Evropa trpí zubními kazy a dalšími problémy úst, varuje WHO. Ze všech regionů světa nejvíc

Polovina všech dospělých v evropském regionu prodělala v roce 2019 závažné onemocnění dutiny ústní, konstatovala ve své nové zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO). Naléhavě proto vyzvala členské státy, aby v rámci všeobecné zdravotní péče umožnily lepší a dostupnější přístup i k péči o dutinu ústní. Tato péče by podle WHO měla být buď zdarma, nebo za cenu, kterou si lidé mohou dovolit.

Evropský region zahrnuje 53 zemí Evropy a střední Asie. Podíl nemocných se závažnými případy onemocnění dutiny ústní byl přitom v evropském regionu nejvyšší ze šesti zkoumaných regionů po celém světě, nastínila WHO. Konkrétně se jednalo o 50,1 procenta dospělé populace. V evropském regionu byla v roce 2019 i nejvyšší prevalence zubních kazů stálých zubů – 33,6 procenta, což znamená 335 milionů případů.

Zpráva také ukázala, že evropský region měl druhý největší podíl případů ztráty zubu (25,2 procenta). Konkrétně se to týkalo asi 88 milionů lidí starších dvaceti let. To znamená prevalenci 12,4 procenta, což je nejvíce mezi regiony WHO a téměř dvakrát více, než je celosvětová prevalence, která činí 6,8 procenta.

V evropském regionu byl rovněž zaznamenán druhý nejvyšší odhadovaný počet nových případů rakoviny dutiny ústní, téměř 70 tisíc, přičemž více než 26 500 úmrtí v regionu bylo v roce 2020 připisováno právě rakovině dutiny ústní.

Zubní kazy nemusí být běžné

„Zdraví dutiny ústní je nezbytnou součástí zdravotní péče. Mnoho z našich nejzákladnějších lidských funkcí – mluvení a komunikace, schopnost najíst se, dýchání a v neposlední řadě úsměv závisí na dobrém zdraví dutiny ústní,“ upozornil Hans Kluge, šéf evropské sekce WHO.

„Neléčené zubní kazy mohou ovlivnit kvalitu života v každém věku, jsou ale zvláště škodlivé v dětství, protože způsobují problémy, které mohou přetrvat celý život. U dětí zubní kazy ovlivňují školní docházku i studijní výsledky. Vážný neléčený kaz může narušit výživu a růst,“ dodal Kluge.

Jak doplnil, neléčené kazy mohou narušit kvalitu života i u dospělých. „Orální zdraví skutečně ovlivňuje velké množství oblastí našeho života, málokdy se mu ale dostává takové pozornosti, jakou si zaslouží,“ konstatoval šéf evropské sekce WHO.

Nemoci dutiny ústní jsou způsobeny především konzumací cukru, užíváním tabáku, užíváním alkoholu, traumatem a nedostatkem ústní hygieny, uvádí Světová zdravotnická organizace.

„Zubní kaz je nejběžnějším nepřenosným onemocněním na světě. Ale nemuselo by tomu tak být. Víme, co je potřeba udělat. Cílem této zprávy je povzbudit vlády a zdravotnické instituce, aby posílily přístup k bezpečné, účinné a cenově dostupné základní péči o ústní dutinu v rámci celonárodních univerzálních zdravotních balíčků,“ dodal Kluge. Právě to je podle něj nejlepší způsob, jak snížit množství těchto onemocnění a zároveň zlepšit celkové zdraví populace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 13 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...