Podmořské hory sopečného původu hrají důležitou roli v tvorbě oceánských ekosystémů, ovlivňují klima, ale také mohou být důležitou zásobou zdrojů. Lidstvo o nich ale takřka nic neví. Změnit se to pokusil mezinárodní vědecký výzkum, který na mořském dně objevil devatenáct tisíc dosud neznámých sopek.
Vědci pomocí satelitů nahlédli na mořské dno. Objevili devatenáct tisíc nových sopek
Dno oceánů je, stejně jako pevnina na souši, tvarem nesmírně pestré. Najdou se tam pouště, kaňony, pahorkatiny, ale také opravdu velmi výrazné prvky, jimž se říká podmořské hory. Vznikaly stejnými způsoby jako jejich obdoby na souši – vzájemným tlakem tektonických desek nebo erupcí sopek.
Hlavní rozdíl oproti pevnině je v tom, že v současné době je zmapována pouhá čtvrtina mořského dna. To znamená, že nikdo neví, kolik podmořských hor existuje a kde se mohou nacházet.
Pro moderní lidstvo to představuje rovnou několik problémů. Například už dvakrát se americké ponorky srazily s podmořskými horami, což ohrozilo plavidla i jejich posádky. Oceánografům také neznalost podmořského terénu znemožňuje vytvářet modely zobrazující proudění oceánské vody po celém světě. A konečně, průmysl touží po zdrojích surovin a nerostů, které se v moři nacházejí, protože ale chybí přesná mapa dna, je hledání nepřesné a drahé.
V novém výzkumu oceánografové ze Scrippsova oceánografického ústavu ve spolupráci s kolegy z Čungnamské národní univerzity a dalšími z Havajské univerzity použili k průzkumu dna oceánů data z radarových družic. Ty samozřejmě podmořské hory ve skutečnosti nevidí, místo toho měří výšku mořské hladiny, která se mění v důsledku změn gravitační přitažlivosti související s topografií mořského dna.
Objevili tak devatenáct tisíc doposud neznámých podmořských hor, které jsou vulkanického původu. Jedná se tedy o aktivní nebo již vyhaslé sopky.
Poznatky pro těžbu i klimatology
Ve svém článku tým uvádí, že mezi důležité důvody pro mapování oceánského dna patří například pomoc při těžbě na mořském dně – podmořské hory ukrývají obrovské množství minerálů vzácných zemin.
Detailnější mapy podmořských hor by také pomohly geologům lépe zmapovat tektonické desky a geomagnetické pole planety. Některé podmořské hory jsou také místem, kde žije obrovské množství mořských živočichů, jde tedy o ekosystémy, které mají klíčovou roli v mořském životě.
Nejdůležitější ale je, že tyto podmořské hory mají velmi silný vliv na hlubokomořské proudění. Když proudy narážejí do podmořských hor, jsou vytlačovány vzhůru, nesou s sebou chladnější vodu a neznámým způsobem se mísí.
Mapování takových proudů je stále důležitější, protože oceány v důsledku probíhajících klimatických změn absorbují více tepla a oxidu uhličitého z atmosféry a také z tání sladké vody z ledovců. Pochopit dopady těchto změn, které mohou ovlivnit celé lidstvo, je pro všechny na planetě zásadní, dodávají vědci.
