Vědci pomocí satelitů nahlédli na mořské dno. Objevili devatenáct tisíc nových sopek

Podmořské hory sopečného původu hrají důležitou roli v tvorbě oceánských ekosystémů, ovlivňují klima, ale také mohou být důležitou zásobou zdrojů. Lidstvo o nich ale takřka nic neví. Změnit se to pokusil mezinárodní vědecký výzkum, který na mořském dně objevil devatenáct tisíc dosud neznámých sopek.

Dno oceánů je, stejně jako pevnina na souši, tvarem nesmírně pestré. Najdou se tam pouště, kaňony, pahorkatiny, ale také opravdu velmi výrazné prvky, jimž se říká podmořské hory. Vznikaly stejnými způsoby jako jejich obdoby na souši – vzájemným tlakem tektonických desek nebo erupcí sopek.

Hlavní rozdíl oproti pevnině je v tom, že v současné době je zmapována pouhá čtvrtina mořského dna. To znamená, že nikdo neví, kolik podmořských hor existuje a kde se mohou nacházet.

Pro moderní lidstvo to představuje rovnou několik problémů. Například už dvakrát se americké ponorky srazily s podmořskými horami, což ohrozilo plavidla i jejich posádky. Oceánografům také neznalost podmořského terénu znemožňuje vytvářet modely zobrazující proudění oceánské vody po celém světě. A konečně, průmysl touží po zdrojích surovin a nerostů, které se v moři nacházejí, protože ale chybí přesná mapa dna, je hledání nepřesné a drahé.

V novém výzkumu oceánografové ze Scrippsova oceánografického ústavu ve spolupráci s kolegy z Čungnamské národní univerzity a dalšími z Havajské univerzity použili k průzkumu dna oceánů data z radarových družic. Ty samozřejmě podmořské hory ve skutečnosti nevidí, místo toho měří výšku mořské hladiny, která se mění v důsledku změn gravitační přitažlivosti související s topografií mořského dna.

Objevili tak devatenáct tisíc doposud neznámých podmořských hor, které jsou vulkanického původu. Jedná se tedy o aktivní nebo již vyhaslé sopky.

Poznatky pro těžbu i klimatology

Ve svém článku tým uvádí, že mezi důležité důvody pro mapování oceánského dna patří například pomoc při těžbě na mořském dně – podmořské hory ukrývají obrovské množství minerálů vzácných zemin.

Detailnější mapy podmořských hor by také pomohly geologům lépe zmapovat tektonické desky a geomagnetické pole planety. Některé podmořské hory jsou také místem, kde žije obrovské množství mořských živočichů, jde tedy o ekosystémy, které mají klíčovou roli v mořském životě.

Nejdůležitější ale je, že tyto podmořské hory mají velmi silný vliv na hlubokomořské proudění. Když proudy narážejí do podmořských hor, jsou vytlačovány vzhůru, nesou s sebou chladnější vodu a neznámým způsobem se mísí.

Mapování takových proudů je stále důležitější, protože oceány v důsledku probíhajících klimatických změn absorbují více tepla a oxidu uhličitého z atmosféry a také z tání sladké vody z ledovců. Pochopit dopady těchto změn, které mohou ovlivnit celé lidstvo, je pro všechny na planetě zásadní, dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...