Srdeční arytmii by mohla zastavit radiace. Metoda se už testuje na lidech v USA

3 minuty
Horizont ČT24: Experimentální léčba arytmie radiací
Zdroj: ČT24

Američtí vědci testují přelomovou metodu, která může zachránit život pacientům se srdeční arytmií. Pomoci jim má radiace. Díky přesnému ozáření se totiž podle lékařů začnou obnovovat buňky v srdci. Do výzkumu experimentální léčby se už přihlásilo osmdesát pacientů a zapojily se do ní desítky amerických nemocnic.

Jeff Backus loni v zimě prodělal v jednom měsíci dvě zástavy srdce. Právě kvůli tomuto zdravotnímu problému každý rok zemře přes 300 tisíc Američanů. Backus měl na rozdíl od jiných štěstí a přežil. Hrozí mu ale další problémy, trpí totiž srdeční arytmií, která patří k nejčastější příčině srdeční zástavy.

„Nevím, jak to popsat. Je to jako když máte závrať dvacetkrát za sebou,“ uvádí. Lékaři mu konkrétně diagnostikovali tachykardii. To znamená, že jeho srdce bije mnohem rychleji než to zdravé a není schopné pumpovat krev tak, jak má. „Mám kvůli tomu téměř posttraumatickou stresovou poruchu, protože vzadu ve své mysli se neustále ptám: Stane se to znovu?“

Backus jako tisíce dalších lidí se stejnými problémy podstoupil takzvanou katetrizační ablaci, kdy se do těla zavádějí speciální tenké a ohebné elektrody. Navzdory tomu se jeho problémy vrátily – a ani v tom není sám.

Zkušenosti z léčby rakoviny

„Někdy najdete pacienty, kteří se musí vrátit na druhou, třetí nebo i další proceduru,“ potvrzuje lékař Phillip Cuculich z Washingtonské univerzity v St. Louis. Invazivní zákrok navíc není vhodný pro příliš nemocné pacienty. Odpověď na otázku, jak takovým lidem pomoci, vědci teď nachází u metody, která se využívá při léčbě rakoviny. K využívání radiace byl ale lékařský tým zpočátku skeptický.

„Během tohoto zákroku, který byl a je pro pacienty s rakovinou, se snažíme zaměřit radiaci na nádor a minimalizovat dávky na okolní zdravé tkáně, zvláště pokud se jedná o srdce,“ vysvětluje profesor Clifford Robinson z Washingtonské univerzity.

Právě srdce je ale teď hlavním cílem. Každý pacient musí před podstoupením experimentální léčby projít vyšetřením. Aktivitu srdce lékaři měří s pomocí speciální vesty, na které je umístěno na 250 elektrod. 

Pacienta pak umístí do stejného přístroje jako ty s rakovinou. Zatímco nemocný poslouchá hudbu, lékaři velice přesně zaměří malou dávkou radiace na postižené místo srdce. Vědci tvrdí, že nefunkční buňky pak začnou v podstatě mládnout. „Můžete si to představit, jako když vrátíte čas, vezmete nemocnou tkáň, oživíte ji a přinutíte ji normálně fungovat,“ chválí proces lékařka Stacey Rentschlerová.

Z výzkumu nejdříve myších a následně lidských darovaných srdcí lékaři zjistili, že pomůže jen jedna malá dávka radiace. Navíc se jedná o neinvazivní a pro pacienty tedy šetrný zákrok. Vědci teď navíc v laboratořích dál zjišťují, jak ještě dávky radiace zmenšovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 13 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 16 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 17 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 18 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
12. 3. 2025

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
12. 3. 2025

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...