New York se potápí. Drtí ho váha mrakodrapů i změny klimatu

Americké město New York se potápí rychlostí jeden až dva milimetry za rok, může za to mimo jiné i váha skleněných mrakodrapů v centru. Některé části města se propadají až dvojnásobnou rychlostí. Tento trend zhoršuje dopady zvyšování hladiny moří a zvyšuje hrozby záplav pro obyvatele New Yorku. Uvádí to studie zveřejněná v odborném časopise Earth’s Future.

Hladina světových oceánů stoupá kvůli globálnímu oteplování, včetně tání ledovců. Od roku 1950 stoupla hladina vody podél břehů New Yorku přibližně o 22 centimetrů, shrnuli vědci. Propad města ještě stupňuje rizika, která přináší stoupání hladiny oceánů.

Velké záplavy způsobené bouřemi by mohly být do konce století až čtyřikrát častější než nyní, a to v důsledku kombinace zvyšování hladiny moří a hurikánů, které jsou kvůli změnám klimatu stále intenzivnější, cituje studii The Guardian.

Vědci spočítali, že městské stavby, mezi něž patří slavné Empire State Building nebo Chrysler Building, váží celkem 7,64 bilionu kilogramů. Deník The Guardian tuto hmotnost přirovnává k váze 140 milionů slonů, přičemž jeden slon váží zhruba pět tun.

Vědci pro výpočet použili půdorysy domů, hmotnost materiálů, z nichž jsou vystavěné, a brali v potaz i využití budov a počty lidí v nich.

Tato obrovská hmotnost tlačí na směs různých materiálů, které se nacházejí v newyorském podloží. Zatímco mnoho z největších budov je umístěno na pevném podloží, jako jsou břidlice, část jich stojí na směsi písků a jílů. To přispívá k propadání, ke kterému stejně přirozeně dochází na většině východního pobřeží USA, protože podloží reaguje na ústup obrovských ledovců po skončení poslední doby ledové, vysvětluje The Guardian.

„Není to něco, čeho bychom se měli bezprostředně obávat, ale probíhá zde tento proces, který zvyšuje riziko zaplavení během povodní,“ upozornil geofyzik z US Geological Survey Tom Parsons, který výzkum vedl. „Čím je půda měkčí, tím větší je tlak budov. Nebylo chybou stavět v New Yorku tak velké budovy, ale musíte mít na paměti, že pokaždé, když tam něco postavíte, stlačíte půdu o něco více,“ dodal Parsons.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 21 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...