Vědci pomocí satelitů nahlédli na mořské dno. Objevili devatenáct tisíc nových sopek

Podmořské hory sopečného původu hrají důležitou roli v tvorbě oceánských ekosystémů, ovlivňují klima, ale také mohou být důležitou zásobou zdrojů. Lidstvo o nich ale takřka nic neví. Změnit se to pokusil mezinárodní vědecký výzkum, který na mořském dně objevil devatenáct tisíc dosud neznámých sopek.

Dno oceánů je, stejně jako pevnina na souši, tvarem nesmírně pestré. Najdou se tam pouště, kaňony, pahorkatiny, ale také opravdu velmi výrazné prvky, jimž se říká podmořské hory. Vznikaly stejnými způsoby jako jejich obdoby na souši – vzájemným tlakem tektonických desek nebo erupcí sopek.

Hlavní rozdíl oproti pevnině je v tom, že v současné době je zmapována pouhá čtvrtina mořského dna. To znamená, že nikdo neví, kolik podmořských hor existuje a kde se mohou nacházet.

Pro moderní lidstvo to představuje rovnou několik problémů. Například už dvakrát se americké ponorky srazily s podmořskými horami, což ohrozilo plavidla i jejich posádky. Oceánografům také neznalost podmořského terénu znemožňuje vytvářet modely zobrazující proudění oceánské vody po celém světě. A konečně, průmysl touží po zdrojích surovin a nerostů, které se v moři nacházejí, protože ale chybí přesná mapa dna, je hledání nepřesné a drahé.

V novém výzkumu oceánografové ze Scrippsova oceánografického ústavu ve spolupráci s kolegy z Čungnamské národní univerzity a dalšími z Havajské univerzity použili k průzkumu dna oceánů data z radarových družic. Ty samozřejmě podmořské hory ve skutečnosti nevidí, místo toho měří výšku mořské hladiny, která se mění v důsledku změn gravitační přitažlivosti související s topografií mořského dna.

Objevili tak devatenáct tisíc doposud neznámých podmořských hor, které jsou vulkanického původu. Jedná se tedy o aktivní nebo již vyhaslé sopky.

Poznatky pro těžbu i klimatology

Ve svém článku tým uvádí, že mezi důležité důvody pro mapování oceánského dna patří například pomoc při těžbě na mořském dně – podmořské hory ukrývají obrovské množství minerálů vzácných zemin.

Detailnější mapy podmořských hor by také pomohly geologům lépe zmapovat tektonické desky a geomagnetické pole planety. Některé podmořské hory jsou také místem, kde žije obrovské množství mořských živočichů, jde tedy o ekosystémy, které mají klíčovou roli v mořském životě.

Nejdůležitější ale je, že tyto podmořské hory mají velmi silný vliv na hlubokomořské proudění. Když proudy narážejí do podmořských hor, jsou vytlačovány vzhůru, nesou s sebou chladnější vodu a neznámým způsobem se mísí.

Mapování takových proudů je stále důležitější, protože oceány v důsledku probíhajících klimatických změn absorbují více tepla a oxidu uhličitého z atmosféry a také z tání sladké vody z ledovců. Pochopit dopady těchto změn, které mohou ovlivnit celé lidstvo, je pro všechny na planetě zásadní, dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...