hladina světových oceánů stoupá kvůli globálnímu oteplování, včetně tání ledovců. Od roku 1950 stoupla hladina vody podél břehů New Yorku přibližně o 22 centimetrů, shrnuli vědci. Propad města ještě stupňuje rizika, která přináší stoupání hladiny oceánů.

Velké záplavy způsobené bouřemi by mohly být do konce století až čtyřikrát častější než nyní, a to v důsledku kombinace zvyšování hladiny moří a hurikánů, které jsou kvůli změnám klimatu stále intenzivnější, cituje studii The Guardian.

Vědci spočítali, že městské stavby, mezi něž patří slavné Empire State Building nebo Chrysler Building, váží celkem 7,64 bilionu kilogramů. Deník The Guardian tuto hmotnost přirovnává k váze 140 milionů slonů, přičemž jeden slon váží zhruba pět tun.

Vědci pro výpočet použili půdorysy domů, hmotnost materiálů, z nichž jsou vystavěné, a brali v potaz i využití budov a počty lidí v nich.

Tato obrovská hmotnost tlačí na směs různých materiálů, které se nacházejí v newyorském podloží. Zatímco mnoho z největších budov je umístěno na pevném podloží, jako jsou břidlice, část jich stojí na směsi písků a jílů. To přispívá k propadání, ke kterému stejně přirozeně dochází na většině východního pobřeží USA, protože podloží reaguje na ústup obrovských ledovců po skončení poslední doby ledové, vysvětluje The Guardian.

„Není to něco, čeho bychom se měli bezprostředně obávat, ale probíhá zde tento proces, který zvyšuje riziko zaplavení během povodní,“ upozornil geofyzik z US Geological Survey Tom Parsons, který výzkum vedl. „Čím je půda měkčí, tím větší je tlak budov. Nebylo chybou stavět v New Yorku tak velké budovy, ale musíte mít na paměti, že pokaždé, když tam něco postavíte, stlačíte půdu o něco více,“ dodal Parsons.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 12 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 14 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 16 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 20 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...