Evropa trpí zubními kazy a dalšími problémy úst, varuje WHO. Ze všech regionů světa nejvíc

Polovina všech dospělých v evropském regionu prodělala v roce 2019 závažné onemocnění dutiny ústní, konstatovala ve své nové zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO). Naléhavě proto vyzvala členské státy, aby v rámci všeobecné zdravotní péče umožnily lepší a dostupnější přístup i k péči o dutinu ústní. Tato péče by podle WHO měla být buď zdarma, nebo za cenu, kterou si lidé mohou dovolit.

Evropský region zahrnuje 53 zemí Evropy a střední Asie. Podíl nemocných se závažnými případy onemocnění dutiny ústní byl přitom v evropském regionu nejvyšší ze šesti zkoumaných regionů po celém světě, nastínila WHO. Konkrétně se jednalo o 50,1 procenta dospělé populace. V evropském regionu byla v roce 2019 i nejvyšší prevalence zubních kazů stálých zubů – 33,6 procenta, což znamená 335 milionů případů.

Zpráva také ukázala, že evropský region měl druhý největší podíl případů ztráty zubu (25,2 procenta). Konkrétně se to týkalo asi 88 milionů lidí starších dvaceti let. To znamená prevalenci 12,4 procenta, což je nejvíce mezi regiony WHO a téměř dvakrát více, než je celosvětová prevalence, která činí 6,8 procenta.

V evropském regionu byl rovněž zaznamenán druhý nejvyšší odhadovaný počet nových případů rakoviny dutiny ústní, téměř 70 tisíc, přičemž více než 26 500 úmrtí v regionu bylo v roce 2020 připisováno právě rakovině dutiny ústní.

Zubní kazy nemusí být běžné

„Zdraví dutiny ústní je nezbytnou součástí zdravotní péče. Mnoho z našich nejzákladnějších lidských funkcí – mluvení a komunikace, schopnost najíst se, dýchání a v neposlední řadě úsměv závisí na dobrém zdraví dutiny ústní,“ upozornil Hans Kluge, šéf evropské sekce WHO.

„Neléčené zubní kazy mohou ovlivnit kvalitu života v každém věku, jsou ale zvláště škodlivé v dětství, protože způsobují problémy, které mohou přetrvat celý život. U dětí zubní kazy ovlivňují školní docházku i studijní výsledky. Vážný neléčený kaz může narušit výživu a růst,“ dodal Kluge.

Jak doplnil, neléčené kazy mohou narušit kvalitu života i u dospělých. „Orální zdraví skutečně ovlivňuje velké množství oblastí našeho života, málokdy se mu ale dostává takové pozornosti, jakou si zaslouží,“ konstatoval šéf evropské sekce WHO.

Nemoci dutiny ústní jsou způsobeny především konzumací cukru, užíváním tabáku, užíváním alkoholu, traumatem a nedostatkem ústní hygieny, uvádí Světová zdravotnická organizace.

„Zubní kaz je nejběžnějším nepřenosným onemocněním na světě. Ale nemuselo by tomu tak být. Víme, co je potřeba udělat. Cílem této zprávy je povzbudit vlády a zdravotnické instituce, aby posílily přístup k bezpečné, účinné a cenově dostupné základní péči o ústní dutinu v rámci celonárodních univerzálních zdravotních balíčků,“ dodal Kluge. Právě to je podle něj nejlepší způsob, jak snížit množství těchto onemocnění a zároveň zlepšit celkové zdraví populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loď Starship se z oběžné dráhy vrátila na Zemi

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vědci objevili nové mořské pavouky „jako z noční můry“

V moři mezi USA a Kanadou objevil mladý vědec dva druhy doposud neznámých bezobratlých tvorů, kteří se lidově označují jako mořští pavouci. Oba jsou parazitické, ale přitom mají na svých tělech vlastní parazity.
27. 9. 2026‌‌

AI agenti OpenAI zasáhli do několika webů amerických vládních agentur

Agenti umělé inteligence (AI) firmy OpenAI se pokoušeli získat informace od „vlád, univerzit, veřejných orgánů a dalších institucí“, včetně Komise pro kontrolu cenných papírů, Úřadu pro sčítání lidu a ministerstva školství v USA, uvedla podle britského serveru BBC společnost. Také však tvrdí, že všechny informace, které AI získala, jsou veřejně dostupné.
26. 9. 2026Aktualizováno26. 9. 2026‌‌

Vědci doplnili mozek živé myši lidskými buňkami, integrace uspěla

Mozek částečně myší, částečně lidský. To je výsledek experimentu lékařů ze Stanfordovy univerzity. Cílem jejich práce bylo vytvořit organismus, na němž by se daly testovat účinné látky proti duševním nemocem.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.