Covid má novou variantu. Arcturus se rychle šíří v USA a v Indii

V posledních týdnech se začíná světem šířit nová varianta koronaviru, která podle řady odborníků může nad těmi ostatními převážit. Získala označení „arcturus“ a jedná se o subvariantu omikronu s vlastnostmi, jež jí umožňují o něco lépe unikat imunitě.

Onemocnění covid-19 už mezi lidmi nevzbuzuje přílišnou pozornost a v České republice ho na začátku dubna vláda vyřadila ze seznamu nemocí, jejichž šíření je trestným činem. Povinné izolace skončí v půlce dubna. Přesto tato nemoc nezmizela, podle Marie Van Kerkhové z WHO virus každý týden zabije pět až deset tisíc lidí.

„Jedná se převážně o osoby, které jsou staršího věku, nejsou očkované nebo nedostaly plný počet dávek, které jsou pro ně v jejich věku požadovány,“ uvedla na konci března expertka.

Hlavní problém podle ní je, že se zatím chování viru ještě nedá předpovídat – například oproti chřipce, o níž se už desítky let ví, v jakou dobu přichází, a vědci umí i předpovědět, jak má vypadat co nejúčinnější vakcína. Virus SARS-CoV-2 se oproti tomu chová nepředvídatelně. 

To je přesně případ  sledované varianty, která dostala označení XBB.1.16 a kterou vědci nazvali „arcturus“. Tento název pochází z řečtiny, podobně jako starší varianty kentaur nebo kraken – znamená „medvěd-strážce“. Modelování i analýzy naznačují, že se jedná o zatím nejpřenosnější variantu. Má podobné vlastnosti a profil jako její předchůdce XBB.1.5, nicméně je zřejmě infekčnější; předběžné údaje zejména z Indie ale nenaznačují, že by způsobovala závažnější onemocnění, když už se někdo nakazí. 

Čím se liší a v čem je probém

Experti sice neočekávají, že by varianta měla způsobit nějaké problémy srovnatelné s počátkem pandemie, přesto upozorňují, že není radno ji podcenit, zejména kvůli době, ve které přichází.

Arcturus má dvě mutace na spike proteinu, díky nimž se dokáže lépe vyhnout protilátkám – ať už těm získaným z překonání nemoci nebo z očkování. Stejné mutace mu také pomáhají rychleji se šířit v promořené a proočkované populaci.

Od chvíle, kdy se varianta XBB.1.6 objevila, rychle předstihla XBB.1.5 (kraken) a šíří se téměř dvakrát rychleji. Ve Spojených státech sice převažuje kraken, ale arcturus je už druhá nejvíc zastoupená varianta s podílem 7,2 procenta. Stačilo mu k tomu jen šest týdnů od doby, co byl v USA poprvé hlášený.

WHO tuto variantu zařadila do seznamu těch, které stojí za pozornost, 23. března. Arcturus už má také vlastního „potomka“, subvariantu, která se od něj oddělila a má své unikátní genetické vlastnosti. 

Problém je, že v řadě zemí končí opatření, která pomáhala vývoj nemoci monitorovat, takže experti nedostávají dostatek relevantních dat; případná reakce proto může být pomalejší.

Varianta, která pohání růst covidu v Indii

Vůbec nejvíc se růst této varianty dá pozorovat v Indii, kde na konci března zaznamenali nejvyšší počet nakažených za půlrok. V zemi se málo testuje, ale pozitivita překonala deset procent, což v Dillí donutilo úřady, aby opět doporučily nošení roušek těm, kdo mají nějaké příznaky respirační nemoci.

Podle webu Times of India je za tímto růstem právě arcturus. Ve středu 12. dubna zaznamenalo Dillí poprvé za sedm měsíců víc než tisíc případů za den, v neděli už bylo případů dokonce přes pět tisíc. Počet hospitalizací ale zatím nijak zásadně nevzrostl – stejně tak neroste počet úmrtí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 6 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 10 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 11 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 12 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 13 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.