Aktivita klíšťat stoupá. Na většině území je na nejvyšším stupni

Aktivita klíšťat je v těchto dnech vysoká až mimořádná. Vyplývá to z mapy předpovědi aktivity klíšťat, kterou na svém webu zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle ČHMÚ nyní nastává vrchol sezony klíšťat – jejich aktivita bude v květnu i nadále zvýšená.

„Aktivita klíštěte vyjadřuje podíl klíšťat v dané lokalitě, která jsou připravena k napadení hostitele. S rostoucí aktivitou klíštěte roste stupeň rizika napadení,“ uvádí ČHMÚ k mapě indexu aktivit klíšťat. V rámci pětistupňového schématu je v těchto dnech v Česku čtvrtý a pátý stupeň – na většině území pak převládá ten nejvyšší – pátý.

Aktivita klíšťat 10. května
Zdroj: ĆHMÚ

Podle upozornění ČHMÚ bude vysoký stupeň aktivity přetrvávat i v dalších dnech. Momentálně totiž panují optimální podmínky – klíšťatům svědčí teplé a vlhké počasí. To bude i nadále převládat.

Aktivita klíšťat 11. května
Zdroj: ĆHMÚ

ČHMÚ proto radí v těchto dnech dodržovat řadu opatření. „Doporučujeme používat repelenty, nesedat a nelehat v porostech, vyhnout se křovinám, listnatým a smíšeným lesům. Ideálně také volit pohyb po zpevněných cestách. Večer a ráno je potřebná důkladná prohlídka těla,“ shrnuje za ČHMÚ mluvčí Monika Hrubalová.

Zvýšení nebo snížení teploty v daném období, změny ve srážkových úhrnech a v sezonnosti počasí mají velký vliv na vývoj klíšťat a potenciální přenos infekčních onemocnění těmito parazity. Jednotlivé klimatické faktory působí komplexně a ovlivňují jak jejich vývoj, tak populaci jejich hostitelů, na kterých sají. Počátek sezony klíšťat úzce souvisí s průběhem počasí, při krátkých a mírných zimách je nutné počítat s brzkou „klíštěcí aktivitou“.

  • Stupeň 1 = malé riziko
    Pro návštěvu listnatých a smíšených porostů a křovin s bylinnou vegetací zvolit oblečení z hladké světlé látky a občas prohlédnout, zejména kalhoty, a případně odstranit přichycená klíšťata (totéž i v dalších stupních rizika). Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
  • Stupeň 2 = mírné riziko
    Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
  • Stupeň 3 = středně velké riziko
    Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
  • Stupeň 4 = vysoké riziko
    Použití repelentu, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků a listnatého mlází. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.
  • Stupeň 5 = mimořádné riziko
    Použití repelentu. Nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohyb pouze po zpevněných cestách. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.

Kde je klíšťat nejvíce?

Největší výskyt klíšťat je pozorován v období od března do června, s hlavním vrcholem v květnu, druhý vrchol přichází na podzim a trvá do příchodu prvních mrazů. Obecně se dá říci, že nejlépe klíšťatům svědčí teplé a vlhké prostředí, nejhůře se vypořádávají se suchem.

Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, kde se udržuje optimální vlhkost po celý den. Klíštěti se také daří na okrajích vodních toků a ploch, v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách.

Výrazně méně jich najdeme v jehličnatých lesích, především jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu. Díky specifickým nárokům na vlhkost prostředí klíšťatům nesvědčí osluněná a výrazně suchá a holá místa. Podobně nevhodné jsou také trvale podmáčené biotopy. V zemědělských kulturách se prakticky nevyskytují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 9 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...