Nová studie zjistila, že špatné sny v dětství jsou spojené s vyšším rizikem demence a Parkinsonovy choroby v dospělosti. Podle vědců by to mohlo vést ke vzniku úplně nových terapií, které by mohly pomoci těmto závažným problémům předcházet.
Noční můry v dětství jsou spojené s vyšší hrozbou demence a Parkinsona ve stáří
Mohou dětské sny předpovídat události, které se stanou téměř čtyřicet let v budoucnosti? Podle výsledků nejnovější studie zveřejněné v časopise eClinicalMedicine ano.
Výzkum ukázal, že u dětí, které mezi sedmým a jedenáctým rokem života pravidelně zažívají noční můry, může být téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich do věku padesáti let vyvine kognitivní porucha, což je hlavní znak demence. A dokonce může být až sedmkrát vyšší pravděpodobnost, že jim bude do padesátky diagnostikována Parkinsonova choroba – oproti lidem, které jako děti tak často zlé sny netrápily.
Cesta k demenci možná vede skrze sny
„V roce 2022 jsem zjistil, že u dospělých středního a vyššího věku, kteří mají časté zlé sny a noční můry, může být více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich v budoucnu vyvine demence nebo Parkinsonova choroba,“ vysvětluje vznik studie hlavní autor studie Abidemi Otaiku.
Velká část lidí, kteří v dospělosti zažívají pravidelné noční můry, podle něj uvádí, že jimi trpěla i v dětství. A to ho přimělo zamyslet se nad tím, jestli výskyt zlých snů v dětství může předpovídat rozvoj demence nebo Parkinsonovy choroby v pozdějším věku.
„Abych to zjistil, použil jsem údaje ze známé britské studie z roku 1958, která sleduje životy všech dětí narozených v Anglii, Skotsku a Walesu v týdnu od 3. do 9. března 1958,“ popsal v článku, který vydal na webu Conversation.
Zmíněný výzkum monitoruje děti od narození až do smrti. Když bylo dětem sedm a jedenáct let, odpovídaly jejich matky na řadu otázek týkajících se jejich zdraví, včetně toho, jestli se jim v předchozích třech měsících zdály zlé sny.
Otaiku se podíval na to, jak se později u těchto 6991 dětí vyvíjely kognitivní poruchy, včetně Parkinsonovy choroby – a sledoval, jestli to nebylo častější u těch, které v dětství snily o negativních věcech. Ukázalo se, že bylo. Čím pravidelněji děti strašily noční můry, tím větší byla pravděpodobnost, že se u nich vyvine kognitivní porucha nebo že jim bude diagnostikována Parkinsonova choroba.
Pozoruhodné je, že ve srovnání s dětmi, které nikdy neměly zlé sny, měly ty, které můrami trpěly dlouhodobě, o 76 % vyšší pravděpodobnost rozvoje kognitivních poruch a o 640 % vyšší pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy choroby. Tento vzorec byl podobný jak u chlapců, tak u dívek.
Jak si výsledky vysvětlit
Výsledky Otaikova výzkumu naznačují, že pravidelné špatné sny a noční můry v dětství mohou v pozdějším věku zvyšovat riziko rozvoje progresivních onemocnění mozku a současně otevírají novou potenciální cestu, jak by se dalo v budoucnosti dnes obrovské množství těchto problémů snižovat – například tím, že by se snižovalo množství zlých snů.
Vědci zatím nemohou říct, že špatné sny a noční můry skutečně způsobují tato onemocnění. Na to budou zapotřebí další studie, které by ale chtěli provést v dalších letech.
Noční můry přicházejí z genů
Množství nočních můr, kterými děti trpí, je podle vědců spojené výrazně s genetikou. A jeden z genů, o němž se ví, že zvyšuje riziko pravidelných nočních můr, je spojený se zvýšeným rizikem vzniku Alzheimerovy choroby ve stáří. Podle Otaika je tedy možné, že noční můry i progresivní onemocnění mozku jsou způsobeny společným souborem genů.
„Tuším, že obě teorie by mohly být pravdivé. To znamená, že noční můry a progresivní onemocnění mozku jsou spojeny společnou genetikou i tím, že noční můry přímo způsobují onemocnění mozku tím, že narušují prvky spánku, které obnovují mozek,“ doplňuje vědec.
Není důvod k panice
Tato zjištění sice znějí znepokojivě, ale podle autorů to vlastně tak zlé není. Ze zhruba sedmi tisíc dětí zahrnutých do studie mělo podle matek pouze 268 (4 %) zlé sny dlouhodobě. Mezi těmito dětmi se do 50 let věku pouze u sedmnácti z nich rozvinula kognitivní porucha nebo Parkinsonova choroba (6 %).
Je tedy pravděpodobné, že u naprosté většiny lidí, kteří mají v dětství noční můry delší dobu, se diskutovaná onemocnění nevyvinou.
Riziko rozvoje progresivních onemocnění mozku se však ve stáří výrazně zvyšuje. Vědomí, že špatné sny v dětství mohou signalizovat vyšší riziko demence nebo Parkinsonovy choroby v pozdějším věku, naznačuje, že by se mohla naskytnout příležitost k zavedení jednoduchých strategií ke snížení těchto rizik. A pro mladé lidi s častými znepokojivými sny, které přetrvávají po delší dobu, by jednou z takových strategií mohlo být vyhledání pomoci při nočních můrách.
V dlouhodobějším horizontu bude cílem využít tyto poznatky k vývoji nové léčby pro všechny lidi, které trápí zlé sny a noční můry. Konečným cílem je zlepšit kvalitu jejich spánku a duševního zdraví a snížit tak pravděpodobnost, že se u nich v pozdějším věku vyvine demence nebo Parkinsonova choroba.
