Vědci pomocí satelitů nahlédli na mořské dno. Objevili devatenáct tisíc nových sopek

Podmořské hory sopečného původu hrají důležitou roli v tvorbě oceánských ekosystémů, ovlivňují klima, ale také mohou být důležitou zásobou zdrojů. Lidstvo o nich ale takřka nic neví. Změnit se to pokusil mezinárodní vědecký výzkum, který na mořském dně objevil devatenáct tisíc dosud neznámých sopek.

Dno oceánů je, stejně jako pevnina na souši, tvarem nesmírně pestré. Najdou se tam pouště, kaňony, pahorkatiny, ale také opravdu velmi výrazné prvky, jimž se říká podmořské hory. Vznikaly stejnými způsoby jako jejich obdoby na souši – vzájemným tlakem tektonických desek nebo erupcí sopek.

Hlavní rozdíl oproti pevnině je v tom, že v současné době je zmapována pouhá čtvrtina mořského dna. To znamená, že nikdo neví, kolik podmořských hor existuje a kde se mohou nacházet.

Pro moderní lidstvo to představuje rovnou několik problémů. Například už dvakrát se americké ponorky srazily s podmořskými horami, což ohrozilo plavidla i jejich posádky. Oceánografům také neznalost podmořského terénu znemožňuje vytvářet modely zobrazující proudění oceánské vody po celém světě. A konečně, průmysl touží po zdrojích surovin a nerostů, které se v moři nacházejí, protože ale chybí přesná mapa dna, je hledání nepřesné a drahé.

V novém výzkumu oceánografové ze Scrippsova oceánografického ústavu ve spolupráci s kolegy z Čungnamské národní univerzity a dalšími z Havajské univerzity použili k průzkumu dna oceánů data z radarových družic. Ty samozřejmě podmořské hory ve skutečnosti nevidí, místo toho měří výšku mořské hladiny, která se mění v důsledku změn gravitační přitažlivosti související s topografií mořského dna.

Objevili tak devatenáct tisíc doposud neznámých podmořských hor, které jsou vulkanického původu. Jedná se tedy o aktivní nebo již vyhaslé sopky.

Poznatky pro těžbu i klimatology

Ve svém článku tým uvádí, že mezi důležité důvody pro mapování oceánského dna patří například pomoc při těžbě na mořském dně – podmořské hory ukrývají obrovské množství minerálů vzácných zemin.

Detailnější mapy podmořských hor by také pomohly geologům lépe zmapovat tektonické desky a geomagnetické pole planety. Některé podmořské hory jsou také místem, kde žije obrovské množství mořských živočichů, jde tedy o ekosystémy, které mají klíčovou roli v mořském životě.

Nejdůležitější ale je, že tyto podmořské hory mají velmi silný vliv na hlubokomořské proudění. Když proudy narážejí do podmořských hor, jsou vytlačovány vzhůru, nesou s sebou chladnější vodu a neznámým způsobem se mísí.

Mapování takových proudů je stále důležitější, protože oceány v důsledku probíhajících klimatických změn absorbují více tepla a oxidu uhličitého z atmosféry a také z tání sladké vody z ledovců. Pochopit dopady těchto změn, které mohou ovlivnit celé lidstvo, je pro všechny na planetě zásadní, dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 4 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 20 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...