Lidstvo je v bezpečí. Obří asteroid Zemi nezasáhne nejméně tisíc let, předpovídá studie

Lidstvo si může alespoň v jednom ohledu na chvíli oddechnout. Podle nové studie by Zemi v příštích tisíci letech neměl zasáhnout žádný velký asteroid, který by způsobil vyhynutí podobné tomu, jaké postihlo dinosaury, píše odborný časopis The Astronomical Journal.

„Je to dobrá zpráva,“ uvedl Oscar Fuentes-Muñoz z Coloradské univerzity v Boulderu v USA, který vedl nový výzkum. „Pokud víme, v příštích tisíci letech k žádnému dopadu nedojde,“ vyjádřil se pro web Technology Review.

Osud dinosaurů nás nečeká. Zatím

Před 66 miliony lety zasáhl naši planetu asteroid s průměrem asi deset kilometrů. Jeho dopad způsobil celoplanetární katastrofu, která připravila o život většinu života. Hlavně v důsledku toho, že exploze tohoto tělesa zvedla do vzduchu tolik prachu a popela (z hořících lesů), že to zablokovalo sluneční světlo. 

Paleontologické důkazy říkají, že takové události jsou výjimečné, jinak by na Zemi docházelo k podobným vymíráním mnohem častěji. Potvrzuje to také astronomie, která analyzovala dráhy asteroidů ve Sluneční soustavě.

Podle NASA podobná událost, která může vést k zániku civilizace a je důsledkem dopadu asteroidu většího než jeden kilometr, postihne naši planetu jen jednou za několik milionů let. Problém je, že se to nejspíš už miliony let nestalo.

Pro profesora Fuentes-Muñoze představuje tato otázka základní cíl výzkumu. Se svými kolegy v jeho rámci analyzoval katalog asteroidů, které se nacházejí v blízkostii Země a které jsou větší než jeden kilometr, mají tedy potenciál způsobit lidstvu i přírodě v případě dopadu opravdu vážné škody. Tento katalog už obsahuje přes 95 procent takových kosmických objektů; celkem je jich kolem tisícovky.

Čím déle astronomové asteroidy sledují, tím přesněji dokáží předvídat jejích dráhy, tedy to, kudy se budou Sluneční soustavou pohybovat. Predikce jsou spolehlivé přibližně na dobu sta let do budoucnosti.

V této nejnovější studii ale vědci použili jinou metodu. Pomocí ní modelovali, kdy se asteroidy na své dráze mají přiblížit k Zemi – a tyto odhady posunuli až na tisíc let do budoucnosti.

Malé hrozby

Z asteroidů, které tým v modelu sledoval, představoval největší hrozbu asteroid 1994 PC1. Tento objekt, kamenný asteroid o šířce asi jednoho kilometru, má 0,000151procentní šanci, že v příštích tisíci letech proletí v blízkosti dráhy Měsíce. Ačkoli to bylo neuvěřitelně málo, bylo to desetkrát vyšší riziko, než jaké představuje jakýkoli jiný asteroid ze seznamu.

Podle Fuentes-Muñoze to je velmi pozitivní zpráva, protože riziko je minimální. A naopak – pokud se aspoň trošku přiblíží, pak to bude představovat výjimečnou příležitost prohlédnout si tak obrovské těleso zblízka.

Stále to ale nevylučuje srážku s menšími asteroidy, které měří kolem sta metrů a kterých je ve Sluneční soustavě mnohem víc. Ty hrozbu představují, byť ne existenciální pro lidstvo, ale určitě pro obyvatele velkých měst. Například v roce 2013 explodoval nad ruským Čeljabinskem dvacet metrů široký meteorit, který navzdory své malé velikosti zranil více než tisíc lidí a rozbil okna v širokém okolí. 

Tyto objekty jsou stále ještě nedostatečně popsané. Těch s velikostí kolem 150 metrů zatím vědci prostudovali jen asi 40 procent, dráhy většiny jsou tedy stále neznámé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 13 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...